"Tři nejstarší nalezené hroby pocházejí z období kultury se šňůrovou keramikou, tedy 2900 až 2300 let před naším letopočtem. Mezi pozůstatky pohřební výbavy patří typické poháry se zdobeným podhrdlí, broušené sekerky, kamenné brousky a štípaná industrie," uvedl Karel Říha, vedoucí výzkumu tohoto úseku z Archeologického ústavu Akademie věd.
Důležitým objevem je jedenáct komorových hrobů z období 800 až 450 let před naším letopočtem. Předci své zesnulé v těchto případech pohřbívali do centrální komory s navršenými mohylovými náspy. Ty podle archeologů v některých případech dovršovaly průměru až skoro 50 metrů.
Archeologové na místech kromě ostatků objevili i keramické nádoby, zlaté ozdoby nebo další cennosti. Většina těchto hrobů je ale už od pravěku poškozená. Ve dvou případech dokonce nalezli i vykrádací šachty. "V těchto případech se nám dochoval pouze zlomek z původního hrobového inventáře," dodal Říha.
Nálezy budou archeologové ještě v příštích měsících vyhodnocovat. Koncem roku by pak staveniště měli předat zhotoviteli nové dálnice. Ředitelství silnic a dálnic nyní posuzuje čtyři nabídky, nejnižší cenu 9,8 miliardy bez daně nabídlo sdružení vedené firmou Eurovia CZ. Je o třetinu nižší, než se čekalo, musí se proto prověřit, zda je cena reálná. "První řidiči by se po novém úseku Pražského okruhu mohli projet na konci roku 2027," uvedl mluvčí Jan Rýdl.
