Praha - Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zjistil, že za poslední tři roky zadala česká ministerstva 62 procent veřejných zakázek na informační a komunikační technologie (ICT) za 11 miliard bez výběrového řízení.
U ministerstva obrany tvořily zakázky zadané bez otevřené soutěže dokonce 72 procent. Ministerstvo ale s takovými závěry nesouhlasí, podle něj jsou zavádějící a nepřesné.
NKÚ se soustředil na období od roku 2009 do roku 2012 a zjistil, že ministerstva za tu dobu zadala veřejné zakázky za 52 miliard korun.
"Víc než 37 procent z nich přitom ministerstva zadala v jednacím řízení bez uveřejnění, tedy bez otevřené soutěže," dodává úřad. U IT zakázek byl pak podíl ještě vyšší, obrana pak dosáhla právě na 72 procent.
Samotné ministerstvo ale závěry NKÚ odmítá. "Jde o zkreslený údaj. V uvedeném období bylo realizováno několik set ICT zakázek, nikoliv pouze 120, jak uvádí NKÚ. Úřad nebral v potaz ICT zakázky realizované cestou elektronických tržišť, na kterých je MO největším zadavatelem z celé státní správy," vysvětluje mluvčí ministerstva Jan Pejšek.
Pokud by podle něj NKÚ do kontroly zahrnul i tyto zakázky, výsledné procento zakázek bez otevřené soutěže by bylo nižší.
Bez porovnání ceny
Porušení zákona o veřejných zakázkách zjistil úřad ve dvou případech, kdy ministerstvo obrany nevysoutěžilo pořízení softwarových produktů celkem za 88 milionů. "Za této situace nelze zcela vyloučit možnost, že rozpočtové prostředky byly použity nehospodárně," dodává NKÚ.
Na většinu přidělených zakázek uplatnilo ministerstvo obrany výjimku, při jejich zadání bez soutěže tedy zákon neporušilo.
Kontroloři zjistili, že v 99 procentech případů se konečné ceny shodovaly s cenami předpokládanými. Takový postup ale podle NKÚ nemusí být hospodárný, protože ministerstvo při stanovování předpokládaných hodnot dodávek vycházelo z cen, které v podstatě určil současný dodavatel.
Ministerstvo od doby, kdy si pořídilo informační systémy, podle NKÚ nikdy nesrovnalo cenu dodávek aplikačního programového vybavení s jeho obvyklou cenou.
"Při až dvacetileté závislosti na jednom dodavateli hodnotí NKÚ stanovování cen ve spolupráci s dodavatelem jako nesystémovost, která vytváří prostředí s rizikem nehospodárného vynakládání prostředků státního rozpočtu," uvedl NKÚ.
Vliv otevřeného řízení na snížení ceny zakázky dokládá mimo jiné studie Evropské komise. Podle ní se v situaci, kdy se počet účastníku v soutěži zdvojnásobí, sníží hodnota zakázky přibližně o devět procent.
"Ministerstvo obrany si tento efekt ověřilo na zakázce na nový informační systém, kterou vypsalo v roce 2013. V otevřené soutěži vítězná nabídka nakonec dosáhla pouhých 37 procent předpokládané ceny," dodal úřad.
Ministerstvo: na autorská práva už dáváme pozor
Ministerstvo se také ohradilo proti kritice NKÚ za to, že není vlastníkem autorských práv k aplikačnímu programovému vybavení.
"To je pravda, ale jedná se o dědictví z minulosti. V době pořizování stěžejních resortních informačních systémů, tedy před více než 10 lety, byly příslušné smlouvy uzavírány bez požadavků na vlastnictví autorských práv, což bylo tehdy obvyklým způsobem pořizování těchto technologií," upozornil Pejšek s tím, že nyní se ministerstvo snaží pořizovat licence včetně příslušných autorských práv.
Ministerstvo také nesouhlasí s tím, že ve dvou případech porušilo zákon o veřejných zakázkách. Pejšek také upozornil na to, že v říjnu ministerstvo dokončilo analýzu, kterou krátce po nástupu do funkce nechal zpracovat nový ministr Vlastimil Picek. Analýza podle Pejška ukazuje, že bude nutné centralizovat provoz informačních technologií.
"Dojde tím ke snížení nákladů na provoz a rozvoj resortních systémů, k úspoře lidských zdrojů a zajištění kybernetické bezpečnosti," dodává Pejšek. Byl také podle něj zřízen řídící výbor, který se bude integraci systémů věnovat.
