Praha - Stát nemá dost peněz na léčení starých nemohoucích lidí. V příštím roce bude financí ještě méně.
Hrozba se týká třetiny všech pacientů nemocnic, kteří už nepotřebují akutní péči, ale jsou přesunuti na tzv. "následná" lůžka. Ta jsou k dispozici převážně v léčebnách dlouhodobě nemocných (LDN), rehabilitačních či jiných odborných ústavech.
Návrh ministerské vyhlášky, podle níž mají pojišťovny v příštím roce nemocnicím platit, počítá proti letošku se zvýšením jen o procento. Inflace se přitom očekává nejméně čtyřprocentní.
"Cenou za klesající úhrady následné péče jsou lidské tragédie," říká Petr Fiala, expert Asociace českých a moravských nemocnic, jejímiž členy je většina LDN.
Nečekaně levné
Léčebny jsou podle Fialy dlouhodobě přehlíženy. Upozorňuje přitom na dosud nepublikovaný průzkum stovky nemocnic, který v roce 2005 financovala asociace spolu s ministerstvem zdravotnictví.
Zjistilo se, že provoz lůžka v LDN stojí denně 1300 korun, třikrát méně než lůžko v běžné krajské nemocnici a pětkrát méně než ve fakultní nemocnici.
Dokonce i "hotelové" náklady na běžný provoz jsou dvakrát nižší, než v krajských nemocnicích a čtyřikrát nižší, než ve fakultních.
I když na následných lůžcích leží třetina pacientů, vychází na ně necelá desetina částky, kterou pojišťovny utratí za nemocnice. V západní Evropě je podíl klinik, kam se přemisťují pacienti na doléčení po těžkých operacích, významně vyšší. Pojišťovny tak mohou významně ušetřit.
Úspory na nejvíc nemocných
Přístup českého státu je však opačný. Pojišťovny platí méně, než jsou skutečné náklady na lůžko v LDN. Pokud by například loni léčebny poskytly průměrně nemocnému pacientovi předepsanou péči, stálo by lůžko 1585 korun denně. To je však o 547 korun méně, než platily pojišťovny.
Výsledkem nízkých úhrad je omezování péče.
"Těžké pacienty nikdo nechce, neboť generují vysokou ztrátu, rehabilitace se téměř neprovádí anebo provádí nedostatečně, protože na fyzioterapeuty není v tabulkách úhrad místo, léky se nosí z domova, na doplňková vyšetření se prakticky neposílá, krmit a mýt dochází často rodina," upozorňuje Fiala a dodává: "Podobně jako statisíce pacientů po mrtvici jsou na tom lidé po úrazech hlavy, nebo mozku, na které v systému nejsou peníze."
Místo aby pojišťovny následným lůžkům platily o polovinu více a získaly tak levnou a kvalitní náhradu drahé péče v nemocnicích, poměry v LDN dále zhorší snížením plateb v příštím roce.
Ombudsman to vidí
Neúnosné poměry v léčebnách potvrdilo i loňské šetření ombudsmana. Jeho lidé navštívili pět náhodně vybraných léčeben.
"Převážnou část, až čtyři pětiny pacientů tvoří senioři. Průměrný věk činí téměř 80 let. Pacienti jsou obvykle umisťováni na smíšených odděleních o 20 až 45 lůžkách; oddělení jsou v některých léčebnách specializovaná podle typu poskytované péče. Nemocní v terminálním stadiu onemocnění jsou hospitalizováni ve všech navštívených léčebnách," stojí ve zprávě ochránce lidských práv.
Ombudsmanovy závěry potvrzují doporučení asociace nemocnic. "Je třeba navýšit stavy ošetřovatelského personálu v LDN," stojí ve zprávě, podle níž v léčebnách chybí některé nezbytné odbornosti.
Evropa: dvakrát víc personálu
Asociace navrhla, jak řešit nedůstojné podmínky nemocných a umírajících. Příkladem je západní Evropa, kde mají léčebny dlouhodobě nemocných lepší personální vybavení.
"Dosavadní tabulky počítají s 30 pacienty na jednu lůžkovou stanici. Česká geriatrická společnost se před šesti lety dohodla s ministerstvem na 22 pacientech na jedné stanici, to však nikdy nebylo realizováno. Ve většině zemí Evropské unie se přitom počty pacientů na stanici pohybují od patnácti do osmnácti, a to prakticky se stejným počtem personálu jako u nás na 30 lůžek," vypočítává Fiala.
Znamená to například, že v Holandsku připadá na jednoho pacienta jedna sestra.
Asociace doporučuje snížit počet pacientů v jedné stanici na dvacet pět. K tomu se stanoví přesný počet lékařů, sester, fyzioterapeutů i nekvalifikovaných pracovníků. Podle stavu personálu se pak lůžka označí za "ošetřovatelská", "LDN" a "rehabilitační". Léčebna pak bude mít nárok na peníze jen za služby, které skutečně poskytne.
Asociace se dohodla s VZP i dalšími pojišťovnami na tom, že se nový systém financování vyzkouší v příštím roce na pěti či deseti procentech lůžek.
