Praha - Připravovaný zákon o církevních restitucích nebude překračovat časovou hranici 25. února 1948.
Ministr kultury Jiří Besser (TOP 09) to slíbil poté, co ministerstvo zemědělství v připomínkovém řízení požádalo o vyškrtnutí jednoho z bodů, který by umožňoval vydat například 20 tisíc hektarů lesů bývalého Řádu německých rytířů.
Šéf resortu zemědělství Petr Bendl (ODS) přesto chce podrobné vysvětlení diskutovaného paragrafu v návrhu zákona o církevních restitucích. V připomínkovém řízení pak žádá vyškrtnou bod.
"Ujistil mě, že se o prolomení nejedná, a já nemám důvod mu nevěřit," řekl Bendl.
"Žádné prolomení restitucí před 25. únor 1948 ministerstvo kultury nechystá a nikdy nechystalo. Pokud si to někdo vysvětluje na základě toho zmiňovaného paragrafu, tak poslední takové řešení, které chystáme, je tento paragraf vyndat, protože v jiném paragrafu je to popsáno docela pregnantně," ujistil Besser.
Vypuštění sporného paragrafu je podle něj sice zbytečné, po poradě s právníky ale takový krok zváží. "Aby někteří škarohlídi a ti, kteří by to chtěli využít a zneužít, aby to měli ztížené," poznamenal Besser.
Návrh zákona, který vznikl na základě vládou a církvemi schválených parametrů, má Besser předložit ve Strakově akademii do konce října.
Členové ČSSD již dříve požádali premiéra Petra Nečase (ODS), aby jednoznačně potvrdil, že restituční hranice neprolomí datum 25. února 1948.
Infobox
- Vyrovnání s církvemi přisuzuje církvím kromě finanční kompenzace i 56 procent majetku zabaveného za minulého režimu.
- Přechodné období, kdy by se měly církve odvázat od státního rozpočtu, má začít v roce 2013 a trvat 17 let.
- Opoziční ČSSD ani KSČM ale s návrhem nesouhlasí.
"Pokud by se tyto skutečnosti potvrdily, může chystané narovnání s církvemi rozpoutat nové kolo restitučních sporů, které by mohly zpětně zasáhnout do majetkových poměrů tak, jak se vytvářely ještě před 25. únorem 1948. Takový vývoj by ČSSD pokládala za velmi nebezpečný a nepřijatelný," uvedl předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.
Ministerstvo zemědělství upozorňovalo, že by se o majetek mohli přihlásit i ti, kterým byl zabaven už před rokem 1948 a stát ho získal například na základě Benešových dekretů. "Typicky jde například o majetek bývalého Řádu německých rytířů, který přešel do vlastnictví státu jako konfiskát majetku Německé říše," stojí v připomínce ministerstva.
Řád německých rytířů chce svůj majetek zpátky
Majetek Řádu německých rytířů zabavili už před druhou světovou válkou nacisté. Řád tak přišel o rozsáhlé polnosti, další pozemky a hrad Bouzov. Na základě rozhodnutí ministerstva zemědělství získal po druhé světové válce majetek stát a řád se o něj začal soudit.
V únoru 1948 připadl rozhodnutím Nejvyššího správního soudu majetek zpět řádu. Rozhodnutí ale nebylo nikdy doručeno a verdikt je tak neplatný. V restitučních sporech se řád snažil řízení obnovit, ale nevyhověl mu ani Ústavní soud.
Návrh zákona o církevních restitucích ukládá vydat majetek, který původně patřil církvi nebo náboženské společnosti a stal se předmětem majetkové křivdy, kterou utrpěla oprávněná osoba nebo její právní předchůdce například kvůli "nedokončení řízení o nároku nebo neuspokojení nároku" podle Benešových dekretů, zákona o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody z roku 1946 nebo podle "obdobných právních předpisů".
