Obžalovaný Bartoš se hájí svobodou projevu. Žádá soudkyni, aby se nebála rozhodnout v jeho prospěch

Jan Kočenda
20. 7. 2017 11:01
Obvodní soud pro Prahu 1 dnes projednával případ Adama Bartoše, který podle obžaloby rozněcoval nenávist, hanobil národ a ospravedlňoval nacistické zločiny. Bartoš se bránil tím, že každý má právo svobody slova a nemůže být obviněn jen proto, že napsal knihu. Podpořit ho přišel také prezidentský kandidát Petr Hannig. Soud případ odročil na 12. říjen 2017. Dle Bartoše se soudní spor potáhne hodně dlouho.
Adam B. Bartoš s policisty.
Adam B. Bartoš s policisty. | Foto: ČTK

Praha - Předseda krajně pravicové Národní demokracie Adam Benjamin Bartoš ve čtvrtek před obvodním soudem pro Prahu 1 čelil obžalobě z podněcování nenávisti, hanobení národa a schvalování genocidy. Bartoš se bránil svobodou slova. Dle jeho slov člověk nemůže být obviněn proto, že napsal knihu. Podpořit ho přišel také kandidát na prezidenta Petr Hannig. Soud případ odročil na 12. říjen 2017.

Podle státního zástupce Jana Maršálka ve svých projevech a článcích Bartoš podsouval negativní pohled na Židy, podobně se vyjadřoval o imigrantech z Blízkého východu. Kromě několika protižidovských článků také přednášel projevy, kde popíral holokaust a snažil se ospravedlnit nacistické zločiny. "Za přítomnosti několika médií přednesl projev o židovském spiknutí. Napsal a vydal knihy Obřezaná republika či Zpověď. Jsem antisemita?" řekl v obžalobě státní zástupce. Na situaci, kdy byl vypálen uprchlický tábor, Bartoš reagoval takto: "Raději spáleniště než barák plný parazitů."

Předseda krajně pravicové strany se vyhnul dotazování státního zástupce, protože se pouze vyjádřil. "Vyjádřím se, ale vypovídat nebudu," řekl. Soudkyně Pavla Hájková namítla, že pokud se chce pouze vyjádřit, tak smí mít jen poznámky. Podklady Bartoše však začínaly: "Vážený pane zástupce, vážená paní předsedkyně." Podle soudkyně tak šlo o celistvý text, který mu nedovolila číst. Obhájce namítal a chce se proti postupu soudkyně odvolat.

Bartoš své projevy považuje za investigativní žurnalistiku. Ta by podle jeho slov měla požívat širší ochrany. Výroky, které žalobce uvedl, jsou podle Bartoše vytržené z kontextu. "Není mým zvykem říkat lidem, co si mají myslet," bránil se Bartoš.

Obžalovaný v soudní síni připomínal, že Česká republika je demokratický právní stát a každému občanu jsou garantována politická práva. "Přece člověk nemůže být obviněn za to, že člověk psal, vydával nebo distribuoval knihy," vysvětlil Bartoš.

Na konci svého vyjádření vybízel soudkyni, aby se nebála a rozhodla podle zásad svobody slova, tedy ve prospěch Bartoše. "Vyžaduje to odvahu a možná vás nepovýší, ale já věřím, že ji najdete a rozhodnete správně. Že soudy této země nebudou pracovat na politickou objednávku, ať už ji učinil kdokoliv," zakončil vyjádření Bartoš.

Obhájce obžalovaného Robert Cholenský trval na přečtení všech článků a důvodů obžaloby. Kvůli dlouhému čtení přítomná veřejnost neudržela dostatečnou pozornost. Prezidentského kandidáta Petra Hanniga proto soudkyně napomenula, aby se ztišil. Obhájce také trval na přečtení knih, které obžalovaný napsal. Soudkyně návrh na doplnění dokazování pro nadbytečnost zamítla.

Hlavní líčení se z důvodu pokračování v dokazování odročilo na 12. října 2017. "Bylo to takové stručné zahájení, já si myslím, že se případ potáhne velmi dlouho," dodal Bartoš. Soud Bartoše již potrestal roční podmínkou za protižidovský text, který položil před pomníček zavražděné Anežky Hrůzové v Polné na Jihlavsku. Nyní mu hrozí až tři roky vězení.

 

Právě se děje

před 28 minutami

Policie odložila kauzu známek, kvůli níž skončil ministr Kremlík

Policie odložila kauzu tendru na elektronické dálniční známky, kvůli níž v lednu skončil ve funkci ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). Odložení případu ale ještě přezkoumá státní zastupitelství. Na webu to ve středu uvedla Česká televize na základě informací Vrchního státního zastupitelství v Praze. Trestní oznámení podával premiér Andrej Babiš (ANO), který zakázku na známky označoval za předraženou.

"Věc byla policejním orgánem odložena," řekl nyní ČT státní zástupce Marek Bodlák. Pražské Vrchní státní zastupitelství však rozhodnutí policie ještě prověří. "Spisový materiál dosud nebyl kompletně přezkoumán," uvedl Bodlák.

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) v lednu oznámil, že IT části systému elektronických dálničních známek, včetně e-shopu a mobilní aplikace, vytvoří firma Asseco Central Europe. Systém měla také firma následně čtyři roky provozovat a celkem měla od státu dostat 401 milionů korun. Zakázka byla vedena v utajovaném režimu a nebyla vyhlášena klasická veřejná soutěž. Kritizovali to opoziční poslanci, a poté i premiér uvedl, že je zakázka předražená a SFDI o ní vládu neinformoval. Zakázka byla zrušena, Babiš navrhl odvolání Kremlíka a kvůli tendru podal trestní oznámení.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

Europoslanci varovali vlády před ovlivňováním nezávislosti médií

Vlády některých států Evropské unie se podle europoslanců pokoušejí umlčovat nezávislá média a omezovat jejich pluralitu. Evropský parlament ve středu vyzval Evropskou komisi, aby pravidelně hodnotila nezávislost médií v členských zemích a jejich vlastnické struktury. Poslanci v usnesení přijatém výraznou většinou hlasů také odsoudil násilí, pronásledování a nátlak, kterým čelí novináři v některých členských státech EU.

"Média by měla sloužit pravdě, nikoli lži. Měla by sloužit voličům, nikoli těm, kteří jsou u moci, a moc by měla kontrolovat," prohlásila zpravodajka přijatého usnesení Magdalena Adamowiczová zastupující v EP polskou opozici. Rezoluce konstatuje, že v některých případech se vlády snaží tuto roli médiím komplikovat a oslabovat jejich nezávislost a pluralitu. Parlament je "hluboce znepokojen sílícími politickými útoky na média a odsuzuje nedostatečnou ochranu jejich zdrojů". Poslanci kritizovali i stav veřejnoprávních médií v některých zemích, která jsou podle nich "ukázkou provládní propagandy".

Evropská komise od letošního roku posuzuje pluralitu médií v členských zemích v rámci ročního hodnocení stavu právního státu. Ve většině zemí je podle Bruselu situace vyhovující. V Polsku, Maďarsku, Bulharsku a na Maltě má však komise obavy z možného vlivu vládnoucích politiků na veřejnoprávní i soukromá média. Česka, Bulharska a Kypru se zase týkaly výtky spojené s nedostatečnou transparentností vlastnictví médií.

Zdroj: ČTK
Další zprávy