Pustit lva není problém, pes musí být na vodítku. Zákon je na chovatele šelem krátký, říká expertka

Šárka Mrázová Šárka Mrázová
14. 7. 2018 18:30
Velké kočkovité šelmy se stávají oblíbenými mazlíčky českých chovatelů. V českých chovech exotických zvířat přibývá, lidé mají větší finanční i prostorové možnosti a možná si někteří plní sen, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz expertka z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Silvie Ucová. Úřady ale kvůli tomu musí řešit řadu problémů. Někteří chovatelé zvířata nenahlašují a nemají ani dostatečné podmínky pro jejich chov.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Policie ČR

Aktuálně.cz: Můžete popsat, jak funguje databáze CITES, Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin, a jak si stojí v Česku chovu velkých kočkovitých šelem?

Silvie Ucová: Pokud jde o evidenci velkých kočkovitých šelem, musejí být všechny exempláře zaregistrovány podle legislativy o CITES. Takže v rámci centrální databáze je možné zjistit aktuální počty chovaných zvířat. Bohužel přesné počty jedinců a stavy v jednotlivých letech již nyní nezjistíme, víme však kolik jich bylo v průběhu posledních deseti let zaregistrováno. Část zvířat narozených v ČR je také vyvážena mimo naše území.

Každý rok jsou registrovány desítky narozených koťat lvů i tygrů u českých soukromých chovatelů. Například mládě lva pořídíte za několik desítek tisíc korun. Řekla bych, že v průběhu posledních let se počty chovaných zvířat i počty chovatelů postupně zvyšují.

Kolik velkých šelem se v Česku aktuálně nachází?   

Nejvíce zastoupenou velkou kočkou u chovatelů je lev. Aktuální počet lvů v ČR je 236, z toho jen necelých 30 je chováno v klasických zoologických zahradách, ostatní jsou v jiných chovatelských zařízeních - tedy u soukromých chovatelů, kteří mají kočku jako svého mazlíčka nebo u obchodníků s desítkami zvířat. Řada chovatelů je ale něco mezitím - mají několik zvířat a občas něco odchovají. Dále můžeme vidět lvy, tygry a pumy v některých nově vzniklých chovatelských zařízeních, která jsou přístupná veřejnosti a za úplatu umožňují dokonce fyzický kontakt s těmito zvířaty.

Co tygři a pumy?

Tygrů máme v ČR nyní registrovaných 173, z toho 40 v zoo. Oblíbenou malou kočkovitou šelmou je také puma, kterých je 135, z toho naprostá většina u soukromých chovatelů. Puma není tak náročná na vybavení, krmení, bezpečnost a chov jako lev. I z tohoto důvodu bych řekla, že je to oblíbené zvíře českých chovatelů.

Veterinární správa uvádí trochu jiné počty. Souhlas k chovu tygrů podle ní dostalo šest chovatelů, kteří mají povolen chov 20 kusů zvířat a dalších 39 tygrů je v zoo, stejný počet v cirkusech a 20 u chovatelů - podnikatelů.

Veterináři evidují chovy jinak než CITES, a to sice počty různých typů chovatelských subjektů a kapacit jejich zařízení. CITES eviduje každého jedince, který je na území ČR, pokud tedy chovatel dodržuje legislativu a zvíře zaregistruje na krajském úřadě. V našich datech jsou zahrnuti všichni jedinci - tedy ze zoo, cirkusů, obchodníků i soukromých chovatelů. Pokud byl dotaz na orgány veterinární správy pouze na počty tygrů u soukromých chovatelů, pak se ta čísla samozřejmě liší. Velký počet zvířat je totiž mezi obchodníky a cirkusy, které se také zabývají komerčním chovem šelem.

Může být těchto šelem na území České republiky i víc, než evidujete?

Pokud není zvíře nahlášené ani na veterinární správě, ani na krajském úřadě (registrace CITES), tak samozřejmě evidováno není. Pokud by se o takovém případě dověděla Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), případně veterinární správa, určitě by situaci začali řešit v rámci svých kompetencí.

Proč lidé velké šelmy chovají, je to psychologická záležitost a splnění dětského snu, nebo záležitost společenské prestiže?

To je dobrá otázka a bylo by dobré se chovatelů zeptat přímo. Jsou chovatelé, kteří v podstatě odmala něco chovají, od plazů přes drápkaté opičky a pak si pořídí ještě lvy. Někdo si pořídí lva na zahradu rovnou bez velkých zkušeností s chovem čehokoliv, někdo se domnívá, že bez koček by nebyl jeho život naplněný… Je to otázka přímo na chovatele, co je k tomu vede. Myslím si, že lidé mají větší možnosti i finanční, možná prostorové, a toto je pro ně naplněním nějakého snu.

Co musí chovatel splňovat, aby choval šelmu legálně?

Z pohledu zákona o CITES je potřeba k chovu registrační list. Je to jakási občanka zvířete, kde by měl být uveden čip, datum narození a původ. To je nutné mít k prodeji. Jinak lev pustinný patří do druhé kategorie a přílohy B Evropské unie, to znamená, že na něj není vydána výjimka z komerčních činností jako na tygra, který spadá do kategorie A. Na tygra musíte mít ještě kromě registračního listu výjimku ze zákazu komerčních činností. Obecně bych ale řekla, že jde o zvířata pocházející z odchovů, takže pokud jsou doloženy všechny doklady, tak jsou jim doklady i k prodeji vydány. To nejsou nelegální zvířata.

S jakým závažným případem jste se v poslední době setkala?

