"Před měsícem jsem řekl, že pokud jde o program, máme blíž k sociální demokracii. Dnes už to není pravda," potvrdil novou orientaci na dotaz deníku Aktuálně.cz předseda Martin Bursík.
Infobox
V SOUVISLOSTECH
- Ve kterých evropských státech zelení zasedli v parlamentu - PODÍVEJTE SE ZDE
INTERAKTIVNÍ VOLBY
- Nevíte koho volit? Napovědět vám může náš VOLEBNÍ TEST!
- Zkuste si volby nanečisto! INTERAKTIVNÍ MODEL SNĚMOVNY
- O výsledku voleb se rozhodne v krajích. KLIKACÍ MAPA
Ekologie i podpora živností
Přesvědčivým argumentem, který zelené nasměroval k sociálním demokratům, byl ekologický manifest ČSSD. V úterý podobný materiál publikoval také Mirek Topolánek.
"Posun v obou programech je dokladem, že máme vliv," pochválil konkurenty Bursík. ČSSD prý během svého vládnutí ekologii přehlížela a ODS se přírodou dosud také nezabývala. "Zatím to jsou jen sliby na papíře, dávají však možnost vést jednání po volbách," řekl Bursík.
ODS však má pro Stranu zelených ještě další přednost. Její ekonomický program nabízí liberální kroky, které prosazují také zelení, především podporu drobných a středních firem, včetně zrušení minimální daně a registračních pokladen. "Také občanským demokratům jde o to, aby ze změnil vztah státu a podnikatele k lepšímu," zdůraznil Bursík.
Melouny ze Západu
Dosavadní námluvy zelených s levicí přijímali experti jako samozřejmost. Bursík často odkazoval na příklad západní Evropy, kde ekologická strana zasedá ve dvanácti parlamentech.
S výjimkou Finska tam bývá hlavním spojencem sociální demokracie, se kterou se zelení už v Belgii a Německu dostali do vlády. Ve čtyřech zemích - Nizozemsku, Lucembursku, Dánsku a na Islandě - jsou zelení dokonce nejradikálnější levicovou stranou, která zpravidla požaduje zrušení členství v Evropské unii.
Znalci přesto nevylučovali, že se čeští zelení mohou obrátit napravo.
"Zelené strany na Západě zakládali v sedmdesátých letech levicoví studentští vůdci z osmašedesátého. Ze západoevropského pohledu je tedy paradoxní, kdyby zelení u nás šli doprava. Ve střední a východní Evropě ale vznikli až po pádu komunismu a měli zcela přirozeně averzi k levici," připomněl brněnský politolog Lubomír Kopeček.
Černo-zelení v Rize a ve Frankfurtu
Z východoevropských ekologů se do sněmovny zatím zelení prosadili jen v Lotyšsku. Přitom právě oni vstoupili do pravicové vlády vedené konzervativní Národní stranou.
Podle Kopečka by se i čeští zelení mohli domluvit se zdejší pravicí: "Celkem rozumně nabízejí agendu, kterou chce slyšet část občanů, například jak vyřešit postavení žen ve společnosti. Naopak nemluví o tradičních motivech západních zelených, které nikoho nezajímají, třeba otázka imigrantů z Východu."
Bursík přesto tvrdí, že bezprostřední vzor má na Západě, kde se stejně jako u nás smývá rozdíl mezi pravicí a levicí.
V Rakousku a Německu po posledních volbách uvažovali křesťanští demokraté o spolupráci s enviromentálními stranami. Černo-zelené koalice v posledních letech vznikají ve velkých městech. Úspěšnými příklady jsou severoněmecký Kiel a Essen v Porúří, poslední velký převrat provedla CDU se zelenými minulý týden ve Frankfurtu.
