"Někde to bude skutečně přínosem," řekl ředitel Krkonošského národního parku Jiří Novák. "Třeba tady," ukáže ředitel v lese u Svobody nad Úpou na místo, kde před týdnem padlo pár stromů.
Tam, kde větrná smršť porazila jeden smrk nebo malou skupinu, se totiž otevře prostor pro kvalitnější růst listnatých stromů. A právě vytvoření smíšeného lesa je dlouholetým cílem parku.
"Postupnou proměnou se snažíme změnit strukturu lesa pro budoucí generace," vysvětlil ředitel Novák.
Krkonošské kalamity
VÍTR V KRKONOŠÍCH
Větrné kalamity podobného rozsahu postihly Krkonoše dvakrát. V roce 1966 muselo být zpracováno asi 400 tisíc kubíků dřeva a v roce 1996 více než 130 tisíc kubíků. V dalších letech krkonošské lesy odolávaly lokálním polomům, které nepřesáhly zhruba 15 tisíc metrů krychlových.
Smíšený les odolal smršti
Také proto, že les, kde kromě smrků rostou buky, duby či jedle, je mnohem odolnější proti silnému vichru.
"Orkán poničil v Krkonoších především smrkové monokultury. Naopak nejmenší škody napáchal vítr ve smíšených porostech," řekl mluvčí národního parku Radek Drahný.
Ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ), který si byl v pátek následky větrné kalamity prohlédnout, uvedl, že smíšené lesy by podle jeho představy měly postupně vznikat i mimo chráněná území.
"Chci o tom mluvit s ministrem zemědělství," řekl Bursík. Uvedl, že podobné větrné smrště lze v budoucnu kvůli globálnímu oteplování čekat častěji.
Po Němcích zůstaly smrky
Bursíkova trasa vedla i kolem místa, kde původně stála vesnice Sklenařovice. Všichni její němečtí obyvatelé byli po válce odsunuti za hranice.
Po vsi zůstala jen kaplička a stovky smrků, které zde byly po odsunu vysazeny.
"To s přirozeným lesem nemá nic společného," řekl Aktuálně.cz jeden z pracovníků parku.
Krkonoše přežily svou smrt
S přeměnou a ozdravováním krkonošských lesů se začalo hned na počátku 90. let.
Přitom ještě v polovině 80. let to vypadalo, že porosty v nejvyšším českém pohoří nepřežijí. Na lesy dopadaly tuny síry a dalších škodlivin.
V roce 1984 Světový svaz ochránců přírody (IUCN) zařadil Krkonošský národní park mezi nejohroženější národní parky světa.
Lesům pomohli Holanďané
Zkraje 90. let začaly elektrárny a další fabriky odsiřovat a do Krkonoš se začaly vracet zdravé stromy.
Také díky holandské nadaci Face. Za 400 milionů korun se mezi lety 1992 až 2000 vysázelo na více než 5,2 tisících hektarech přibližně 18,5 milionů stromků.
"Pomocí nadace Face se podařilo překonat jedno z nejsložitějších období pro krkonošskou přírodu, bez této pomoci by obnova lesů neprobíhala tak intenzivně," tvrdí Jan Hřebečka ze Správy KRNAP.
Náprava za 28 milionů
Teď se správa národního parku musí vyrovnat s následky větrné kalamity. Podle posledních odhadů orkán vyvrátil nebo poničil více než 70 tisíc metrů kubických dřeva. Roční těžba je přitom asi 90 tisíc metrů krychlových.
"Myslím, že se to dá zvládnout, je ale potřeba se poučit z minulosti," řekl náměstek ředitele parku Alois Grundmann. Vedení parku předpokládá, že v nejcennějších zónách parku nechá popadané stromy na svém místě. Případně je zbaví kůry, aby se pod ní nemohl rozmnožit kůrovec.
I tak si odstranění kalamity vyžádá podle prvních propočtů mimořádnou dotaci ze státní poklady ve výši asi 28 milionů korun.
