Třiačtyřicetiletá žena z Berounska si chtěla na internetovém bazaru přivydělat prodejem oblečení. Když na její nabídku zareagoval zájemce a přišlo na placení, kupující inzerentce zaslal odkaz na zdánlivě legitimní platební bránu a požádal ji o vyplnění formuláře. "Krátce poté, co žena na webu zadala přihlašovací údaje ke svému bankovnímu účtu, zjistila, že jí odešly čtyři platební transakce v celkové výši 98 500 korun," informovala policejní mluvčí Michaela Richterová.
Výrazně hůř dopadl pětapadesátiletý muž z Mladoboleslavska, který prodával baterie do naslouchadel. Toho zloděj totožným způsobem připravil o víc než milion korun. "Pachatel vybral z účtu peníze a sjednal si na něj úvěr," popsala policejní mluvčí Barbora Schneeweissová.
Nejedná se o ojedinělé případy. Podle policejního mluvčího Jakuba Vinčálka počty kybernetických podvodů stále narůstají a nejčastěji k nim dochází právě na bazarových a inzertních portálech. "Případy krádeží ve virtuálním světě rostou už od roku 2011 a řešíme je na denním pořádku. V uplynulých dvou letech začalo přibývat zejména takzvaných reverzních podvodů. Tedy útoků, během kterých se pachatelé snaží cílit na osoby, které přes internet něco prodávají," říká.
Většina podvodů probíhá podobně. Pachatel nejprve přesvědčí prodávajícího k tomu, aby vyplnil údaje ke své kreditní kartě do formuláře na podvodné stránce. Ta obvykle vypadá jako ověřený platební portál nebo web dopravní služby. Po odeslání informací podvodník získá přístup do bankovního účtu oběti a kromě výběru peněz si může na jméno poškozeného vzít i předem schválený úvěr. "Nejde o cílené útoky. Zloději tento trik zkouší na několik lidí zároveň a neřeší, kdo na druhé straně počítače sedí," dodává mluvčí Vinčálek.
Evidenci podvodníků vytvořila okradená oběť
Zkušenost se zloději na internetu má i Miroslav Kupka, zakladatel portálu Podvodníci na bazaru, který slouží jako databáze falešných obchodníků. "Rád kupuji věci z druhé ruky, abych ušetřil. Přes nástroj Marketplace na Facebooku jsem si tak jednou vyhlédl počítačový procesor. S prodávajícím jsem se domluvil na tom, že mu za součástku pošlu peníze na účet, což jsem také udělal. Pak už se neozval a zboží jsem nikdy neobdržel," vzpomíná.
Po incidentu se tak rozhodl vytvořit web, který shromažďuje informace o lidech, jimž se v minulosti povedlo přes internetový inzerát někoho okrást. "Chyběl mi systém, který by tyto případy veřejně zaznamenával. Tak jsem ho vytvořil," popisuje.
Okradení lidé mohou prostřednictvím webu sdílet své zkušenosti i informace o podvodnících, jako například čísla jejich telefonů či bankovních účtů. Mohou se také spojit v případě, že na síti narazí na někoho, koho okradl stejný pachatel.
Policie podrobnou evidenci ani statistiky bazarových podvodů nevede. "Máme databázi případů, které se staly v online prostředí. Do toho jsou však zahrnuty všechny trestné činy, které se staly ve virtuálním prostoru nebo za výrazného užití informačních či komunikačních technologií," vysvětluje Vinčálek.
Většina obětí své peníze zpět nezíská
Šance získat zpět zcizenou sumu podle mluvčího není velká. "Přestože můžeme pachatele dopadnout, neznamená to, že zcizený obnos bude oběti vrácený," upozorňuje mluvčí.
I přesto by lidé podle Kupky neměli s nahlašováním podobných případů váhat. Pokud totiž částka za všechny krádeže jednoho podvodníka přeroste přes 10 tisíc, stává se z přestupku trestný čin. Policie má v takovém případě větší pravomoci, například může požádat banku o sdělení totožnosti držitele účtu, na který oběti odeslaly peníze.
Prodejci i kupující by měli být během obchodování na internetových bazarech vždy obezřetní, vyvarovat se klikání na neznámé odkazy a zvážit osobní předání zboží. "Mnoho falešných webů může velmi věrně napodobovat stránky ověřených institucí. I proto je důležité si pokaždé kontrolovat v horní liště odkaz. Adresa legitimních webů se od těch podvodných totiž pokaždé liší," radí Vinčálek a dodává, že další preventivní tipy mohou lidé najít na webu policie.
