Praha- Dvě procenta lidí, kteří připomínkují nový trestní zákoník, požadují návrat trestu smrti. Aktuálně.cz to potvrdilo ministerstvo spravedlnosti.
Tvůrci zákoníku sami navrhují tvrdší tresty za těžké zločiny a zavádí nové trestné činy.
Ne však trest smrti.
Kodex je však prvním zákonem vůbec, ke kterému se lidé mohou vyjádřit dříve, než ho projedná vláda a parlament. Ke včerejšku lidé poslali ministrovi 275 podnětů a připomínek k zákoníku. Přes 60 procent z nich je podle ministerstva natolik vážných, že se jím budou tvůrci zákona zabývat. Připomínkování končí tento měsíc.
Zastánců trestu ubývá
Fakt, že lidé požadují po ministrovi, aby do nového kodexu zapracoval předtím, než ho projedná vláda, nejvyšší trest, odpovídá trvalému názorovému proudu v Česku. Od roku 1990, kdy byl tento trest zrušen, po něm každoročně volá část společnosti.
Z červnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění vyplynulo, že nejvyšší trest si přeje znovuzavést téměř šedesát procent Čechů. Nejčastěji to lidé zdůvodňují tím, že jde o spravedlivý trest za těžké zločiny, který navíc zabrání pachatelům v tom, aby je opakovali.
I tak Čechů, kteří souhlasí s trestem smrti, ubývá. Jejich počet poklesl v průběhu devadesátých let od 76 procent v roce 1992 k 60 procentům v roce 2000.
Argumenty
Argumenty zastánců a odpůrců trestu smrti
PRO:
- jedná se o odstrašení ostatních případných pachatelů,
- trest smrti vede k zabránění recidivy (popravený zločinec byl zaručeně zneškodněn) či je to jistá pojistka, aby recidiva vůbec nenastala,
- jedná se o ekvivalentní odplatu (smrt za smrt), resp. jediný spravedlivý trest v případě nějakého velice brutálního činu,
- není možné ignorovat veřejné mínění, které bývá povětšinou přikloněno k trestu smrti,
- praktičnost trestu smrti (věznění vrahů je drahé, trest smrti je levnější); popravený nebezpečný vrah už nepředstavuje hrozbu pro společnost, zatímco nebezpečný vrah ve věznici může jistou hrozbu stále představovat, a to několika způsoby:
může po případném propuštění svůj čin opakovat, může být hrozbou pro ostrahu věznice, může být hrozbou v případě, že by uprchl, může mít přátele, kteří ho budou chtít osvobodit prostřednictvím napadení věznice nebo výměnou za rukojmí, která zajmou.
PROTI:
- trest smrti je nemorální (jedná se jen o vraždu na úrovni státu, ten se tedy dopouští stejného deliktu jako odsouzený),
- hrozba justičního omylu (trest smrti je nevratný),
- jedná se o pouhý akt msty (zločincův trest smrti hraje jen určitou společenskou funkci, jelikož dle statistik je popravena pouze část vrahů),
- neexistuje studie, jež by prokázala odstrašující účinek trestu smrti (většina vražd se neplánuje),
- odpůrci trestu smrti oponují i vysokými finančními náklady institutu trestu smrti (především v demokratických státech),
- možná diskriminace (dle statistik bývá trest smrti uplatňován častěji vůči náboženským a etnickým minoritám a vůči chudým, kteří nemají peníze na dobré právníky).
Zdroj: Wikipedie
Po trestu ale nevolají jen Češi, loni se vyostřila debata i v Polsku. EU to ale jednoznačně odmítla.
Zastánci trestu uvádějí, že se jedná o jediný spravedlivý trest za vraždu a jiné závažné zločiny, znemožňuje recidivu a má významné odstrašující účinky. Odpůrci ale upozorňují kromě morálních argumentů především na nebezpečí justičního omylu.
Vláda trest dopředu odmítla
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) už dříve řekl, že se úředníci budou zabývat všemi připomínkami, avšak právě kromě těch, které požadují nově zavedení trestu smrti.
Důvodem je mimo jiné i to, že Česko se v roce 1992 k nepoužívání nejvyššího trestu zavázalo mezinárodní dohodou, konkrétně ratifikací Protokolu č. 6 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.
Rok předtím byl trest smrti v Československu zakázán ústavně. Od vzniku samostatného státu (bez období nacistické okupace) ale bylo k trestu smrti odsouzeno 1217 lidí, z toho jen 18 procent za kriminální trestné činy.
V posledních desetiletích byl trest smrti zrušen ve většině evropských a jihoamerických států.
Trest smrti využívá 69 států
Prvním nezávislým státem, který zrušil trest smrti, se stalo Toskánsko v roce 1786. V habsburské monarchii byl trest smrti krátkodobě zrušen za panování Josefa II. a Leopolda II. V roce1846 zrušil trest smrti americký stát Michigan, roku 1853 Venezuela, v Evropě roku 1867 Portugalsko.
Podle statistik mezinárodní organizace Amnesty International (AI) však ještě loni existovalo 11 zemí, které měly trest smrti jen ve výjimečných stavech, 29 zemí, které trest smrti v trestním řádu mají, ale za posledních 10 let neprovedly žádnou popravu, a 69 zemí, které trest smrti využívají.
Podle AI bylo v roce 2005 ve 22 zemích popraveno 2148 lidí, z toho naprostou většinu provedli popravčí v Číně, Íránu, Saúdské Arábii a Spojených státech. V roce 2005 trest smrti ze svého právního systému vyškrtly Mexiko a Libérie, v roce 2006 Filipíny.
V USA bylo používání trestu smrti obnoveno v roce 1976, od té doby bylo vykonáno již více než 1000 rozsudků smrti.
