Ústavní soud: Odebrat soudci kauzu domácího porodu byla chyba. Nyní rozhodne potřetí

ČTK ČTK
1. 12. 2015 10:47
Ústavní soud v Brně v úterý rozhodl, že byla chyba odejmout brněnskému soudci Michalu Ryškovi kauzu ženy, která porodila doma a nechtěla s novorozeným dítětem odjet do nemocnice. Záchranáři kvůli tomu zavolali policii. Žena později žádala omluvu a odškodnění. Ryška jí dvakrát vyhověl, vrchní soud ovšem vždy rozhodnutí zrušil a nakonec případ přidělil jinému soudci.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Brno - Vrchní soud v Olomouci chyboval, když odňal brněnskému soudci Michalu Ryškovi kauzu ženy, která porodila doma a nechtěla s novorozeným dítětem odjet do nemocnice. Záchranáři kvůli tomu zavolali policii. Žena později žádala omluvu a odškodnění.

Ryška jí dvakrát vyhověl, vrchní soud ovšem vždy rozhodnutí zrušil a nakonec případ přidělil jinému soudci. Ústavní soud (ÚS) v úterý vyhověl ženině stížnosti a spis se po jeho zásahu znovu vrátí k Ryškovi, jenž by měl rozhodnout potřetí.

Soudce je schopný rozhodnout

V přidělení kauzy jinému soudci spatřovala matka porušení práva na zákonného soudce. Změna je podle ústavní stížnosti možná jen v případě, že soudce není schopen dokončit řízení zákonným způsobem, a je proto nutné chránit účastníky řízení před průtahy vzniklými v důsledku nesprávného postupu. Taková situace ale podle matky v kauze nenastala, což potvrdili také ústavní soudci.

"K nařízení změny soudce by nemělo docházet ve skutečnosti jen proto, že soudci rozhodující na obou stupních soudní soustavy zastávají odlišné právní názory, přístupy a případně i hodnoty," uvedl soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček. Jde podle něj o výjimečné opatření.

Účelem změny soudce není názorová unifikace, ale zamezení excesům. Pokud první a druhá instance zastávají různé názory a pro oba jsou srovnatelně silné argumenty, může odvolací soud sám vynést verdikt, aniž by kauzu vracel o stupeň níž.

Senát nebyl jednotný

Podstatou sporu se ústavní soudci nezabývali. "ÚS neřešil a ani nemohl řešit samotnou spornou otázku, zda byl postup záchranné služby přiměřený, anebo nikoliv," zdůraznil Šimíček. Zároveň ale v nálezu zmínil, že rozhodnutí krajského soudu je pečlivě odůvodněné a nelze říci, že by Ryška zjevně nerespektoval názor odvolací instance.

Ovšem ani tříčlenný senát ÚS nebyl při rozhodování jednotný. Šimíček a Jiří Zemánek přehlasovali třetího člena Radovana Suchánka, který nesouhlasil ani s výrokem, ani s odůvodněním.

Lékař po příjezdu do bytu v brněnské Údolní ulici trval na převozu dítěte do nemocnice, přestože porod proběhl v pořádku. Žena ani její partner s převozem nesouhlasili. Navrhli, že se sami dostaví s dítětem na prohlídku druhý den ráno. Lékař však přivolal policii a přiměl matku s dítětem k odjezdu do nemocnice.

Žena se následně obrátila se žalobou na Krajský soud v Brně, kde Ryška dvakrát rozhodl v její prospěch. Dospěl k závěru, že nucený transport zdravého dítěte "pro jistotu" do nemocnice nelze ospravedlnit. Přiznal ženě a dítěti právo na omluvu a odškodnění celkem 100 tisíc korun. Aktéři kauzy se dnešního vyhlášení nálezu nezúčastnili.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy