Praha – Češi drží v konzumaci piva světové prvenství už řadu let. Podle nejnovější studie, kterou provedli odborníci z Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity, je to největší nešvar v českém stravování. Odborníci porovnali údaje o stravě a nejčastějších onemocněních ve 42 zemích. Výsledek je k dispozici na webu časopisu Food and Nutrition Research.
"Konzumace piva je nejvíc destruující faktor v české stravě, daleko horší než konzumace jakékoliv potraviny," tvrdí hlavní autor studie Pavel Grasgruber.
Vysoká konzumace alkoholu se promítá také do zdravotního stavu. "Alkohol prakticky destruuje vnitřnosti Čechů a zřejmě přispívá také k vysokému výskytu obezity," vysvětluje Grasgruber a připomíná, že Česko patří k zemím, kde lidé nejčastěji onemocní rakovinou slinivky, ledvin či tlustého střeva.
Podle pivovarníků má ale umírněná konzumace piva na lidský organismus pozitivní účinky. "Střídmá konzumace piva může mít příznivý vliv na prevenci řady civilizačních chorob, snižuje riziko aterosklerózy, snižuje stres, podporuje krevní oběh, trávení a některé složky obsažené v pivu mají protinádorový a antibakteriální charakter," vyjmenovává blahodárné účinky piva Martina Ferencová z Českého svazu pivovarů a sladoven s tím, že doporučená denní dávka českého piva s ohledem na obsah alkoholu je dva půllitry pro muže a dvě třetinky pro ženy.
Stejného názoru je i sládek pivovaru Hrádek Jaroslav Horehleď. "Pivo podporuje trávení, ve sladu je spousta vitamínů a antioxidantů, v rozumné míře má na tělo pozitivní účinky," říká.
Červené maso omezit, ale ne zcela
Vypustit z jídelníčku by lidé měli také příliš tepelně opracované a tučné červené maso, což by znamenalo redukovat letní grilování nebo smažení. Odměnou bude výrazné snížení rizika karcinomu zažívacího traktu.
Úplně se zříct červeného masa ale dobré není. Třeba vepřové je podle odborníků spolu s mlékem zdrojem nejkvalitnějších živin v lidské stravě a zejména děti oboje potřebují ke správnému růstu.
Moc brambor i pečiva
Výrazně kriticky vyznívají výsledky studie pro konzumování obilovin, hlavně pečiva, a brambor. Obiloviny jsou problematické kvůli škrobům obsaženým v rafinované pšenici, protože výrazně zvyšují hladinu krevní glukózy, což pak vede k riziku kardiovaskulárních chorob, obezity i cukrovky druhého typu.
S bramborami je situace komplikovanější. Obsahují sice nejagresivnější sacharidy ze všech potravin, ale na druhou stranu jsou například dobrým zdrojem vitamínu C a jejich bílkovina je nejbohatším běžným zdrojem tryptofanu, což je nejvzácnější esenciální aminokyselina v lidské stravě. "V dietologii zpravidla nic není černobílé, ve výběru potravin je potřeba udržovat zdravou míru a vyhýbat se extrémům," konstatoval Grasgruber.
Za zdravou míru označuje spolu s kolegy takzvanou středomořskou stravu. Vyznačuje se totiž průměrnou spotřebou masa a mléčných výrobků a vysokým zapojením oliv, ořechů, ovoce a zeleniny, které mají pozitivní vliv na lidské zdraví. Pokud by dospělý člověk chtěl jíst opravdu vzorově, měl by k tomuto typu stravování přidat víc mléčných výrobků, pokud možno v podobě šetrně pasterizovaného mléka a jogurtů, a ubrat obilovin.
