Přestože si Piráti po volbách v roce 2021 účast ve vládě jasně stvrdili v online hlasování, už po roce vládnutí se opět ozvaly kritické hlasy uvnitř strany, které požadovaly odchod do opozice. Nespokojenost části členů přetrvává i nyní, kdy je pětikoaliční kabinet Petra Fialy v polovině svého vládnutí. Podle kritiků ztratili Piráti ve vládě svou autenticitu a původní protestní roli. Mají také jiný pohled na vnitřní fungování strany.
Protestně a kritičtěji naladěné členy zastupuje europoslankyně Markéta Gregorová, kterou už nominovali na šéfku strany. Je také dvojkou kandidátky do evropských voleb. Na lednovém celostátním fóru se utká se současným předsedou a ministrem pro místní rozvoj Ivanem Bartošem. Ten stranu vede s krátkou pauzou už od roku 2009 a podle Gregorové nastala doba ho vystřídat.
"Je fér mít zdravou konkurenci a dát členům možnost výběru, ne mít skoro 14 let jednu tvář," vysvětluje pro Aktuálně.cz politička, která je v pirátské straně už jedenáct let. Zároveň ale tvrdí, že se proti Bartošovi nevymezuje. "Kandiduji sama za sebe, nekandiduju proti Ivanu Bartošovi. Nerozhodla jsem se kandidovat na předsedkyni proto, že chci odstranit Ivana, ale protože se domnívám, že bych na té pozici mohla také dělat dobrou práci."
Gregorová tvrdí, že strana je už tři roky na rozcestí. Přetrvávají problémy ohledně vedení stranických odborů a trápí ji vnější i vnitřní tlaky. Odráží také obavy, že by stranu chtěla táhnout příliš doleva. "Nikdo se nemusí obávat příklonu kamkoli," tvrdí s tím, že by ale mnohem více než nyní respektovala postoj většiny členů strany.
"Svou kandidaturou Gregorová nabízí především změny směrem dovnitř strany a chce posílit hlas členské základny," vysvětluje politolog Daniel Šárovec z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
Europoslankyně by stranu ráda sjednotila, aby nedocházelo tak často k hádkám a přestřelkám. Ty jsou u Pirátů více vidět i kvůli otevřenému internetovému fóru, kde členové veřejně diskutují a hlasují. Jeden z posledních sporů například letos v listopadu vyústil v odvolání poslance Jakuba Michálka z republikového výboru. Chtěl fungování strany reformovat tak, aby více pravomocí získalo její předsednictvo.
Nominaci na šéfku strany získala Gregorová na fóru za několik hodin, podobně jako Bartoš. Potřebovala k ní 35 hlasů. K nedělnímu večeru její kandidaturu podpořilo 156 lidí, Bartoš získal nominaci 181 členů. "Četl bych to tak, že Gregorová svou kandidaturu bere vážně, nejde o výstřelek, ale Bartoše reálně ohrozit spíše nemůže," míní politolog Šárovec. Politička podle něj ale může postoupit do druhého kola volby. Nominaci má i na pozici místopředsedkyně strany.
Vyplatí se být ve vládě?
V celostátní politice mají Piráti v důsledku volebního debaklu z roku 2021, kdy je preferenčními hlasy přeskákali koaliční Starostové, malé zastoupení. Ve sněmovně sedí jejich čtyři poslanci, ve vládě mají tři ministry. Z průzkumů přesto dlouhodobě vycházejí jako druhá nejsilnější vládní strana po ODS. Volilo by je zhruba deset procent lidí, poslední listopadový model od Kantaru jim naměřil podporu 12 procent.
Předseda Pirátů Bartoš vidí v preferencích důkaz, že se vládní účast vyplácí. "Podařilo se nám díky tomu prosadit dobré věci, další jsou v běhu. Například podpora rodin, protikorupční opatření či rozšíření předškolní péče. Dotahujeme také důležitou reformu bydlení," vyjmenovává pro Aktuálně.cz.
Přestože prosazování některých témat vyžaduje kompromisy s dalšími, silnějšími vládními stranami, podle Bartoše si Piráti drží své morální a politické hodnoty. Gregorová se naopak domnívá, že právě v tomto ohledu musí být Piráti ve vládě hlasitější.
"Nikdo nemá ve skutečnosti rád středové strany hlásající směs tezí, které hlavně nemají nikoho urazit. Každý chce názor. A my máme hodně názorů. Tak bych byla ráda, kdyby se říkaly víc nahlas," prohlašuje. Gregorová například před půl rokem vyvolala ve straně hlasování, ve kterém označili ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) za ohrožení důvěry ve spravedlnost.
Ztratili jsme protestní povahu
Podle některých dlouholetých členů Piráti ztratili svou protestní povahu. "Je vidět všudypřítomný strach o udržení se v politice a na postech, které sice neznamenají žádný významný přínos pro naše občany, ale zajišťují politikům a straně podíl na moci," myslí si zakladatel Pirátů a zastupitel Jihomoravského kraje Jiří Kadeřávek.
Podle Bartoše ale voliči od stran očekávají, že se budou snažit aktivně naplňovat svůj program právě ve vládě. "Lidé nevolí strany a jejich představitele proto, aby šli do opozice. Podstata je jinde než v tom, být protestní nebo hlasití. Je v tom, odvádět dobrou práci, aby naše myšlenky byly i realizovány. A to se děje," myslí si šéf strany.
Kadeřávek ale věří, že s novým vedením by Piráti měli šanci oslovit ztracené voliče. Na šéfku strany proto podporuje Gregorovou. "Musí to být někdo, kdo nesouhlasí se submisivitou vůči ODS. Piráti totiž vznikli jako strana protestující vůči politice bez budoucnosti a principů, kterou ODS reprezentuje," vysvětluje. Podle Gregorové je důležité oslovovat všechny voliče, nejen provládní. "Chtěla bych více působit na lidi v krajích či regionech," dodává.
Zatímco Gregorová má podporu některých stranických matadorů i kritických členů, Bartoše chtějí nadále v čele pirátské špičky například ministr zahraničí Jan Lipavský nebo místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová.
Kam Piráty vládní účast posunula, zjistí strana podle politologa Šárovce až z výsledku v příštích parlamentních volbách za dva roky. "Celostátní fórum strany v lednu roku 2024 ale bude důležitý mezikrok, který ukáže, zda má většinovou podporu uvnitř strany působení ve vládě, nebo mimo ni," dodává.
Video: "Koktají a pak jsou překvapeni." Bartoš řeší vulgární vzkazy od anonymů po svém (5. 9. 2023)
