Praha - Policie se chystá rozšířit vyšetřování na státní podniky ČEZ a České dráhy.
Nejde přitom pouze o jejich roli při vyšetřování korupce během "hledání manažerských míst" pro poslanecké rebely ODS.
Obě firmy patří k nejbohatším státním firmám a policejní útvar ÚOOZ hodlá prozkoumat některé jejich investice.
Kontakty s Nagyovou
Podle zdroje Aktuálně.cz začne šetření ve firmách ještě tento týden. Státní podniky ovšem tvrdí, že zatím o ničem nevědí. "Útvar pro odhalování organizovaného zločinu jsem tu neviděl už tři roky, tehdy rozkrýval krádeže elektřiny," vyloučil dosavadní zájem policie mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Kříž.
"Policisté z ÚOOZ u nás nic nešetří, ani si nic nevzali," reaguje také Radek Joklík z Českých drah.
Šéfové obou firem Daniel Beneš a Petr Žaluda figurují v záznamech z rozhovorů, které policie pořídila během odposlechů bývalé ředitelky kanceláře premiéra Jany Nagyové. Zvláště Beneš, který do čela ČEZ nastoupil v roce 2011, byl s Nagyovou v častém kontaktu a v energetických kruzích byl považován za jejího chráněnce.
Policejní vyšetřování státních firem by znamenalo zásadní zvrat v policejní strategii. Firmami protékají ročně desítky miliard, které jim zajišťují politická rozhodnutí.
ČEZ a politické strany
Stát umožnil v posledních deseti letech plnou liberalizaci cen elektřiny, v důsledku vyrostly v letech 2004-2011 její ceny pro spotřebitele na dvojnásobek.
ČEZ přitom vyrábí elektřinu lacino, protože získal zadarmo od státu atomové elektrárny a může jen s minimálními poplatky těžit uhlí pro své tepelné elektrárny. Proto se jeho zisk zvýšil z deseti miliard v roce 2004 na čtyřicet miliard korun o tři roky později.
Představitelé státu přitom své největší firmě tolerovali neúspěšná investiční dobrodružství. O tři roky se zatím zdržela dostavba elektrárny Ledvice za 40 miliard, o pět miliard přišel ČEZ v Albánii, za mezisklad v Temelíně zaplatil dvojnásobek oproti cenám v Německu.
ČEZ se stal solárním investorem, když od firem s anonymními akciemi nakoupil za miliardy největší solární parky v zemi.
I z úst vrcholných politiků bylo řečeno, že ČEZ je zapojen do financování politických stran. "Je veřejným tajemstvím v této republice, že pan Roman a ČEZ tady financovali politické strany, jediná TOP 09 od něj nic nedostala," komentoval vicepremiér Karel Schwarzenberg (TOP 09) v roce 2011 odchod tehdejšího generálního ředitele Martina Romana.
ČEZ tehdy Schwarzenbergovo obvinění odmítl, omluvu však nepožadoval.
Policisté tedy nemusí ve státní firmě ČEZ prověřovat pouze účast ředitele Beneše při rozdělování manažerských postů poslancům, ale právě Schwarzenbergovo podezření, že státní firma platí politické strany.
Penězovod Českých drah
České dráhy se energetickému podniku blíží v tom, že také jim politici zajistili bezpečný penězovod. V roce 2008 prosadil ministr dopravy Aleš Řebíček mimořádnou dotaci, za níž dráhy nakoupily železniční vozy, zpravidla ve veřejných soutěžích s jediným uchazečem.
Koncem roku 2010 schválila Fischerova úřednická vláda smlouvu, podle níž bude český stát platit do roku 2019 drahám každoročně 13 miliard korun za provozování veřejné dopravy. Dráhy se přitom nemusely zaručit, kolik vlaků budou provozovat.
Této částky dráhy využily k dalším nákupům, například za šest miliard dostaly od firmy Siemens šestnáct vozů Railjet. Tyto soupravy fakticky převzaly od rakouských drah, které pro ně neměly využití, protože je v Německu nepustili na své dráhy. Šestnáct nepotřebných souprav tedy přenechaly Čechům, kteří za ně zaplatili vyšší částku než Rakušané.
Dráhy ani jejich generálního ředitele Petra Žaludu dosud nikdo z černého financování stran nepodezíral. Ředitel Žaluda ovšem své blízké kontakty na politiky nepopíral, například se šéfem rozpočtového výboru Pavlem Suchánkem byl před dvěma lety na golfu v Dubaji.
