Praha - Policie podezřívá bývalého primáře dětského oddělení v Klatovech, který v tamní nemocnici působil v období od května 2012 do května 2013, že mučil dětské pacienty. Vyšetřovatelé odhalili deset případů týrání dětí do dvou let. Píše o tom pondělní Právo.
Znalci zjistili, že lékař trpí maniodepresivní psychózou. Policisté tak případ před dvěma týdny odložili s ohledem na výsledek znaleckého zkoumání. Od trestního stíhání za těžké ublížení na zdraví lékaře uchránila právě jeho duševní nemoc. V době činu podle odborníků jednal v nepříčetnosti.
Podle prezidenta české lékařské komory Milana Kubka nemocný muž nebude moci nadále vykonávat povolání lékaře. Maniodepresivní psychóza je ve vyhlášce vyjmenovaná mezi diagnózami, které vylučují zdravotní způsobilost k výkonu lékařského povolání. Podle Kubka nyní státní zastupitelství dává návrh soudu, aby lékaři stanovil ochrannou léčbu.
"Léčba bude pravděpodobně ambulantní. Kdyby nevykazoval součinnost, mohla by se změnit na ústavní," dodal Kubek.
Podle ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka(ČSSD) mohlo selhat i vedení nemocnice, když lékaře nechalo delší dobu pečovat o děti. Němeček chce prosadit zavedení registru zdravotnických pracovníků. Nechá prověřit i personál v nemocnicích.
Řekl, že pokud by měla nemocnice řádně nastaveny "formální i neformální informační kanály", muselo by se nejpozději do dvou či tří měsíců o lékaři vědět.
"Policisté prověřovali podezření z ublížení na zdraví v klatovské nemocnici. S ohledem na výsledek znaleckého zkoumání podezřelé osoby případ odložili. Rozhodnutí bylo rozesláno všem poškozeným, kteří proti němu mají právo stížnosti,“ řekla Právu vedoucí státní zástupkyně v Klatovech Jiřina Vítovcová.
Lékař se nedokázal ovládnout
"Nejednal v úmyslu zdraví dětí poškodit, nedokázal se ovládnout," stojí v protokolu. Po diletantských zákrocích lékaře trpělo nejméně deset dětí. Některé byly přímo ohrožené na životě a musely být okamžitě převezeny do plzeňské fakultní nemocnice.
Jednalo se hlavně o opakované vpichy do žil. Například u dvouleté dívky s lehčími popáleninami se bývalý primář snažil třiadvacetkrát zavést kanylu do žíly. Děvče bylo při zákroku plně při vědomí. Lékař také dával dětským pacientům do žil vysoké dávky anestetik, kvůli čemuž se ocitli na pokraji smrti.
"Primář mi syna odnesl na napíchnutí kanyly. Po delší době mi sestra chlapce přinesla zpět, na hlavičce měl nespočet vpichů, po kterých se mu dělaly modřiny a bouličky. K tomu ještě ty vlásky ulepené od krve. Byl to děsivý pohled. Sestra mi na to řekla, že se primář snažil napíchnout kanylu do hlavičky," napsala osmadvacetiletá matka čtyřtýdenního dítěte ve stížnosti řediteli nemocnice.
V noci se situace ještě vyhrotila. Žena požadovala převoz syna do plzeňské nemocnice. "To odmítli s tím, že by mohl transport chlapci přitížit. Tak jsem v zoufalství podepsala reverz a syna do plzeňské nemocnice odvezla sama autem. Za té situace to bylo z mého pohledu bezpečnější než zůstat v klatovské nemocnici," uvedla žena.
"Nejraději bych už na tuhle záležitost zapomněl. Pro nás je ta věc uzavřená, pan primář tady už nepracuje," reagoval ředitel klatovské nemocnice František Lešundák.
Po nástupu lékař do Klatov s ním podle vyjádření mluvčího Zdravotnického holdingu Plzeňského kraje Jiřího Kokošky byli spokojeni zdravotníci i rodiče pacientů. První náznaky problémů se objevily po víc než půl roce.
"Jednalo se o stížnosti personálu na lékařovo zvláštní chování. Nemocnice se jimi zabývala, dokonce namátkově testovala lékaře na alkohol, ale všechny kontroly byly negativní," uvedl Kokoška. Po stížnostech rodičů nemocnice z osobního pohovoru identifikovala, že má lékař psychické problémy. Až tehdy podle Kokošky lékař problém přiznal.
"Od té doby se již na oddělení a vůbec k pacientům nedostal a ještě v únoru byl přinucen jít se léčit. Léčení trvalo do dubna. Následně čerpal dovolenou a k 31. květnu 2013 s ním byl ukončen pracovní poměr," uvedl. Teprve v době jeho léčby se nemocnice od vyšetřovatelů dozvěděla o policejním vyšetřování.
Lékař je momentálně primářem v Rakovníku
I když lékař trpí duševní poruchou, v oboru stále pracuje, přestože to vyhláška vylučuje. Po odchodu z Klatov nastoupil loni opět jako primář dětského oddělení do nemocnice v Rakovníku. Momentálně je v pracovní neschopnosti. Šéf Masarykovy nemocnice v Rakovníku Jaromír Bureš o nemoci prý nic netušil.
Podle Kubka je na celé události problematické to, že lékař nemá povinnost dokládat svoji zdravotní způsobilost při změně zaměstnavatele. Zaměstnavatel ho může vyzvat, aby potvrzení doložil.
"Je to chyba. Čeká se, kdy zaměstnavatel získá nějakou pochybnost," dodal Kubek. Sám se přitom pozastavil nad tím, jak je možné, že poškozování dětí trvalo téměř rok. "Je mi obtížně srozumitelné, že si nikdo nevšiml, že se chová divně," uvedl.
Zdůraznil také, že komora na rozdíl od zaměstnavatele či krajského úřadu nemá kompetenci lékaře o doložení zdravotní způsobilosti požádat. Rozšíření této kompetence je součástí návrhu nového zákona o ČLK, který komora projednává s ministerstvem zdravotnictví.
