reklama
Na snímku: František Lysý a jeho manželka Libuše Lysá
Příběh kulaka Františka Lysého (část 2/6)
Místo studií musel naplno pomáhat udržovat zemědělskou usedlost v chodu. Pan František Lysý dosud žije, a tak se mohl tazatelům z projektu „Stopy totality“ přímo svěřit se svým příběhem, který osobitým způsobem popisuje jeho osobní zkušenost s totalitním režimem: „Vše se začalo zhoršovat po únoru 1948. Tehdy představitel KSČ Klement Gottwald veřejně slíbil, že u nás, v naší zemi, nebudou vznikat kolchozy jako v SSSR. Ale brzy bylo vše jinak. My jsme si po válce koupili traktor – Zetor 25 a další stroje, aby nám ulehčily práci. Ale ani s mechanizací nebylo možné splnit předepsané dávky, které přicházely. Např. jsme museli odevzdávat 80 q žita. Nikoho nezajímalo, že nezbývá nic pro náš vlastní dobytek. Pokud se nám podařilo dávky splnit, přidalo se, když jsme nesplnili, označili nás za sabotéry pětiletého plánu, za lidi, kteří brání v obživě republiky. Byly nám odebrány stroje, postupně je zabíralo jednotné zemědělské družstvo. Dostali jsme sice vyjádření ONV, že od nás stroje vykupuje, ale peníze jsme žádné neviděli. Pole jsem obdělával s koňmi, které jsem si půjčoval od příbuzných. Po těžké práci přes den jsem v noci musel spolu s ostatními nastoupit na noční hlídky. Odpočinek jsme neznali. ..." | Foto: Občanské sdružení Zapomenutí o.s.