Praha - Projednávání zákona o vrácení majetku církvím zablokovaly opoziční obstrukce. Poslanci kvůli nim hlasování v 1. čtení odložili na příští týden.
Sociální demokraté i komunisté využili zdržovací taktiku - dlouhé projevy a přestávky. Předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc dokonce navrhl přerušení projednávání do dubna.
Koaliční poslanci ale vesměs doběhli na hlasování včas a nápad sociálních demokratů zvrátili.
"Debata bude asi barvitá a věcná," komentoval to poté ironicky předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura.
"Jdeme na to!" prohlásil bojovně v kuloárech komunista Miroslav Grebeníček. Vystihuje to atmosféru páteční debaty.
Nelitují upřímně způsobeného zla, vyčítají komunisté
A byl to poté právě Grebeníček, kdo poslance nejvíce pobouřil svým projevem.
"Římsko-katolická církev příliš nezpytovala vlastní svědomí, nelitovala upřímně zla, které v minulosti způsobila, své hlasité požadavky na majetek až do konce roku 1993 v podstatě kamuflovala," řekl.
Podotkl, že parlament dosud odmítal "nestydatě vymáhané, rozsahem neuvěřitelné a neuvěřitelně neskromné požadavky katolické hierarchie".
Grebeníček se odvolával také na různá vyjádření kardinálů Františka Tomáška a Dominika Duky, což popudilo poslance TOP 09 Jana Husáka.
"Kde bere tento člověk odvahu hovořit o pokání, když sám ho není schopen," prohlásil.
Předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová podotkla, že by jí nevadilo Grebeníčkovo citování církevních osobností, kdyby dodal, jak je právě komunisté pronásledovali včetně věznění.
Výhrady i v koalici
Proti jsou nejen opoziční ČSSD a KSČM, ale výhrady mají i Věci veřejné. Právě kvůli církevním restitucím hrozil nedávno dokonce pád vlády poté, co premiér Petr Nečas pohrozil demisí, pokud koalice jako celek nekývne na už rámcově dojednané navracení církevního majetku.
VV od počátku vyjednávání prosazovaly zásadu: vrátit co nejvíce nemovitého majetku a co nejméně nahrazovat penězi.
Od opozice vláda čekat podporu nemůže. Vyjednával s ní ještě bývalý ministr kultury Jiří Besser (TOP 09), komunisty ani sociální demokraty ale nepřesvědčil.
Podle ČSSD hrozí, že by se kvůli vracení majetku církvím prolomila restituční hranice 25. února 1948. Argumentuje i tím, že vyrovnání s církvemi v této podobě nemá podporu veřejnosti. ČSSD se proto pokoušela prosadit o této otázce referendum.
Koalice tak bude muset i v případě, že zákon hladce projde sněmovnou, ještě přehlasovat Senát, kde má převahu ČSSD.
Nemovitý majetek i peníze
Návrh zákona počítá s tím, že církve dostanou zpátky asi 56 procent majetku, o který přišly za minulého režimu, a to jen toho, který v současnosti drží stát. Má jít hlavně o pole a lesy. Vracení nemovitostí se tak týká hlavně katolické církve.
Za majetek, který už vrátit nelze, dostanou církve peněžitou náhradu ve výši 59 miliard korun. Vzhledem k inflaci se odhaduje, že se konečná částka za 30 let, po kterou ji stát bude postupně vyplácet, vyšplhá asi na 79 až 96 miliard korun.
Prvních 17 let vydávání majetku bude stát církve ještě finančně podporovat - a to částkou 1 miliardy a 400 milionů korun ročně. Tato částka se ale bude postupně snižovat - počínaje čtvrtým rokem o 5 procent ročně.
Po 30 letech vracení majetku a vyplácení náhrad už nebudou moci církve žádat od státu, který teď platí i mzdy duchovních, žádné peníze a dojde k faktické odluce církví a státu.
Další pokus po Topolánkovi
Je to další pokus, jak vyřešit otázku církevního majetku.
S podobným zákonem ovšem v roce 2008 neuspěla vláda Mirka Topolánka. Tehdy ho ve sněmovně potopila opozice spolu s několika koaličními přeběhlíky.
Topolánkova vláda ovšem počítala hlavně s peněžním odškodněním, která by se za dobu vyplácení podle tehdejších představ vyšplhala až na 280 miliard korun.