V soukromých chovech velkých koček v ČR je řada věcí alarmující ve vztahu k týrání zvířat a k zabezpečení chovu před únikem zvířat nebo ublížení na zdraví. Například v poslední době vznikají malá chovatelská zařízení, která komerčně využívají velké kočkovité šelmy a nabízejí návštěvníkům možnost blízkého kontaktu.

Úroveň těchto zařízení je odlišná, jsou i případy kdy jsou kočky chovány v obytných prostorách a nemají svůj venkovní výběh a kotec. Setkala jsem s případem, kdy chovatel uváděl, že samice tygra odchovala během deseti měsíců třetí vrh, tedy že třikrát porodila. Samozřejmě, pokud se podíváme na reprodukční charakteristiky v přírodě, tak tam má samice znova mláďata během dvou až tří let. Tady se reprodukční lhůty obrovsky zkracují až na hranici, kde by se dalo říct, že jde o týrání samic.

Jak v této situaci funguje zákon?

Veterinární zákon nemá tu sílu, jakou bychom si představovali, a jeho vymáhání v podstatě není silné. Ani zařízení a jejich zabezpečení nejsou dostačující, jak se ukazuje. I situace, kdy se lvem můžete jít na vodítku nebo i bez vodítka kdekoliv mimo prostor. Je otázka, co se kdy stane. Veterináři hodnotí zákon ve vztahu ke zvířeti a ti řeknou, že zvíře ohroženo není, když je v lese na procházce. Ale v podstatě se může jednat o obecné ohrožení. Pro mě je to alarmující. Psa musíte mít podle obecní vyhlášky na vodítku, ale vypustit lva je možné. Nevím o legislativě, která by upravovala pohyb zvířat mimo chovatelská zařízení. Zákon to neříká. Požadavky na změnu legislativy jsou, měla by být změněna.

S jakými dalšími problémy se chovy velkých šelem v Česku potýkají?

Chov velkých kočkovitých šelem se u nás se potýká s řadou problémů, především co se týče dodržování veterinární legislativy a obecně možnosti veterinární správy nějak významně omezit chov, který shledá nevhodným.

Lva nebo tygra může chovat kdokoli bez jakéhokoliv vzdělání v tomto oboru, podmínky pro chov - rozměry ubikací - nejsou dány zákonem ani vyhláškou, existují pouze ve formě doporučení ÚKOZ (Ústřední komise pro ochranu zvířat), kde jsou uvedeny nějaké minimální rozměry. Nutno podotknout, že evropské země, které mají povolen chov velkých kočkovitých šelem u soukromých chovatelů a mají dané rozměry, mívají tyto rozměry několikanásobně vyšší, než jsou ta uvedená v našem doporučení.

 

Právě se děje

před 38 minutami

Evropský parlament odsoudil polský zákaz potratů. Ohrožuje podle něj zdraví žen a povede k tajným interrupcím

Evropský parlament ve čtvrtek odsoudil říjnové rozhodnutí polského ústavního soudu zásadně omezit možnost umělého přerušení těhotenství. Podle europoslanců tento de facto zákaz potratů ohrožuje zdraví polských žen a povede k výraznému rozšíření tajně prováděných a méně bezpečných interrupcí. Omezení je podle evropských zákonodárců dalším důkazem posilování vlivu polských vládnoucích politiků na justici.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ve věku 63 let po krátké těžké nemoci zemřel prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil

Ve věku 63 let po krátké těžké nemoci zemřel prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil. V tiskové zprávě to oznámila mluvčí komory Lenka Desatová. Plášil působil od roku 2001 jako soudní exekutor v Praze 7 a v minulosti byl mimo jiné členem Legislativní rady vlády. Byl zakládajícím členem Exekutorské komory ČR a také dlouholetým členem jejího prezidia. V čele komory pak stál od roku 2018.

"Zasadil se o další transparentnost a elektronizaci komory, která za jeho působení významným způsobem zefektivnila svou činnost. Významným způsobem také přispěl k zapojení komory do legislativních procesů a k užší spolupráci s orgány veřejné moci," sdělila Desatová. Za Plášilova působení v prezidiu také podle ní posílila Exekutorská komora ČR svou pozici v Mezinárodní unii soudních exekutorů.

Exekutorská komora České republiky sdružuje soudní exekutory, vykonává jejich samosprávu a dohlíží nad jejich úřední činností. Členství v komoře je pro všechny exekutory ze zákona povinné. Komora sídlí v Praze a má pobočku v Brně.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na daňového balíčku, který bude projednávat Senát, dál není v koalici shoda. Střet je nešťastný, říká Babiš

V koalici dál není shoda na podobě daňového balíčku, který bude projednávat Senát. Premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) se ve čtvrtek na návrhu daňových změn jako lídři vládních stran nedohodli. V jednání o zvýšení přídavků na děti se posunuli ke shodě. 

Změnu daní po zrušení superhrubé mzdy, postoj k návrhu státního rozpočtu a navýšení přídavků měla ve čtvrtek projednávat koaliční rada. Vládní strany mají rozdílné postoje. Babiš jednání zrušil, místo toho se sešli jen s Hamáčkem.

"Střet ohledně daní je nešťastný," uvedl po jednání premiér. Podle něj původně shoda byla. Do předloženého vládního daňového balíčku Babiš jako poslanec doplnil návrh na zrušení superhrubé mzdy a s daní z příjmu 15 a 23 procent u vysokých výdělků. Hamáček pak také jako poslanec přidal vlastní návrh daní z příjmu 19 a 23 procent a se zvýšením daňové slevy na poplatníka z 24.840 na 30.000 korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy