Vláda nepovolila vývoz špičkového pasivního sledovacího systému Věra do Číny v květnu 2004. Úřady sice nejprve vývozní licenci vydaly, ale názor změnily poté, co se proti exportu u někdejšího premiéra Vladimíra Špidly ohradil tehdejší americký ministr zahraničí Colin Powell.
O rok později - na jaře 2005 - se Omnipol pokusil u Městského soudu v Praze rozhodnutí českých úřadů zvrátit. Teď je jasné, že neúspěšně.
Soud ovšem nezkoumal, zda úřady zamezily vývozu v souladu se zákonem. Žalobu nakonec zamítl kvůli formální chybě, která se týkala identifikačního čísla akciové společnosti Omnipol.
V zákoně o zahraničním obchodu s vojenským materiálem se ovšem v části o neudělení a odnětí licence uvádí, že ministerstvo průmyslu povolení neudělí, jestliže "je to odůvodněno zahraničně politickými, obchodními nebo bezpečnostními zájmy České republiky". Přesně tak argumentovala vláda, když Omnipolu v květnu 2005 vývozní licenci do Číny odebrala.
Spojené státy se obávaly toho, že by Číňané mohli používat špičkový český radiolokátor k monitorování amerických letadlových lodí, operujících v úžině mezi Čínou a Tchaj-wanem. USA se totiž zavázaly k ochraně ostrova před případným útokem. Bílý dům se obával i toho, aby se Věra nedostala z Číny do dalších zemí.
Infobox
CO UMÍ VĚRA
- Jelikož sama nevysílá signály jako klasické radary, ale pouze je přijímá a zpracovává, velmi obtížně se odhaluje.
- Je modernějším nástupcem známého systému Tamara.
- Dokáže objevit přítomnost cizího radaru.
- Najednou může sledovat až 200 letounů, dokáže velmi přesně stanovit jejich vzdálenost a výšku.
Rozhodla formální chyba
"To už ani nestojí za komentář," komentoval rozhodnutí soudu šéf Omnipolu Michal Hon. Dodal, že jeho firma se pokusila aspoň získat zpět zhruba 300 tisíc korun, které musela zaplatit za licenci, ale také neuspěla.
"Zavřela se nad tím voda," konstatoval Hon. "Spíše mě mrzí, že se blíží doba, kdy tuto technologii začne vyrábět někdo jiný. Místo toho, abychom zaplnili naším výrobkem trh, pustíme ho někomu jinému."
Zákaz kontraktu s Čínou ve výši tři čtvrtě miliardy korun kritizoval také prezident Asociace obranného průmyslu Jiří Hynek.
"Pro rozvoj tohoto odvětví je zamítnutí exportu Věry do Číny tragédie. Jestli se vláda postaví stejně k potenciálnímu obchodu s Pákistánem a Vietnamem, myslím, že může toto odvětví zcela pohřbít. Přitom produkty pardubického výrobce zatím patří k nejlepším na světě," varoval Hynek.
Výrobce Věry, pardubická firma ERA, má s vývozem vojenské verze potíže. Úřady zatím všechny žádosti o vývoz zamítly. Jeden systém sice koupily USA, aby ho otestovaly, zatím ovšem neoznámily, jestli si pořídí další.
EU do Číny vyvezla zbraně za stovky milionů
Z dokumentů Evropské unie o vývozu vojenského materiálu vyplývá, že unie v roce 2004 udělila exportní licence do Číny ve výši 345 milionů eur, Česko vyvezlo za tři miliony. Šlo především o pomocné pohonné jednotky pro letadla a vrtulníky.
Francie a Velká Británie například povolila vyvézt armádní zboží v kategorii bomby, torpéda, rakety a řízené střely i v kategorii označované zkratkou ML5, kam patří i radary a pasivní sledovací systémy. Rakousko, Německo a Británie vyvezly do Číny i ruční palné zbraně.
Co kokrétně ovšem unijní státy do Číny vyvezly, nelze ze statistik vyčíst.
"Nesouhlasím s názorm, že jsme přísnější než jiné země," tvrdí Milan Štefanec z organizace Nesehnutí, která dlouhodobě protestuje proti vývozu českých zbraní do krizových oblastí. Štefanec ovšem připouští, že některé členské země - včetně Česka - zbrojní embargo EU porušují.
V únoru upozornila na možné porušení zbrojního embarga slovenská pobočka Amnesty International. Tamní ministerstvo hospodářtví pak potvrdilo, že vojenský materiál v roce 2004 skutečně ze Slovenska do Číny putoval, ovšem v kategorii, na kterou se mezinárodní embargo nevztahuje.
Máme o vývozu přehled
Mluvčí českého ministerstva zahraničí Vít Kolář uvedl, že jeho úřad má přehled o tom, jaké zbraně a vojenské přístroje jednotlivé státy Evropské unie zakázaly do Číny vyvézt. Tyto znalosti pak ministerstvu pomáhají při rozhodování. "Vytváří nám to takovou příručku," řekl Kolář.
Uvedl, že vyvážet se smí pouze komponenty. "Nikdo nevyváží strategická, plně funkční zařízení," zdůraznil Kolář. Dodal, že takové komponenty vyvážejí i české firmy.
Vývoz pasivních radiolokátorů Věra do Číny je typickým příkladem rozporu mezi politickými a ekonomickými zájmy republiky.
"Komunistická Čína nadále udržuje totalitní režim a porušuje základní lidská práva a svobody," řekl před časem senátor Jan Ruml.
Ne všude se ale toto hledisko dodržuje. Podle prezidenta Asociace obranného průmyslu Jiřího Hynka například francouzský výrobce vojenských vrtulníků Eurocopter plánuje v Číně postavit výrobní linku s kapacitou dvě stě strojů za rok.
