Praha - Nač narazil ve sněmovně zákon o vyrovnání s církvemi?
Tři rebelové z ODS se obávají, že církev dostane víc peněz, než je hodnota nevrácených pozemků.
Proto jejich lídr Vlastimil Tlustý prosadil ve sněmovně klíčovou větu: "Doporučují přerušit první čtení a odročit projednávání, než se v zákoně či v jeho důvodové zprávě vymezí rozsah vydávaného majetku (výčtem či definicí) a ocení nevydávaný majetek."
Jedna obava navíc
Ministři proto Tlustému a jeho dvěma kolegům Juraji Ranincovi a Janu Schwippelovi dodali přehled jednotlivých typů pozemků, které církve vlastnily v roce 1948.
Jak jednala sněmovna: Církevní restituce se budou měnit. Rebel Tlustý vítězí |
Největší položkou byly lesy, kterých bylo přes 180 tisíc hektarů, tedy sedm procent všech českých a moravských lesů. Už skromnější byla výměra zemědělské půdy: 72 tisíc hektarů neznamená v Česku ani dvě procenta.
Církvím patří i dvě procenta vodních ploch, což je zhruba tři a půl tisíce hektarů.
K tomu ministři přiložili výpočet, jak došli k celkové částce 134 miliard korun, která se má církvím vracet. Z toho dostanou církve pozemky za 51 miliard, zbylých 83 miliard stát bude splácet.
"Obavy se tím nerozptýlily a jedna se dokonce přidala," komentoval Tlustý materiál, který má Aktuálně.cz k dispozici.
Jak se počítaly náhrady církvím
Cena za hektar (v korunách) | |||||
Zastavěná plocha | 11 067 763 | ||||
Zemědělská půda | 444 827 | ||||
Lesní půda | 277 800 | ||||
Vodní plocha | 200 000 | ||||
Ostatní plocha | 300 000 |
Církevní pozemky v únoru 1948 (v hektarech) | |||||
církve | z toho církevní řády | ||||
Zastavěná plocha | 600 | 327 | |||
Zemědělská půda | 72 201 | 19 998 | |||
Lesní půda | 181 326 | 66 031 | |||
Vodní plocha | 3 611 | 2 770 | |||
Ostatní plocha | 3 894 | 1 769 | |||
Zdroj: Vláda ČR |
Nezbytné paušály
"Výpočty jsou založeny na paušálech a průměrech," upozorňuje Tlustý, podle kterého se tímto způsobem nedá stanovit skutečná cena.
Vláda použila odhadů ekonoma pražského arcibiskupství Karla Štíchy. Vycházejí z úvahy, že pozemky církví jsou po České republice rovnoměrně rozprostřeny. Proto vypočetl průměrnou cenu za zemědělskou a lesní půdu, cena za vodní plochu je odborným odhadem.
Ke konečnému výsledku se pak dojde, když se průměrná cena vynásobí typem pozemku.
Vláda tento postup zvolila z nutnosti. "Získat znalecké odhady o všech církevních pozemcích by bylo příliš drahé a stálo příliš času," potvrzuje i předsedkyně církevní komise ČSSD Kateřina Kalistová. Upozorňuje, že by bylo nutné ocenit 135 tisíc územních položek.
Právní rozbor opozice: Podle právníků stát církvi nabízí miliardy, které jí nepatří |
Luxusní podmínky
Tlustý však má vážnější námitky: "Vládní odhad vychází z jiných odhadních cen za metr zemědělské půdy, než jsou ty dnešní," říká poslanec. Proto bude podle něho nutné zjistit, jestli ceny z vládního materiálu překračují reálné ceny o desítky procent, nebo dokonce několikrát.
Vláda například u devíti krajů České republiky počítá, že čtvereční metr zemědělské půdy přijde na víc než 20 korun. Podle nabídky realitního serveru farmy.cz ovšem zemědělská půda obvykle stojí 6-12 korun za čtvereční metr.
Když stát vyplácí ostatní restituenty, drží se úřední ceny, která se pohybuje v rozmezí 3-6 korun. "Církve dostaly opravdu luxusní podmínky," potvrzuje zemědělský analytik Petr Havel.
Co kdyby se stavělo
Vládní odhad průměrné ceny zemědělské půdy přitom dochází až ke konečné ceně 44 korun za metr čtvereční.
Dvacetinu zemědělské půdy totiž tvoří městské sady, další dvacetinu stát ocenil jako budoucí stavební parcely, protože leží v blízkosti obcí. Do této kategorie experti započetli větší plochu, než jsou dnes zastavěné pozemky.
Cena zahrad a stavebních pozemků je podle vládní analýzy v jednotlivých krajích desetkrát až dvacetkrát vyšší, než zemědělská půda.
Desetina dražších pozemků pak zvýší průměrnou hodnotu zemědělské půdy na dvojnásobek.
Za metr čtvereční lesa včetně stromů dostanou církve 28 korun. Podle analytika Havla tato cena odpovídá realitě.
Obce: Už nezdržujte!
Spory o cenu pozemků, které dříve patřily církvím, mohou dále zkomplikovat život řadě českých starostů. Pozemky, které stát církvím vyvlastnil po roce 1948 a nevrátil po roce 1989, se totiž zákonem z roku 1991 zablokovaly. Nesmí se ani prodávat, ani se na nich nesmí stavět, a to brzdí rozvoj obcí.
Kateřina Kalistová upozorňuje na příklady malých obcí, které jsou obklopeny církevními pozemky. Nejznámější je příklad Červené Řečice.
Jediné volné stavební pozemky na někdejší církevní půdě mají ale i další obce především na Vysočině (Želiv, Vyskytná, Hořepník, Nová Cerekev, Nové Veselí, Nová Říše), ale také například v okolí Prahy (Nebušice, Choteč, Kosoř, Jinočany, Hradišťko, Neratovice) nebo Brna (Rajhrad, Zbraslav, Předklášteří, Dolní Loučky).
Obce nemohou ani opravit vodovod nebo veřejné budovy, pokud stojí na půdě blokované zákonem z roku 1991.
Co bude dál: Upravený církevní zákon půjde do sněmovny příští týden