Praha - Senátor Tomio Okamura žádá Ústavní soud o odložení prezidentských voleb. Svou stížnost podal ve čtvrtek ráno.
V ní napadl části ústavy i prováděcí zákon k přímé volbě hlavy státu, která se má konat 11. a 12. ledna. Hlavní autorkou stížnosti je advokátka a neúspěšná prezidentská kandidátka Klára Samková.
"Právní principy jsou důležitější než technický termín voleb," uvedl Okamura. Zároveň požádal Ústavní soud, aby jeho stížnost projednal přednostně.
Podle Okamury je zákon o přímé volbě právní a ústavní paskvil. České zákonodárce obvinil v souvislosti se zákony o přímé volbě z "ošálení" lidí.
"Svobodné volby nejsou všechno, zejména pokud lze o přívlastku 'svobodné' a zejména 'spravedlivé' úspěšně pochybovat," uvedl také senátor, který žádá návrat do prezidentského klání.
Okamura ve své stížnosti napadá základní stavební kameny nové ústavní úpravy zavádějící přímou volbu prezidenta, požaduje například vypuštění podmínky 50 tisíc podpisů pro nezávislé kandidáty.
Dalším kritizovaným bodem je dvoudenní lhůta pro podání opravného prostředku k Nejvyššímu správnímu soudu. Výhrady má tandem Okamura-Samková také k údajně netransparentnímu a nesprávnému postupu ministerstva vnitra
Dokument: Plné znění stížnosti Tomia Okamury k Ústavnímu soudu
"Ústavní soud by měl nejdříve zrušit termíny voleb. Tím by získal čas se stížností zabývat," uvedla Samková.
Rozhodnutí nejdřív v lednu
Stížnost má 26 stran a osmnáct příloh, zabývat by se jí mělo plénum Ústavního soudu, tedy všichni ústavní soudci.
Ve čtvrtek ještě Okamurova stížnost zřejmě zůstane na podatelně.
V pátek ji dostanou na starost konkrétní zpravodajové, na které zrovna vyjde řada v abecedním "kolečku". Je tak nepravděpodobné, že by soud jakkoliv rozhodl dříve než počátkem ledna.
"Soudci se stížností začnou zabývat v co nejkratší době," uvedla mluvčí soudu Jana Pelcová. Podle jejího vyjádření nelze odhadovat, kdy soudci dospějí k rozhodnutí. Nejdříve se prý budou zabývat požadavkem na přednostní projednání stížnosti.
Podle Okamury Nejvyšší správní soud vyškrtnutím jeho osoby krátí o ústavní právo přibližně 60 tisíc lidí, kteří petici za podnikatelovu kandidaturu podepsali.
Senátorovi také vadí prohlášení předsedy volebního senátu Nejvyššího správního soudu Vojtěcha Šimíčka. Ten podle Okamury zpochybnil pravost údajů na některých petičních arších, které odevzdal jeho volební tým.
Podání stížnosti avizovala i advokátka Klára Samková, podle níž je právní úprava přímé volby protiústavní. Samková potřebnou padesátitisícovou hranici při sběru podpisů vůbec nepřekročila.
Samková ale zatím stížnost nepodala, nestihla totiž přes svátky připravit text dvou podání k Ústavnímu soudu.
V rozhovoru pro Aktuálně.cz Samková uvedla, že už o podání vlastní stížnosti neuvažuje. Máme jednu ústavu, jeden právní řád a jedny argumenty. Všechny mé připomínky jsou již obsaženy ve stížnosti pana Okamury," uvedla Samková.
Rychlé rozhodnutí?
Rozhodnutí Ústavního soudu bude očekáváno s napětím. Přímá volba už totiž měla jednou u právních expertů namále, když se jí zabýval Nejvyšší správní soud.
Část jeho soudců včetně předsedy Josefa Baxy chtěla řízení, které zkoumalo podpisy kandidátů a postup ministerstva vnitra při jejich registraci, přerušit a obrátit se rovnou na Ústavní soud, aby některé paragrafy zákona označil za protiústavní.
"Byli jsme od počátku přesvědčeni o tom, že zákon není v souladu s ústavním pořádkem," řekl před dvěma týdny Baxa.
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský už od přijetí zákona o přímé volbě poukazuje na jeho nedostatky, v uplynulých měsících ale také avizoval, že pokud se ústavním soudcům dostane přímá volba na stůl, budou schopni rozhodnout poměrně rychle.
Podle generálního sekretáře Ústavního soudu Tomáše Langáška analytici Ústavního soudu zkoumali rozhodnutí Nejvyššího správního soudu s předstihem. "Děláme si předběžné úvahy, jaké jsou varianty, ale těch jsou desítky," uvedl minulý týden.
