Uplynulá sezona byla rekordní, návštěvnost památek, o něž pečuje Národní památkový ústav, přesáhla pět milionů. Čekali jste to?
Nás to nesmírně mile překvapilo, je to hranice, které jsme nikdy v minulosti nedosáhli. V posledních letech stoupá zájem veřejnosti o kulturní památky a návštěvy hradů a zámků, nejen v péči Národního památkového ústavu. Vysvětluji si to tak, že čím víc žije společnost ve virtuálním světě chytrých telefonů a tabletů, tím víc touží po autentickém zážitku. A to jim naše hrady a zámky nabízejí. Čeští klienti chodí čím dál častěji, trochu zaostáváme v prezentaci směrem k zahraničním turistům.
Máte plán, jak je do Česka přitáhnout?
Společně s ministerstvem kultury jsme spustili projekt Klíč k památkám. Je to věrnostní program postavený na tom, že navštívíte pět památek a šestá je zdarma, má webovou i mobilní aplikaci. Slibujeme si od toho, že na hrady a zámky přivedeme i mladší generaci žijící ve virtuálním světě. Je v několika jazykových mutacích, takže ho mohou využívat i zahraniční návštěvníci. Ukazuje se, že to je možná správná cesta prezentace toho, co pro stát spravujeme - hradů a zámků, kterých je víc než sto, a něco málo přes devadesát je zpřístupněno veřejnosti.
Ovlivňuje návštěvnost památek počasí?
Žili jsme v domnění, že když je příliš velké vedro, lidé jdou raději na koupaliště. Ale loňská sezona se těm tradičně sdíleným předpokladům vymkla. Ale je pravda, že se snažíme vyvíjet i programy, které nutí návštěvníky přijít vícekrát do roka. A sezonu se taky snažíme prodlužovat.
Na některých hradech a zámcích máme otevřeno celoročně. Ale je to poměrně komplikované z hlediska ochrany památek. Mobiliární fondy vyžadují klima a péči. A zvýšená vlhkost provozováním zámků v zimním období může nenávratně poškodit mobiliář i hodnotné nástěnné malby. To je důvod, proč ne na všech hradech a zámcích může být zimní prohlídková trasa. Pro nás není důležité vydělávat peníze za každou cenu, našim primárním zájmem je uchovat kulturní dědictví pro příští generace.
Jsou tedy i hrady a zámky, které jsou návštěvnicky přetížené?
Ano, máme památky, kde víme, že jsme na samé hranici kapacity. Například Karlštejn, sevřený hrad, kde se nemají návštěvníci kam rozptýlit. Každoročně přichází kolem 250 tisíc návštěvníků, což je na samé hranici možností hradu. Navíc zde není plnohodnotné návštěvnické centrum, kam by se mohli lidé uchýlit a počkat na prohlídkovou trasu a v klidu si koupit lístek, občerstvit se.
To je taky jeden z důvodů, proč jsme Karlštejn letos zařadili jako prioritu pro přípravu projektu k financování obnovy z evropských fondů. Naším cílem je, abychom část Císařského paláce, který je v tuto chvíli částečně uzavřen a využíván pro depozitáře a sklady, zpřístupnili. A chceme vytvořit návštěvnické zázemí, kde by se prodávaly lístky, byl by obchod a malé občerstvení.
Zaměříme se na Telč a Litomyšl
Co dalšího chystáte kromě opravy Karlštejna?
Každoročně uvolňujeme prostředky z vlastních výnosů na běžnou údržbu a drobnou obnovu, v objemu kolem 100 milionů korun. Získáváme také poměrně významné dotace na základě vypracovaných investičních záměrů z investičního programu ministerstva kultury, každoročně je to zhruba 400 milionů. Letos bychom rádi z těchto zdrojů například zahájili statické zajištění Červeného zámku v Hradci nad Moravicí nebo obnovu arkádového nádvoří v Náměšti nad Oslavou, budeme pokračovat v obnově střech na hradě Pernštejně, generální opravě fasád na zámku v Hrádku u Nechanic a prioritou je pro nás odstranění havarijního stavu zahrad pod Pražským hradem – zatím jen Ledeburské a Pálffyovské zahrady.
