Praha - Tři desetiletí pomáhaly české firmy držet v chodu kubánské hospodářství, po revoluci ovšem těsná spolupráce ochabla. Značka Česká republika si i přesto na největším karibském ostrově uchovala velmi dobrý zvuk. A právě na tom teď chce stavět česká diplomacie.
V souvislosti s oteplováním vztahů mezi Západem a komunistickým režimem se otevírá sice poměrně malý, ale prakticky nedotčený trh. "Chceme uchopit šanci, a dokud je prostor, nenechat si ji utéct," přikyvuje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Ten povede šestadvacetičlennou podnikatelskou delegaci, která už tento týden odletí do Havany spolu s náměstkem ministra zahraničí pro ekonomickou spolupráci Martinem Tlapou. Kromě tradičních odvětví, jako jsou energetika či stavebnictví, budou byznysmeni sondovat možnosti i v oblastech jako biotechnologie. Cíl je jasný - zvýšit objem exportu, který v loňském roce činil zhruba půl miliardy korun.
„Musí to odpovídat našim a hlavně kubánským schopnostem,“ podotýká Dlouhý s tím, že Česká republika si nebude moci dovolit to samé co třeba Francie, která přislíbila úvěrování některých rozvojových projektů. Dlouhý navíc upozorňuje na stále nedořešené vypořádání česko-kubánského dluhu. Havana je totiž největším dlužníkem českého státu, její závazky jsou sedm miliard korun.
Náměstek Tlapa Dlouhého slova potvrzuje. Jedním dechem však dodává, že je potřeba stát nohama na zemi a nemít přehnaná očekávání. Podle náměstka je jednou z možností, jak dluh umořit, jeho "kapitalizace", tedy převedení do různých projektů. Dalším tématem pracovní návštěvy by pak mohla být případná česká pomoc s obnovou kubánského soukromého sektoru.
Platí ale, že čím dříve české firmy navážou kontakty, tím větší šance budou mít. Na Kubu se v posledních týdnech zaměřují třeba rychle rostoucí technologické firmy z USA. Krátce poté, co obnovení diplomatických vztahů oznámili Barack Obama a Raúl Castro, se s expanzí na Kubu vytasila internetová televize Netflix, server zprostředkovávající ubytování Airbnb či karetní společnosti jako American Express. A to i přes to, že připojení k internetu má jen malá část populace.
Země navíc láká i velké evropské země jako Německo nebo Francii, jejíž prezident Francois Hollande ostrovní stát navštívil v květnu a s ním přiletělo okolo dvou stovek zástupců francouzského průmyslu. Své zájmy v zemi má dlouhodobě i Rusko, které už vloni castrovskému režimu odpustilo stomiliardový dluh z dob studené války.
Kromě toho, že tamní trh je nenasycený, spočívá atraktivita Kuby v její strategické poloze. Může totiž sloužit jako vstupní brána do středoamerického regionu, ale i některých zemí Latinské Ameriky. Navíc pod mořským dnem leží miliardy barelů ropy, na průzkumech se už s Kubánci dohodl francouzský koncern Total. A v neposlední řadě se dá počítat s raketovým rozvojem cestovního ruchu; ostrov s 12 miliony obyvatel má dobrou šanci stát se vyhledávanou destinací hlavně Američanů.
