Praha - Odpovědnost za to, že všechny větší obce budou do konce roku 2010 čistit své splašky podle evropských norem, by měla přejít z radnic na místní vodohospodářské firmy.
Novelu vodního zákona, která to navrhuje, chce prostřednictvím poslanců předložit v září do sněmovny stínový ministr životního prostředí Petr Petržílek z ČSSD.
Ten soudí, že tento radikální krok pomůže tomu, aby Česko stihlo včas své závazky, které při vstupu do Evropské unii dala Bruselu, a vyhnula se případným tvrdým sankcím. Reálně totiž hrozí, že české obce nestihnou svůj slib v dohodnutém termínu.
"Přes 500 obcí nemá problém s čištěním odpadních vod vyřešen, z toho 134 obcí nemá připraven ani projekt," řekl Petržílek, podle něhož je zapotřebí na stavbu nových čističek a rekonstrukci starých více než 45 miliard korun.
Nepřijdeme o dotace?
Ministerstvo životního prostředí se k Petržílkově návrhu zatím nevyjádřilo, protože ho nemá k dispozici. Podle neoficiálních informací by ovšem jakákoli změna v zákoně mohla vést k tomu, že by Česko přišlo o miliardové dotace z Evropské unie na stavbu čistíren odpadních vod.
Ministerstvu životního prostředí totiž trvalo několik let, než se s Evropskou komisí na pravidlech, za jakých by unie české čističky dotovala. Bruselu se přitom nezamlouvaly především dlouhodobé smlouvy mezi radnicemi a soukormými vodárenskými společnostmi.
Loni v listopadu ministr Martin Bursík oznámil, že se českým vyjednávačům podařilo s bruselskými úředníky dohodnout. Znamená to ovšem, že desítky obcí kvůli dlouhodobým smlouvám s vodárenskými společnostmi nebudou mít na evropské peníze nárok.
"Nekonečné" vyjednávání o penězích na čištění domácích splašků dlouho brzdilo uvolnění veškerých financí v rámci Operačního programu životního prostředí, v jehož rámci by se v následujících sedmi letech mělo rozdělit zhruba 150 miliard korun.
Pojistka proti zdražení vody
Petržílek tvrdí, že jeho model výstavby čističek by lépe rozložil náklady na provozovatele vodovodů a kanalizací, obce a občany. Zároveň by zamezil tomu, aby privátní vodárenské firmy nepřenesly většinu nákladů na domácnosti.
"Provozovatelé vodárenských soustav se musí podílet na řešení problému na úkor svých zisků," řekl Petržílek, podle něhož jsou jejich zisky v Česku až několikanásobně vyšší než v zahraničí.
V návrhu novely vodního zákona je paragraf, podle něhož souhrnná částka vodného a stočného nesmí překročit 1,5 procenta průměrných hrubých příjmů domácností v daném městě. V součanosti přitom podle Petržílka platí lidé za vodu v průměru jedno procento.
Pokud by parlament Petržílkovu novelu vodního zákona schválil, znamenalo by to podle něj, že by lidé v nájemních bytech zaplatili v průměru za vodu o tisíc korun za rok víc, v rodinných domech o dva tisíce.