Existují i další možnosti, jak opravy financovat?
Jeden z významných zdrojů jsou pro nás také evropské dotace nebo takzvané norské fondy. Připravili jsme několik projektů do Integrovaného regionálního programu. Prioritou je dát do pořádku památky zapsané na seznam světového dědictví UNESCO, které máme ve vlastní péči, nebo památky, kde vnímáme velký potenciál a dlouhodobý dluh v obnově. Zaměřili jsme pozornost na zámek v Telči a v Litomyšli. Oba jsou to unikátní objekty světového významu, které se zatím nedaří prezentovat zahraniční klientele tak úspěšně jako třeba Český Krumlov nebo Lednici. Jsou to naše spící princezny, které mají velký potenciál a my je chceme trošku probudit a atraktivními službami a zajímavou nabídkou památkových hodnot zajistit vyšší návštěvnost zahraničních hostů.
Obnovit chceme také renesanční perlu na jižní Moravě, zámek Uherčice. Usilujeme o dotaci, která by umožnila zpřístupnit víc zámek veřejnosti. Už jsme zde zřídili návštěvnické centrum, něco málo jsme obnovili. Zámek je ale v tak špatném stavu, že vyžaduje větší finanční injekci. V plánu je také obnova kláštera v Kladrubech. Na Pernštejně připravujeme obnovu barokní zahrady, která je téměř zaniklá.
Často zmiňujete, že platy památkářů a kastelánů jsou pod celostátním průměrem. Nemáte na letošek v plánu zvýšit kvůli tomu ceny vstupného na hradech a zámcích?
Letos navýšení vstupného nechystáme, ale na platy zaměstnanců bychom potřebovali více prostředků. Jestli někde k navýšení cen vstupného dochází, váže se na otevření nových prostor nebo prohlídkových tras. Letos také nově zpřístupňujeme veřejnosti Červené Poříčí, což je zámek v Plzeňském kraji. Obnovila se zde zahrada, vytvořilo se návštěvnické centrum a prohlídková trasa v surovém prostředí zámku. Chceme návštěvníkům ukázat interiéry zámku v procesu obnovy, aby viděli, jak náročná je péče o historický objekt. To je jedna z novinek letošní sezóny. Stejně tak jsme v loňském roce zpřístupnili zámek ve Vimperku, který jsme získali do své péče od ministerstva životního prostředí začátkem roku 2015.
Jaké jsou další novinky pro letošek?
Celá naše hlavní sezona se ponese v duchu výročí 700 let od narození Karla IV. Letošní rok zasvěcujeme Lucemburkům, chceme připomenout i jejich moravskou větev a rodinné a přátelské vazby. Zahájení bude 26. dubna v Karolinu, ve spolupráci s Karlovou univerzitou, o dva týdny později, 6. května, otevíráme na Karlštejně velkou výstavu, která je středobodem celého roku. Po sto letech chceme vystavit takzvaný Karlštejnský poklad, soubor víc než čtyř set předmětů, které se váží k době Karla IV. a pravděpodobně byly za husitských válek ukryty ve zdech hradu. Při přestavbě na konci 19. století byl poklad objeven. Je uložen v Uměleckoprůmyslovém muzeu a s kolegy z muzea jsme se dohodli, že ho po více než sto letech budeme v době výročí Karla IV. opět prezentovat na hradě Karlštejn.
V červnu chceme literární výstavou na zámku v Lysicích připomenout rakouskou spisovatelku Marii Ebner von Eschenbach, která žila na českém území a měla vztah k východním Čechám a k Moravě. Patřila k nejúspěšnějším německy píšícím spisovatelkám 19. století, a dokonce byla nominována na Nobelovu cenu.
