Petr Lessy chce od státu 1,2 milionu a omluvu za stíhání

ČTK ČTK
28. 6. 2014 8:06
Bývalý policejní prezident byl v roce 2012 obviněn z pomluvy a zneužití pravomoci úřední osoby, a následně odvolán z funkce. Soud loni stíhání zastavil.
Petr Lessy
Petr Lessy | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Bývalý policejní prezident Petr Lessy chce po státu odškodnění 1,2 milionu korun a omluvu za stíhání. Uvedl to Český rozhlas - Radiožurnál.

Lessy byl v roce 2012 obviněn z pomluvy a zneužití pravomoci úřední osoby, a následně odvolán z čela policie. Soud ale loni stíhání zastavil. Nyní Lessy pracuje jako policejní přidělenec pro Slovensko a Maďarsko.
Lessy žádá náhradu újmy, kterou mu stíhání způsobilo. "Především náklady na trestní řízení, protože to bylo nejdominantnější, a potom ještě takzvaný očekávaný příjem, který jsem měl mít," řekl rozhlasu Lessy.

Se žádostí se obrátil na ministerstvo spravedlnosti, které má nyní půl roku na její vyřízení. "Žadatel si nárokuje odškodnění za nemajetkovou újmu a veřejnou omluvu v konkrétních sdělovacích prostředcích a webových stránkách, a to našeho ministerstva, ministerstva vnitra a Policie České republiky," řekla Radiožurnálu mluvčí ministerstva spravedlnosti Kateřina Hrochová.

Nechtěné dvojvládí

Lessy byl prezidentem od ledna 2011 do odvolání v srpnu 2012. Důvodem odvolání bylo obvinění, že v září 2011 dal médiím prostřednictvím policejní mluvčí dokumenty očerňující náměstka zlínské krajské policie Jaroslava Vaňka.

Lessyho nahradil Martin Červíček, ale loni v říjnu soud Lessyho stíhání pravomocně zastavil a tehdejší ministr vnitra Martin Pecina zrušil rozhodnutí o Lessyho propuštění. Policie tak měla od loňského prosince dva policejní prezidenty, protože Červíček odmítl funkci dobrovolně opustit.

Dvojvládí po 36 dnech ukončilo další Pecinovo rozhodnutí, kterým Červíčka z místa prezidenta sesadil. Novým šéfem policie je Tomáš Tuhý, který byl předtím náměstkem policejního prezidenta.

 

Právě se děje

před 51 minutami

Spojené státy chtějí do roku 2030 snížit emise o více než polovinu oproti roku 2005

Spojené státy se zavázaly do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o 50 až 52 procent oproti úrovni z roku 2005. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek řekl novinářům činitel administrativy prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu hostí dvoudenní virtuální summit světových lídrů zaměřený na boj s klimatickými změnami. Smyslem nově stanoveného cíle je podle americké vlády přimět další velké producenty skleníkových plynu ke zvýšení vlastních ambicí.

Biden se od ledna, kdy se ujal úřadu, snaží znovu postavit USA do čela celosvětového boje s klimatickými změnami po prezidentství jeho předchůdce Donalda Trumpa, který USA stáhl z pařížské klimatické dohody, která měla zajistit snižování emisí.

Nový cíl je podle Reuters význačným milníkem v Bidenově širší snaze dovést USA k takzvané uhlíkové neutralitě do roku 2050. Prezident přitom počítá s tím, že jeho plán přinese Američanům miliony nových a dobře placených pracovních pozic. Opoziční republikáni naopak tvrdí, že americké hospodářství poškodí.

Zdroj: ČTK
před 54 minutami

Ruská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu

Ruská armáda ve čtvrtek zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu a v Černém moři. Účastní se ho přes 10 tisíc vojáků, k dispozici mají více než 1200 kusů zbraní a vojenské techniky a desítky válečných lodí, informují ruské tiskové agentury s odvoláním na ministerstvo obrany. Podle agentury AP tím Moskva ukazuje sílu v době rostoucího napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014, kvůli čemuž Západ na Moskvu uvalil sankce. Kyjev a Západ v poslední době s obavami sledují posilování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou.

Do cvičení se podle ruského ministerstva obrany zapojily různé složky armády, mimo jiné také výsadkové vojsko či jednotky protivzdušné obrany. Na manévry dorazil rovněž ruský ministr obrany Sergej Šojgu, který na ně dohlíží. Kvůli cvičení Rusko již dříve uzavřelo část námořního a nyní také vzdušného prostoru v Černém moři kolem Krymu. Proti tomu protestovala Ukrajina i Spojené státy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy