Personální kotrmelce ŘSD ministra poučily, zavede lustrace

Petr Koděra Petr Koděra, Luboš Kreč
8. 9. 2014 11:40
Ministr dopravy Antonín Prachař z hnutí ANO v rozhovoru mluví o přehmatech, českých dálnicích – o modernizaci D1 a průtazích s odstraněním závalu na D8.
Antonín Prachař
Antonín Prachař | Foto: Vojtěch Marek

Praha – Po svém únorovém nástupu sliboval ministr dopravy Antonín Prachař zrychlení výstavby dálnic nebo stabilizaci klíčové organizace – Ředitelství silnic a dálnic. Ani jedno se zatím šéfovi resortu příliš nedaří.

Modernizace D1 nabrala skluz, na jihočeské D3 se stát dohaduje se stavebními firmami o neproplacené faktury, přes nový asfalt na D8 už více než rok leží tuny zeminy ze sesunutého svahu a šéf správců dálnic Jan Kubiš, kterého Prachař přivedl v dubnu, vydržel v úřadu sotva čtyři měsíce. Na jaře navíc přijali na ŘSD několik manažerů s problémovou minulostí, aby se jich vzápětí s ostudou narychlo ve zkušební době zbavovali.

"Až vybereme nového generálního ředitele, chceme hned posílit roli personálního útvaru," říká Prachař v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.

Aktuálně.cz: Jste v úřadu sedm měsíců a navenek to vypadá, že práce na dálnicích se příliš výrazně neposunuly. Jak jste spokojen s tempem stavebních firem?

Například při modernizaci D1 dokázalo nové vedení ŘSD přitlačit na firmy. Pořádáme pravidelné kontrolní dny a harmonogramy se dodržují.

Zrovna na dálnici D1 však měla být ta první várka čtyř úseků hotová podle původních plánů už v červnu a dosud se stále pracuje.

Máme od zhotovitelů nové harmonogramy a mělo by být hotovo do konce října, protože podle vnitřního předpisu stavební sezona končí 1. listopadu. Jen na úseku Lhotka – Velká Bíteš, kde práce nabraly zpoždění 220 dní, hotovo nebude úplně. Doprava už sice nebude svedena do jednoho jízdního pásu, ale budou tam nedodělky, například nebudou hotové některé mosty a další doplňky. Nepředají nám sice celou hotovou stavbu, ale úsek bude průjezdný po obou pásech a odstraní se kolizní body. Zároveň jsme zrušili stavbu na úseku Vysočina, protože zhotovitel nám předložil variantu dokončení 20. listopadu a poté dokonce až 5. prosince. A to nechceme s ohledem na pravděpodobnost nepřízně počasí riskovat. Z hlediska bezpečnosti a zimní údržby to není pro nás reálné, aby byla doprava převedena do jednoho pásu. Začneme raději až v březnu, bez jakýchkoliv finančních nároků z obou stran.

Kdy ŘSD podle vás na stavební firmy přitlačilo, když jsou práce ve skluzu? O jakém období se bavíme?

Od května až dosud.

Čili na firmy přitlačil ještě bývalý generální ředitel ŘSD Jan Kubiš, který koncem července rezignoval a za nějž nyní hledáte náhradu?

Ano, byl u toho jako součást týmu. A ačkoliv skončil, není to přece o jednom člověku. Ten tým pokračuje, instituce jako ŘSD nemůže být závislá na jednom člověku.

Z ŘSD ale neodešel jen on. Už na jaře došlo k sérii zvláštních příchodů a následných náhlých vyhazovů. Co je to za personální strategii?


Někdo to neustál a řekl, že těch problémů z minulosti je hodně a že na to nemá. Anebo jsme zjistili, že řešení některých lidí je nedostatečné, a museli odejít. Ale odcházeli hned, a ne třeba po půlroce, abychom neztráceli čas. Nešlo však o členy základního řídicího. Ten zůstal neměnný od mého příchodu na ministerstvo. A výsledky jsou vidět. Podívejte se do médií, není v nich teď žádná negativní informace o ŘSD.

Kromě toho, jak se tam mění manažeři…

Jasně, ale ti se mění hlavně na úrovni vedoucích odborů. Ne na pozicích vedoucích úseků nebo náměstků.

Ale to jsou ti důležití výkonní lidé, ti vojáci, kteří vykonávají praktickou část agendy.

Já bych to tak neviděl. Ano, odešli lidé, kteří měli v minulosti problémy. Ale nebyli těmi nedůležitějšími – těmi jsou náměstci.

Že se zbavíte problémových lidí je chvályhodné, ale jak je možné, že se vůbec na ty pozice dostanou? Někteří prý přišli na doporučení.

V žádném případě to není na doporučení ministra, já jsem se s žádnými těmi lidmi nebavil. Jsou dvě cesty: lobbing zájmových skupin nebo neodhadnete člověka, který vám pošle krásný profesní životopis. Vy ho přijmete, protože ho považujete z odborníka, a pak zjistíte průšvih. Tak ho hned ve zkušební době musíte propustit.

Co uděláte pro to, aby se tyhle příběhy neopakovaly? Třeba už teď při výběru generálního ředitele.

Výběr generálního ředitele je otevřený a transparentní. Já nechci vytahovat žádného králíka z klobouku a riskovat, že by to mohlo dopadnout špatně. Až ho vybereme, chceme pak hned posílit roli personálního útvaru. Udělali jsme nový návrh organizační struktury generálního ředitelství ŘSD, odsouhlasily nám to oba odborové svazy a novinkou tam je oddělení lidských zdrojů zřízené přímo pod generálním ředitelem. Tedy tito lidé budou mít zásadní doporučující roli. Tam by se měly soustředit všechny pracovní nabídky.

Personální oddělení tedy dosud na ŘSD nefungovalo dobře?

Ne. Vedly se tam výplaty, dostal jste tam pracovní smlouvu. Ale posuzování vhodnosti jednotlivých kandidátů se nedělalo.

Takže si uchazeče nelustrovali.

Vy říkáte lustrace, my říkáme prověřování odborné a morální způsobilosti.

Šéf tohoto oddělení tedy bude klíčový člověk vzhledem k tomu, jak je ŘSD citlivý úřad.

Ten člověk ale nebude mít kompetenci rozhodnout. On bude mít k dispozici nějakou databázi a metodiku, aby věděl, na co se má zaměřit.

Kdo tím šéfem bude?

Zatím takový člověk není. Očekáváme, že nový generální ředitel navrhne obsazení klíčových pozic a povedeme o tom diskusi. Chci mít možnost se k tomu vyjádřit. Rozhodně chceme tento úsek výrazně posílit, stejně jako posílíme odbor mýta. Už to nebude odbor, ale celý úsek, který bude mít svého šéfa na pozici náměstka generálního ředitele. Tento náměstek bude řídit nejen mýto, ale i elektronické komunikace, protože dnes máme ještě Národní dopravní informační centrum, které informuje řidiče o kolonách, nehodách a podobně. Jeho roli chceme rovněž posílit, aby veřejnost byla informována lépe o možnosti řízení dopravních proudů. Tam máme velké rezervy.

Jaký je cíl posílení tohoto úseku?

Aby výstupy byly daleko častější a věrohodnější. Chceme, aby se informační centrum víc posunulo do struktury řízení ŘSD. Dosud to byla organizace odsunutá, kterou nikdo příliš neřídil. Je to jedna z věcí, kterou jsme odhalili až časem. Vše řídíme za pochodu a postupně zjišťujeme, kde co nefunguje. Nakonec ale vše fungovat bude jako v rakouském Asfinagu (obdoba ŘSD, ale ve formě státní akciové společnosti – pozn. red.), který je mým vzorem.

Kdy se z ŘSD stane český Asfinag?

Během této vlády. Ve vládním prohlášení stojí, že se změní právní forma ŘSD na státní podnik nebo jinou formu tak, aby to nebyla příspěvková organizace. Aby nebrala peníze od státu a měla motivaci k vlastním příjmům. Když bude mít vlastní příjem, manažeři budou mít svůj byznys plán, výsledovku, rozvahu, výhled na čtyřleté hospodaření a budou se muset vypořádat s náklady v rámci svých příjmů. To je zásadní změna. Také chci, aby lidé v ŘSD byli lépe placení.

Jakou máte představu?

Když řídím firmu o sedmnácti stech zaměstnancích a mám rozpočet 44 miliard, tak to nemůžu dělat za 80 tisíc. To, že stát platí své úředníky jinak, je politické rozhodnutí. Ale co se týká obchodních společností, musíte mít platy srovnatelné s komerční sférou. A jestli mi někdo vytýká, že jsem zvedl platy na ŘSD, tak si za tím stojím. Jinak tam kvalitní lidi nedostanete. Jakou mají mít motivaci, když mají mizerný plat? A jak dlouho mají odolávat nabídkám? Řeknu příklad: jestliže technický dozor investora v ŘSD má dneska hrubou mzdu 26 tisíc, tak má 17 tisíc čistého. To bere průměrný dělník s lopatou na dálnici. Pak se musíme ptát, jaký motiv má tento člověk pracovat pro ŘSD? Zvlášť když mu všude firmy vykládají, jak se tady stala chyba, potřebují od něj něco podepsat a něco mu za to nabídnou. Odoláte dvakrát, třikrát nebo pětkrát? Tak si ten člověk řekne, že to buď nebude poslouchat, a jde pryč, anebo si řekne, že o nic nejde, a peníze vezme. Tomu chceme zabránit.

Není to naivní představa?

Mám zájem, aby to fungovalo. Dvacet let jsem některé činnosti ministerstva dopravy kritizoval, teď je chci vylepšovat. Chci, aby se vylepšila atmosféra v tomto domě, aby lidé měli pocit, že někdo dokáže ohodnotit jejich práci. Aby neměli pocit, že jejich práce skončí v šuplíku.

Jenže ŘSD pořád nefunguje tak, aby si lidé řekli: v pořádku, hýbe se to směrem k lepšímu. Co třeba problémy na D8, kde už je vozovka víc než rok zavalená sesuvem půdy? Neřeší se to už příliš dlouho?

Zeptejte se těch, co tu byli před námi, proč tam nikdo osm měsíců nebyl. Já jsem přišel do úřadu začátkem února, v březnu jsem byl poprvé v Dobkovičkách, v dubnu se provedly první vrty a geologické posudky. Také jsme museli vykácet les, aby tam mohla mašina kvůli těm vrtům. Do května bylo všechno hotové, pak jsme vypsali zkrácené výběrové řízení na firmu, která navrhne sanace. Byla to zakázka do dvou milionů korun, mohli jsme ji dát z ruky, ale chtěli jsme soutěžit. Teď máme hotový projekt na sanaci, kvůli spodní vodě navíc musíme odvodnit svah. K tomu jsme ještě řešili právní záležitosti kvůli vstupu na pozemek, který státu nepatří. I proto jsme navrhli hejtmanovi Ústeckého kraje, aby nám pomohl a vyhlásil stav nebezpečí, který nám dá možnost vstoupit na cizí pozemek a vůbec by urychlil některé naše postupy.

Třeba abyste nemuseli soutěžit firmu, která sanaci provede. Jméno údajného vítěze už mezi stavebními firmami koluje.

To je spekulace.

Takže budete soutěžit?

V pondělí jede pověřená ředitelka ŘSD s kompletními materiály za ústeckým hejtmanem. Odveze mu i projekt a právní rozbor, že má možnost vyhlásit stav nebezpečí. Pokud nám hejtman vyjde vstříc, uděláme zkrácené výběrové řízení. Máme seznam společností, které jsou schopny provést všechny požadované práce na svahu, a tyto firmy oslovíme. Až dostaneme nabídky, transparentně je před nimi rozlepíme, na jednu z firem ukážeme a řekneme: budete to dělat vy.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

České házenkářky na úvod Eura prohrály se Švédskem

České házenkářky vstoupily do mistrovství Evropy v Dánsku porážkou 23:27 s favorizovaným Švédskem. Svěřenkyně trenéra Jana Bašného v úvodním utkání základní skupiny B v Herningu dlouho držely krok, na startu druhého poločasu dokonce vedly o tři branky, ale závěr patřil Seveřankám.

V dalším duelu se český tým v sobotu utká s Ruskem a v pondělí zakončí skupinu proti Španělsku. Do další fáze turnaje, kterou budou dvě šestičlenné skupiny, postoupí první tři celky.

Švédsko a Česko se měly utkat už v březnu v kvalifikaci, kvůli koronaviru ale byly oba zápasy zrušeny a na šampionát se dostaly stejné týmy jako předloni. Kvůli přetrvávající pandemii se celý turnaj hraje bez diváků.

Zatímco český tým kvůli koronaviru nehrál zápas více než rok, Švédky stihly před šampionátem čtyři přípravná utkání. Svěřenkyně kouče Bašného se ale favoritek, s nimiž se jim v posledních letech nedařilo, nezalekly a od úvodu držely krok.

Seveřanky, šestý tým z předloňského Eura, sice v prvním poločase většinu času vedly, ale maximálně o dva góly. Mezi tyčemi v české brance se dařilo Kudláčkové, která působí ve švédském Kristianstadu, a i díky jejím zákrokům držel outsider v poločase nadějnou remízu 13:13.

Vstup do druhého dějství vyšel českému celku ještě lépe. Národní tým dal úvodní tři branky a chvíli měl překvapivý třígólový náskok. Pak přišla rozhodující fáze utkání.

Švédky po sérii čtyř branek otočily stav a ve 42. minutě vedly 19:18. Seveřanky se uklidnily a postupně navyšovaly náskok. V 56. minutě upravila Strömbergová už na 27:21 a bylo rozhodnuto.

Utkání skupiny B mistrovství Evropy házenkářek v Dánsku:

Švédsko - Česko 27:23 (13:13)

Sestava a branky Česka: Kudláčková, Novotná - Knedlíková 2, Konečná, Maňáková, Kvášová 2, Kordovská 2, Mikulášková, Hurychová 2, Šustková, Marčíková 3, Stříšková, Zachová, Kovářová, Jeřábková 8, Malá 4.

Nejvíce branek Švédska: Blohmová 5. Rozhodčí: Antičová, Jakovljevičová (obě Srb.). Sedmimetrové hody: 10/5 - 6/4. Vyloučení: 7:4. Bez diváků.

Rusko - Španělsko 31:22 (13:11)

Skupina D:

Německo - Rumunsko 22:19 (13:10), Norsko - Polsko 35:22 (17:13).

Zdroj: ČTK
Další zprávy