Jiní mají víc, stěžují si detektivové nad výplatní páskou. Šlachta: Za mě by si to nedovolili

Lukáš Prchal Lukáš Prchal
8. 9. 2016 17:30
Detektivové z nové Národní centrály proti organizovanému zločinu dostali od září na osobním ohodnocení přidáno v průměru pět tisíc korun, jak jim nadřízení slibovali. Mnozí z nich ovšem záhy zjistili, že se jejich "přilepšení" k této částce ani zdaleka neblíží. Píšou tedy stížnosti a proti malému ohodnocení se odvolávají. "Když chcete rozdrbat kolektiv, přidejte všem plošně a řekněte jim to. Začnou se přít o to, že někdo dostal víc a ten druhý si myslí, že si to zaslouží taky," kritizuje vedení centrály exšéf ÚOOZ Robert Šlachta, který zvýšení osobního ohodnocení bere jako úplatek.
Bývalý šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta.
Bývalý šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta. | Foto: ČTK

PrahaPolicejní prezidium přidalo na nové Národní centrále proti organizovanému zločinu každému z devíti set policistů od září příjemný bonus – v průměru pět tisíc korun na osobním ohodnocení. Podle kritiků jde o "držhubné", kterým si prezidium snaží koupit policisty, kteří se bouřili po sloučení dvou elitních útvarů pod novou centrálu a po odchodu exšéfa protimafiánského útvaru Roberta Šlachty.

Někteří detektivové ale dostali méně a proti výši osobního ohodnocení se odvolávají a podávají stížnosti. Informaci Aktuálně.cz potvrdil mluvčí Národní centrály Jaroslav Ibehej s tím, že nejde o velké množství stížností. "Nejsou to desítky," upřesnil. A nechtěl odhadovat, zda kriminalisté uspějí.

"Vzhledem k tomu, že řízení ve věcech služebního poměru je ze zákona neveřejné, nebudeme váš dotaz více komentovat," řekl Ibehej.

Osobní příplatek se pohybuje v rozmezí čtyř až šesti tisíc korun měsíčně. Nejsou to malé peníze, protože detektivové patří k nejlépe placeným policistům: berou zhruba od 35 do 45 tisíc měsíčně. Záleží na funkci, hodnosti a zkušenostech.

Osobní příplatek u policie je přitom specifický: jde vlastně o zvýšení platu, ačkoliv se navenek může zdát, že se jedná o pohyblivou složku. Naopak. Když policista jednou dostane navíc schválené peníze, už o ně většinou nepřijde.

Šlachta: Je to úplatek

Podle bývalého ředitele Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Roberta Šlachty jsou podobné stížnosti mezi detektivy zcela mimořádná věc.

"Za mě by si nikdo nedovolil s takovou stížností přijít," říká Šlachta. A jeho slova mimo záznam potvrzují i detektivové z národní centrály. A naznačují, že nové vedení útvaru nemá útvar zatím plně pod kontrolou.

"Když chcete rozdrbat kolektiv, přidejte všem plošně a řekněte jim to. Začnou se přít o to, že někdo dostal víc a ten druhý si myslí, že si to zaslouží taky," vysvětluje Šlachta, který zvýšení osobního ohodnocení bere jako úplatek.

Někteří detektivové z bývalého protimafiánského útvaru se od začátku obávali, že nárůstem platů, jaký rozhodně u policie není běžný, si chce policejní prezident Tomáš Tuhý zajistit loajalitu policistů, kteří jinak stáli za svým odcházejícím šéfem Šlachtou. Ministr vnitra Milan Chovanec, zastánce reorganizace, ale prohlásil, že nevěří, že by se policisté dali takhle koupit.

Buďte rádi, že máte aspoň něco

"Za mě nám takové peníze nikdo dát nechtěl. Když se podíváte do jiných útvarů, nikdo takové zvýšení nikde nedostal a nedosáhne na to," říká Šlachta.

Na druhou stranu ale tvrdí, že vyšetřovatelé můžou mít radost, že dostali vůbec něco. "Mají být rádi, že takové peníze vůbec dostali, a ne se kvůli tomu ještě odvolávat," uzavírá bývalý ředitel, který se roky snažil, aby dostal peníze pro své podřízené. Vždy ale odešel s nepořízenou.

Šlachta je nyní u celní správy a od policie odešel kvůli podezřele rychlému sloučení dvou útvarů: protikorupčního a protimafiánského. Reorganizaci ohlásilo vedení policie v červnu poté, co se o plánovaném sloučení útvarů psalo dva týdny v novinách. Včetně náznaků, že za celou akcí má stát odstranění nepohodlného Šlachty.

Policejní prezidium nikdy přesvědčivě nevysvětlilo, proč reorganizaci spouští narychlo a bez podrobného projednání s vedením obou útvarů. Nevěděli o ní ani státní zástupci, kteří fakticky policisty při vyšetřování trestných činů řídí a jsou zodpovědní za výsledek kauz.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Spojené státy chtějí do roku 2030 snížit emise o více než polovinu oproti roku 2005

Spojené státy se zavázaly do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o 50 až 52 procent oproti úrovni z roku 2005. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek řekl novinářům činitel administrativy prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu hostí dvoudenní virtuální summit světových lídrů zaměřený na boj s klimatickými změnami. Smyslem nově stanoveného cíle je podle americké vlády přimět další velké producenty skleníkových plynu ke zvýšení vlastních ambicí.

Biden se od ledna, kdy se ujal úřadu, snaží znovu postavit USA do čela celosvětového boje s klimatickými změnami po prezidentství jeho předchůdce Donalda Trumpa, který USA stáhl z pařížské klimatické dohody, která měla zajistit snižování emisí.

Nový cíl je podle Reuters význačným milníkem v Bidenově širší snaze dovést USA k takzvané uhlíkové neutralitě do roku 2050. Prezident přitom počítá s tím, že jeho plán přinese Američanům miliony nových a dobře placených pracovních pozic. Opoziční republikáni naopak tvrdí, že americké hospodářství poškodí.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ruská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu

Ruská armáda ve čtvrtek zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu a v Černém moři. Účastní se ho přes 10 tisíc vojáků, k dispozici mají více než 1200 kusů zbraní a vojenské techniky a desítky válečných lodí, informují ruské tiskové agentury s odvoláním na ministerstvo obrany. Podle agentury AP tím Moskva ukazuje sílu v době rostoucího napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014, kvůli čemuž Západ na Moskvu uvalil sankce. Kyjev a Západ v poslední době s obavami sledují posilování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou.

Do cvičení se podle ruského ministerstva obrany zapojily různé složky armády, mimo jiné také výsadkové vojsko či jednotky protivzdušné obrany. Na manévry dorazil rovněž ruský ministr obrany Sergej Šojgu, který na ně dohlíží. Kvůli cvičení Rusko již dříve uzavřelo část námořního a nyní také vzdušného prostoru v Černém moři kolem Krymu. Proti tomu protestovala Ukrajina i Spojené státy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy