Odborník: O boji s drogami rozhoduje celá společnost

Tereza Krobová Tereza Krobová
21. 9. 2014 16:08
Jeden z účastníků nadcházející konference o trendech protidrogové politiky Matúš Šucha v rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, jak vypadá úspěšná protidrogová politika.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Praha - Naučit se to, co zatím sama neumí. Tak se dá popsat hlavní úkol Prahy na konferenci, která se zaměří především na boj s drogami a na pomoc drogově závislým.

Mezinárodní setkání odborníků, politiků i zástupců neziskovek hostí metropole příští týden a učit se chce od těch nejlepších - o své zkušenosti se rozhodli podělit zástupci Vídně, Berlína a Frankfurtu.

Řeč bude nejen o omezení výroby, ale také o zmírňování následků a postojích, jaké mohou města v takovém případě zaujmout. Podle vedoucího Katedry psychologie na Olomoucké univerzitě Matúše Šucha, který se celé konference také účastní, je jedním z nejdůležitějších kroků úspěšné protidrogové politiky i přístup společnosti. "Lidé se o drogovou problematiku zajímají a z toho plyne, že se o ni zajímají i politici, ale bohužel spíše z populistického pohledu. Někdy je prostě správné řešení takové, které nesdílí většina společnosti," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Místnosti pomohou

Aktuálně.cz: Jaký je hlavní úkol celé konference?

Na konferenci bychom se měli dozvědět, co ostatní města dělají dobře. Zástupci z Vídně, Berlína a Frankfurtu přijedou do Prahy, aby nám vysvětlili, co se od nich Praha může naučit. Vše je v podstatě rozděleno do tří částí. První je politická, v ní budou zástupci města a protidrogoví koordinátoři. V druhé skupině budou přítomni zástupci represivních složek, tedy zejména policie. Třetí skupinu pak tvoří zástupci služeb, což jsou vlastně ti, kteří se o drogově závislé starají. To mohou být například kontaktní centra, případně azylové domy.

A.cz: Co všechno bude obsahem konference?

Ta problematika je trochu širší, nejedná se pouze o drogovou závislost, ale i třeba bezdomovectví. Nejžhavějším tématem, u kterého očekáváme nejširší diskusi, je problematika aplikačních místností. Hodně se diskutuje o tom, jestli je provozovat, pokud ano, tak jak a co vše je třeba zabezpečit, aby nedocházelo například k narušení klidu.

A.cz: Aplikační místnost je tedy prostor, kde si drogově závislí tu drogu bezpečně vezmou?

Přesně tak. Většinou je tam k dispozici základní hygienický materiál, aby se zabraňovalo sdílení jehel.

Legalizovat drogy? Vídeň je proti

A.cz: A v těch vzorových městech již aplikační místnosti fungují?

Fungují  v Berlíně a ve Frankfurtu, ve Vídni je zatím nemají. Ono je to především politická otázka. Není totiž komplikované tu místnost zařídit a provozovat, ale třeba pro Vídeň je to nepřijatelné. Obyvatelé Vídně se rozhodli, že ty místnosti nechtějí, a tak tam nejsou.

A.cz: Co kritikům takových místnosti vadí?

Nejzásadnější je odmítnutí celého toho konceptu Harm Reduction, tedy určité snižování škodlivých dopadů užívání drog. Ten koncept říká, že pokud je člověk drogově závislý, tak ať je tedy užívá, ale ať to dělá způsobem, který je co nejméně rizikový. A tahle představa je konfliktní, protože je to jakési přiznání, určitá legalizace toho chování, které je nežádoucí. Je to podobná situace jako v případě prostituce.

A.cz: Mají už aplikační místnosti nějaké výsledky?

Hlavním přínosem těch místností je fakt, že ti nejrizikovější uživatelé jsou v kontaktu s nějakou službou. To znamená, že mají k dispozici hygienický materiál a nedochází k aplikaci na veřejnosti.

A.cz: A je to navázáno i na sociální práci?

Mělo by být. Bylo by chybné jen udělat místnost a nestarat se o ni. Důležité je dostat toho uživatele do kontaktu s pracovníky, pokud užívá drogy, tak snížit dopady na něj a na okolí a zároveň ho také dostat do léčby, do substitučního programu. Ty návazné služby, například řešení bydlení, sociální začleněnost, pomoc s prací a tak dále.

A.cz: A liší se nějak drogová scéna Prahy od těch ostatních měst? Lze pak poznatky ostatních měst aplikovat?

Určitě. Ta drogová scéna se liší v počtech nebo v oblíbenosti určité drogy, ale na samotné principy to nemá dopad.

A.cz: A máte představu o tom, co Praha v rámci protidrogové problematiky dělá špatně?

To neumím říct. To je spíš otázka na politickou reprezentaci a protidrogové koordinátory.

Nepopulární řešení

A.cz: V čem je tedy protidrogová politika v ostatních evropských městech jiná? Proč je úspěšná?

V zásadě lze jmenovat tři důležité věci. Zaprvé je nutné se tomu problému věnovat kontinuálně. V případě těch aplikačních místností je tak nutné zařídit návazné služby. Je důležité pečovat o protidrogový systém od prevence přes léčbu až po snižování dopadu užívání. Ty služby musí být provázané a je nutné se dlouhodobě o drogově závislé starat, vše směrovat určitým směrem. Není možné s každým zastoupením města měnit koncept. Zadruhé je důležité financování. Služby jsou v současnosti výrazně poddimenzovány, je naprostý nedostatek financí. Pokud se to má dělat pořádně, tak na to musí být peníze. A zatřetí je důležité využívat poznatky, které jsou vědecky ověřené, o kterých z praxe víme, že fungují. Lidé se o drogové téma zajímají a z toho plyne, že se o něj zajímají i politici, ale bohužel spíše z populistického pohledu. Někdy je prostě správné řešení takové, které nesdílí většina společnosti.

A.cz: A v současnosti se zdá nejúspěšnější politika Harm Reduction?

Těžko říct. Je to jedna část širšího balíku služeb. Ale jde především o rozhodnutí konkrétní společnosti, jestli je ochotna takový přístup respektovat, nebo ne.

A.cz: A máte pocit, že česká společnost se přiklání k takovému řešení, že probíhá taková myšlenková proměna?

Myslím, že ano.

A.cz: Zmínil jste, že tématem konference bude i bezdomovectví. Co se Praha může od těch měst naučit?

To doufám, že se teprve dozvíme a najdeme odpověď.

A.cz: A bude výsledkem té konferenci i nějaký výstup, kterým se budou politici dále řídit?

Výstupem by měla být Pražská deklarace, která bude obsahovat deset bodů, doporučení pro vedení města.

 

Právě se děje

Další zprávy