Praha/Vimperk - Obyvatelé šumavských obcí by napříště měli mít zaručen volný pohyb i po prvních, nejvzácnějších zónách Šumavského národního parku, kde se jinak smí chodit jen po vyznačených chodnících.
Počítá s tím pracovní verze nového zákona z dílny ministerstva životního prostředí, s nímž ministr Tomáš Chalupa minulý týden poprvé seznámil vybrané politiky, starosty a další šumavské odborníky.
"Osoby s trvalým pobytem na území národního parku mohou volně vstupovat na území I. zón, pokud svým vstupem nepoškodí dochovaný stav přírodního prostředí," uvádí se v návrhu, který má Aktuálně.cz k dispozici.
Nechat místní obyvatele volně chodit po celém území nejpřísněji chráněných zón není úplná novinka. Ministerstvo životního prostředí s tím už počítá v návrhu nového Národního parku Křivoklátsko, který by měl být vyhlášen příští rok.
Ať jsou vybraná místa stále uzavřená
Jaromír Bláha z ekologického Hnutí Duha uvedl, že na Šumavě skutečně není nutné, aby byly I. zóny zcela uzavřené - pokud se je podaří scelit do větších celků (nyní jsou rozdrobené do 135 částí). Vybraná území - především rašeliniště a hnízdiště vzácných tetřevů - by ovšem podle Bláhy měla být nadále uzavřena i pro místní obyvatele.
Snímky ze Šumavy, které obletěly svět:
"Nikdo nemá zájem dupat v tetřevích vejcích," konstatoval ministr Chalupa. "Musíme ale při úpravě vstupu veřejnosti do parku vycházet z reálného života, to znamená omezovat pohyb lidí jen tam, kde je to možné podložit racionálními argumenty."
Park má podle Chalupy sloužit lidem, a proto chce limitovat pohyb jeho návštěvníků co nejméně. "Otázka časového i lokálního omezování by měla navíc být řešena flexibilně," dodal Chalupa.
Je to pro nás okrajové
Podle Jiřího Hůlky, starosty Horní Plané a předsedy Svazu šumavských obcí, je však zpřístupnění I. zón jen okrajovou otázkou a šlo by jenom o potvrzení dnešní situace.
Nový zákon a obce
- Cílem ochrany národního parku je rovněž využití území národního parku k trvale udržitelnému rozvoji života místních obyvatel, turistice a rekreaci, vzdělávání, výchově a výzkumu.
- Do třetí zóny se zařazují území se značně pozměněnými ekosystémy, využívané převážně pro hospodářské činnosti, turistiku, sport rekreaci, jakož i zastavěné nebo zastavitelné území obcí, vyznačené v územně plánovací dokumentaci.
- Na činnostech národního parku se kraje, obce a obyvatelstvo podílejí prostřednictvím delegovaných zástupců v Radě národního parku a současně prostřednictvím delegovaných zástupců ve Společném výboru Národního parku Šumava.
- Osoby s trvalým pobytem na území národního parku mohou volně vstupovat na území I. zón, pokud svým vstupem nepoškodí dochovaný stav přírodního prostředí.
"Už dneska tam běžně chodí spousta lidí, co tam mnohdy ani nebydlí," řekl Aktuálně.cz Hůlka.
Jenže podle zákona na ochranu přírody a krajiny je zakázáno volně chodit po I. zónách národních parků. Kdo tento paragraf poruší, tomu hrozí pokuta.
Zákon nahrává obcím
Předseda stínové Rady Národního parku Šumava Jakub Hruška, uvedl, že paragraf o volném vstupu šumavských obyvatel do I. zón je dokladem toho, že návrh zákona jde hodně na ruku místním politikům a obcím.
"Myslím, že se jim snaží hodně vyjít vstříc," řekl Aktuálně.cz Hruška, který je členem pracovního týmu na přípravu nového zákona. Hruška se domnívá, že i tak budou místní politici a obce návrh bořit.
Podobný názor má exministr životního prostředí Bedřich Moldan, který je rovněž členem pracovního týmu. "Mám obavu, že všechna ta jihočeská lobby a obce do toho stejně hodí vidle," odhaduje Moldan.
Nevychází nám vstříc
Už citovaný předseda Svazu šumavských obcí Jiří Hůlka odmítl, že by chystaný zákon šel na ruku místním samosprávám. "Nevychází nám nikterak výrazně vstříc," řekl Aktuálně.cz Hůlka.
Návrh nového zákona zatím nechtěl blíže komentovat. "Vnímám to jako první nástřel toho, kam by se měla předloha dále ubírat," konstatoval Hůlka, podle něhož je důležité, aby byl zákon vyvážený a neupřednostňoval například ochranu přírody nad rozvojem obcí.
Také jihočeský hejtman a stínový ministr životního prostředí Jiří Zimola z ČSSD odmítl, že by byl zákon vstřícný šumavským obcím a politikům. Důkazem podle něho je to, že navrhované první zóny, kde se nechává příroda svému vývoji, jsou příliš velké.
"Příliš vstřícné vůči obcím mi to nepřipadá," řekl Aktuálně.cz Zimola, podle něhož by bylo lepší, kdyby se za základ k dalšímu jednání vzal návrh zákona o šumavském parku, který připravil Plzeňský kraj.
Koridor pro lanovku
Zimola řekl, že tento návrh je lepší. "Chtěl bych vyzvat k tomu, abychom se bavili o plzeňském návrhu, který je možný ve sněmovně modifikovat," konstatoval Zimola, podle něhož jeho kolegové z Plzeňského kraje lépe řeší rozčlenění parku do jednotlivých zón.
Plzeňský zákon přitom očividně počítá s tím, že na jihovýchodě parku, v jedné z nejcennějších oblastí Šumavy, se pás lesa vykácí a postaví se zde nová lanovka na Hraničník, aby se čeští turisté dostali na sjezdovky na rakouské straně pohoří. To je patrné i na přiložené mapě, kde je pruh volného území mezi dvěma druhými zónami parku.
Hejtman Zimola je velkým zastáncem lanovky, která by měla protnout i jednu z nejcennějších oblastí Šumavského národního parku.
O plzeňském návrhu by měla ve středu jednat vláda a pravděpodobně s ním nebude souhlasit. Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa z ODS už dříve uvedl, že jeho ambicí je sepsat vlastní, tedy vládní návrh zákona o Šumavě.
Tři zóny nového parku
Chalupův návrh, jak ho představil zástupcům obcí, vědecké veřejnosti či politikům, počítá se členěním parku do tří zón.
První by zahrnovala nejcennější oblasti parku, druhá by měla být rozdělena do dvou částí, přičemž část A by měla být připravována k tomu, aby se časem přeměnila v první zónu. Třetí zóna bude podle Chalupy vyčleněna na hospodářskou činnost, turistiku nebo sportovní aktivity a rekreaci.
Porovnejte návrhy ministerstva životního prostředí a Plzeňského kraje na rozčlenění Národního parku Šumava:
