Praha – Další útok na státní kasu zkouší skupina podnikatelů kolem Petra Sisáka. Firma Český olej, kterou Sisákovi lidé ovládají, podala žalobu na stát, v níž žádá odškodné 102 milionů korun.
Český olej tvrdí, že mu stát prostřednictvím státního Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) a České konsolidační agentury způsobil škodu tím, že od něj neodkoupil 15procentní balík akcií Setuzy, které Český olej vlastnil počátkem května 2006. Nebo mu naopak své akcie neprodal.
"Stát v té době držel nadpoloviční počet akcií Setuzy, takže nám měl učinit nabídku převzetí," uvádí jednatel Českého oleje Vladimír Chlád. Původně žádal dokonce 550 milionů, sumu nakonec snížil na necelou pětinu. Uvedené "odškodné" žádá jak po fondu, tak po ministerstvu financí. To je totiž nástupcem konsolidační agentury.
Vždyť ji sami vlastnili
Podle ministerstva financí je podaná žaloba nesmyslná. "Není prokázána škoda ani příčinná souvislost," řekl právní zástupce ministerstva Michal Štancl v pátek před Městským soudem v Praze, který se žalobou začal zabývat.
"K uvedenému datu 4. května 2006 byl Český olej sám vlastníkem 90 procent akcií Setuzy, to platilo až do října 2009," poukázal.
Jenže Chlád tvrdí, že majoritním vlastníkem byl v té době ve skutečnosti stát. Soud totiž s odstupem devíti let rozhodl, že transakce, kterými Český olej získal v roce 2000 35procentní balík akcií Setuzy, byly neplatné. A podobně musel Český olej vrátit i 38 procent akcií Setuzy, které mu v roce 2005 prodal na pokyn tehdejšího ministra Jaroslava Palase podpůrný fond.
Z toho Chlad vydedukoval, že v květnu 2006 byl tedy majoritním vlastníkem Setuzy stát, nikoli Český olej. A jako majoritní akcionář měl podle zákona zbylým podílníkům učinit nabídku převzetí – tedy že jejich akcie odkoupí. "Je to nesmyslná konstrukce," komentoval to Štancl.
Divoká přetahovaná při pádu IPB
Kvůli vysvětlení celého propletence kolem akcií Setuzy je nutné se vrátit na začátek tisíciletí. Před rokem 2000 ji skrytě ovládala IPB, ale protože banka nemohla sama podle zákona vlastnit více než dvacet procent akcií žádného podniku, formálně ji pro ni držela skupina kolem Tomáše Pitra.
V létě 2000, když IPB padla a než se ČSOB jako její nový vlastník stačila ve složité struktuře firem rozkoukat, Pitrovi lidé část akcií Setuzy z IPB zcela vyvedli a vložili je do společnosti Český olej. A to aniž by za ně fakticky zaplatili – výměnou jí nechali bezcenné akcie jiné společnosti.
Protože však Pitrova skupina vlastnila navíc 15 procent akcií Setuzy, poté co v létě 2000 získala podíl od IPB, firmu zcela ovládla. A to bez ohledu na to, že další větší balík akcií – 38 procent – pak byl ve vlastnictví státního podpůrného fondu.
Cesta k Sisákovi
Český olej pak pitrovci v roce 2007 prodali skupině kolem Petra Sisáka. A to v době, kdy banky odmítaly Setuze dál půjčovat, ta se hroutila a byla kvůli dluhům i v exekuci. "Myslel, že má 90 procent akcií," uvedl Chlád, který se v únoru 2007 stal jednatelem Českého oleje.
Oficiálně je podle obchodního rejstříku vlastníkem Českého oleje přes další firmu jistý Petr Líska, který býval Sisákovým řidičem. A sám Chlád potvrzuje, že v roce 2007, kdy se stal jednatelem Českého oleje, zastupoval právě zájmy Sisáka, který se tehdy držel v pozadí. Sám Sisák je nyní v jiném případě stíhán za zmanipulovaná insolvenční řízení a v minulosti byl odsouzen například za tunelování První slezské banky.
Za podanou žalobou na stát již ale Sisák podle Chláda nestojí. "Rozešli jsme se už. Protože mi něco dlužil, tak jsme se dohodli, že když si toto vymůžu, bude to moje," vysvětluje Chlád.
Původně požadoval škodu 550 milionů, což je podle něj suma, za niž se akcie Setuzy v době, kdy mělo dojít k převzetí, prodávaly – nyní jsou ovšem bezcenné, protože firma skončila v insolvenci a poté v konkurzu. Tam ji podle Chláda dovedly právě nezodpovědné kroky státu a ČSOB.
Odpusťte nám soudní poplatek
Případ se před soudem táhne již pátým rokem. Český olej sice podal žalobu už koncem roku 2011, ale nezaplatil dvoumilionový soudní poplatek a požádal o jeho prominutí. To Městský soud v Praze odmítl, ale po několikerém soudním kolečku rozhodl Vrchní soud v Praze, že jej od platby poplatku osvobodí. Český olej totiž předložením svých účetních závěrek prokázal, že na něj nemá.
Páteční projednávání provázela nervozita. A bylo zřejmé, že soudkyně Lenka Dolejšová se obává možných triků při procesu. Chlád totiž například poslal soudu elektronicky postupně tři na první pohled stejná upřesnění žaloby. V jednom z nich se trochu rozsypalo písmo. "Chci, abyste potvrdil, zda jsou stejná, či zda se v něčem liší. Nerada bych pak zjistila, že je někde nějaká věta jinak," uvedla soudkyně.
Ta před pátečním jednáním původně avizovala, že by ráda vynesla rozsudek. Nakonec jej ale musela odložit. Chlád totiž část důkazů, které měl dodat do konce července, předložil jen několik hodin před jednáním, a navíc jen na CD. A během jednání nebyl ani na opakovaný dotaz soudkyně schopen říct, jaké důkazy na disku jsou.
"Musím přerušit jednání, protože žalobce není schopen specifikovat důkazy," uvedla Dolejšová. A přikázala, aby Chlád do tří dnů soudu předložil první strany všech důkazních listin, které jsou na uvedeném CD. Poté jednání odročila na říjen.
