Příbram - Milovníci hub by se měli vyhnout brdským lesům okolo Příbrami. Tamní houby totiž nejsou zdravotně nezávadné.
Půda v Brdech je plná olova, kadmia, stříbra a dalších jedovatých prvků, které pak do sebe houby nasávají.
Zjistil to Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích při zkoumání vzorků mechu a humusu v okolí Příbrami.
"Vysoké koncentrace olova a dalších prvků jsou v Brdech na stovkách kilometrech čtverečních, olovo dosahuje až k vysílači Cukrák na hranici Prahy," řekl Aktuálně.cz Ivan Suchara z průhonického ústavu.
Zamořeno na stovky let
Olovo, kadmium a další těžké kovy se na Příbramsku ukládaly stovky let. Pocházejí ze staré hutnické výroby, podle historických pramenů stála u Příbrami huť na zpracování stříbra už v době Přemyslovců. V 19. století se pak kromě stříbra začalo zpracovávat i olovo.
"V 70. letech minulého století vylétlo z komína na 600 tun olova ročně," konstatoval Ivan Suchara. Nyní se v tamních kovohutích už jen ekologicky zpracovává odpad, především vysloužilé autobaterie.
Suchara odhaduje, že brdské lesy budou zamořeny ještě několik stovek let, než se postupně těžkých kovů zbaví. Suchara doporučuje, aby lidé v okolí dvou až tří kilometrů okolo Kovohutí Příbram houby a další lesní plody nesbírali.
"Může to být zdravotní problém především pro ty, co by je konzumovali dlouhodobě," upozorňuje Suchara.
V houbách je i kadmium nebo zinek
Vysokou koncentraci olova a dalších prvků v brdských houbách potvrdil tajemník České mykologické společnosti Jan Borovička, podle něhož v okolí Příbrami dělalo průzkumy už několik institucí včetně Přírodovědecké fakulty.
V sušině se našly desítky miligramů olova na kilogram, což je podle Borovičky vysoká hodnota.
Kromě olova jsou v brdských houbách okolo Příbrami rovněž stříbro, kadmium nebo zinek. Tyto prvky přitom houby nasávají ještě více než olovo, které naopak tolik nevstřebávají.
"Koncentrace jsou extrémně vysoké," poznamenal Borovička.
Pozor na své zdraví
Potvrdil i to, že dlouhodobá konzumace hub z této oblasti by mohla způsobit zdravotní potíže, byť na to zatím není žádný relevantní výzkum.
Borovička uvedl, že by houby z tohoto regionu taky asi nejedl. "Neměl bych z toho dobrý pocit," uvedl Borovička. Připomněl, že lidé tam mají i zahrádky, kde pěstují zeleninu.
Okolí Příbrami přitom patří na "houbařskou mapu", byť jsou podle znalců lepší teritoria. "Když jsme u Příbrami odebírali vzorky, říkali jsme houbařům, co tam chodili, ať raději nic nesbírají, ale nic si z toho nedělali," řekl Aktuálně.cz Ivan Suchara z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích.
Houbaře nic nezastaví
Podle tajemníka mykologické společnosti Borovičky by některé houbaře nezastavilo ani to, kdyby se kolem lesa postavily cedule s varováním před sběrem hub a dalších lesních plodů.
"Lesy v okolí kovohutí vypadají pěkně a stará ekologická zátěž není vidět ani cítit. V tom je to právě zákeřné," upozornil Ivan Suchara.
Kromě staré ekologické zátěže v okolí kovohutí severozápadně od Příbram je nedaleko další zamořené území. Jihovýchodně od Příbrami jsou vysoké koncentrace uranových prvků, což je podle Suchary následek zpracování kamenina ze staré těžby uranu, které se na haldách drtí a následně prodává.
Jan Borovička z České mykologické společnosti uvedl, že houby na rozdíl od těžkých kovů uran nevstřebávají, takže v této oblasti žádné riziko nehrozí.
