Foto: Komunisté jim vzali všechno

28/38 Přehled fotografií
Na snímku: Jiří Šoustar na jaře 2011 Příběh studenta Jiřího Šoustara (část 5/5) Během vězení Jiří Šoustar prošel různými pracovními tábory. Nejtvrdší okamžiky prožil poté, co ho spolu s dalšími vězni převeleli do nechvalně proslulých uranových dolů na Jáchymovsku. Tam pracoval v uranových dolech, na dole Adam a Eva. „Nejdřív se ptali, jestli chceme jako fárat. Nikdo neměl zájem, to my jsme nechtěli ani slyšet, ale nakonec nám řekli, že kdo byl nemocnej nebo tak, tak že bude na povrchu. Vždycky ráno jsme museli nastoupit do štrůdlu, a tak jsme šli, to trvalo asi tak dvacet minut, a pak nás rozdělili, no a já jsem vozil vozejky tý rudy.“ Přestože zde dřeli jako koně, dostávali vězni velmi málo jídla. Dostávali na příděl jen asi kilo chleba na 3 dny. Jiří Šoustar k tomu dodává: „To my jsme dostali, jen když jsme šli na šichtu, no tak nám dali černý kafe a chleba nebo tak, ale to bylo všechno málo.“ Po celou dobu byl Jiří spoluinternován v přilehlém lágru, kde rovněž panovaly tristní podmínky. Z vězení se Jiří Šoustar dostal až v lednu 1954, kdy mu byl díky amnestii zkrácen výkon trestu o 1 rok. Poté pracoval jako nádeník, skladník či jako obecní knihovník. S policií už Jiří problémy neměl, nicméně jeho dávný sen stát se knězem komunisté „rozcupovali“ na kousky. V Bobrové Jiří Šoustar dlouhá léta vykonával funkci obecního knihovníka. V roce 1958 se pan Jiří oženil. Má čtyři děti. Po pádu komunismu byl rehabilitován. Nyní spokojeně žije na Horní Bobrové se svou manželkou. | Foto: Občanské sdružení Zapomenutí o.s.
Na snímku: Jiří Šoustar na jaře 2011 Příběh studenta Jiřího Šoustara (část 5/5) Během vězení Jiří Šoustar prošel různými pracovními tábory. Nejtvrdší okamžiky prožil poté, co ho spolu s dalšími vězni převeleli do nechvalně proslulých uranových dolů na Jáchymovsku. Tam pracoval v uranových dolech, na dole Adam a Eva. „Nejdřív se ptali, jestli chceme jako fárat. Nikdo neměl zájem, to my jsme nechtěli ani slyšet, ale nakonec nám řekli, že kdo byl nemocnej nebo tak, tak že bude na povrchu. Vždycky ráno jsme museli nastoupit do štrůdlu, a tak jsme šli, to trvalo asi tak dvacet minut, a pak nás rozdělili, no a já jsem vozil vozejky tý rudy.“ Přestože zde dřeli jako koně, dostávali vězni velmi málo jídla. Dostávali na příděl jen asi kilo chleba na 3 dny. Jiří Šoustar k tomu dodává: „To my jsme dostali, jen když jsme šli na šichtu, no tak nám dali černý kafe a chleba nebo tak, ale to bylo všechno málo.“ Po celou dobu byl Jiří spoluinternován v přilehlém lágru, kde rovněž panovaly tristní podmínky. Z vězení se Jiří Šoustar dostal až v lednu 1954, kdy mu byl díky amnestii zkrácen výkon trestu o 1 rok. Poté pracoval jako nádeník, skladník či jako obecní knihovník. S policií už Jiří problémy neměl, nicméně jeho dávný sen stát se knězem komunisté „rozcupovali“ na kousky. V Bobrové Jiří Šoustar dlouhá léta vykonával funkci obecního knihovníka. V roce 1958 se pan Jiří oženil. Má čtyři děti. Po pádu komunismu byl rehabilitován. Nyní spokojeně žije na Horní Bobrové se svou manželkou. | Foto: Občanské sdružení Zapomenutí o.s.