reklama
 
 

Pěstování sóji zabíjí domorodce. Mohou za to i Češi

20. 6. 2009
Do Česka se vozí stovky tisíc tun této plodiny
Hlavní zprávy

Praha - Když před několika lety odnesl vítr oblaka pesticidů z argentinské farmy se sójou na sousední vesnici Colonia Loma Senés, brzy začali tamní domorodci zvracet, krváceli z nosu, měli dýchací potíže a problémy s očima.

Kromě toho pesticidy zamořily studny a otrávily domorodcům i jejich úrodu a domácí zvířata. Ačkoli soud zakázal používání chemických hnojiv, postřiky zanedlouho začaly znovu.

Na podobných osudech se nepřímo podílejí i Češi. Do země se jen v loňském roce dovezlo z Jižní Ameriky na 600 tisíc tun sóji, většinou jako krmivo pro prasata a drůbež ve velkochovech. "Česká" sója se v Argentině a Brazílii pěstuje na ploše stejně velké, jako jsou okresy Hodonín a Břeclav dohromady.

Kvůli plantážím se sójou mizí vzácné jihoamerické savany se spoustou unikátních živočichů a rostlin, kácí se pralesy, pesticidy otravují půdu, vodu a zabíjejí místní domorodce anebo způsobují předčasné porody a vrozené vady. Jen v brazilském státě Piaui bylo v roce 2005 nahlášeno 65 případů otrav, z toho patnáct smrtelných.

Co se skrývá za kuřetem v obchodě

Studii o tom, co všechno se skrývá za tím, aby si český zákazník mohl koupit v supermarketu kuře nebo vepřové maso, právě představilo ekologické Hnutí Duha.

"Ukazujeme, že naše spotřební chování může mít vliv i daleko za českými hranicemi," konstatovala Lenka Kaspříková, vedoucí programu Zemědělství z Hnutí Duha.

Sója je velmi vhodným a rozšířeným krmivem pro zvířata. Hnutí Duha uvedlo, že chovy prasat a drůbeže spotřebují 73 procent sóji v celé Evropské unii. Česko přitom od počátku 90. let dovoz sóji zdvojnásobilo.

Sójové plantáže velké jako pět Českých republik

Kvůli vzrůstající celosvětové spotřebě masa, drůbeže a vajec se neustále rozšiřují i plantáže se sójou. Zatímco v roce 1976 byly v Argentině a Brazílii 6,8 milionů hektarů, v roce 2005 už to bylo bezmála 37 milionů hektarů.

"Sójové plantáže v těchto dvou zemích dohromady zabírají plochu čtyřapůlnásobku České republiky," uvádí se ve studii Hnutí Duha.

Kvůli expanzi sójových plantáží rychle mizí například unikátní savana cerrado, kde žijí i vzácní živočichové a rostliny včetně mizejícího vlka hřivnatého. Takřka polovina z asi deseti tisíc druhů rostlin neroste nikde jinde na světě než na tamních savanách.

Nekonečné sójové plantáže se zakusují i do amazonského pralesa. Kromě ničení unikátní přírody se kácením lesa zvyšují i emise skleníkových plynů, protože se nemají kde zachycovat.

Řešení? Dražší ekologické zemědělství

Podle Hnutí Duha existuje řešení, jak aspoň snížit českou závislost na jihoamerické sóji, a tou je ekologické zemědělství.

"Ekologičtí zemědělci krmí zvířata převážně biokrmivem, které je v naprosté většině českého původu," upozornila Lenka Kaspříková z Hnutí Duha.

Organizace upozorňuje, že potenciál je v Česku ohromný. Ekologickou značku BIO má totiž jen 0,02 procent prodávaných kuřat a stejné množství vajec. Podle Hnutí Duha by měl stát lépe nastavit zemědělské dotace, aby se tento podíl zvýšil.

Studie ekologického Hnutí Duha ovšem neuvádí, o kolik peněz by zákazník za bio-kuře nebo bio-vejce zaplatil více. Produkty s touto značkou jsou totiž obvykle dražší.

"Určitě by kuřata či vejce zdražily," potvrdila Aktuálně.cz Kaspříková, i když nedokázala říct, o kolik. Dodala, že výsledná cena by záležela například i na tom, kolik zemědělců by se chovem bio-kuřat zabývalo.

Celá studie ekologického Hnutí Duha je ke stažení ZDE

autor: Pavel Baroch

reklama
     
reklama
reklama
komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama