Vaše nemocnice upozornila na nový symptom nákazy koronavirem, na takzvané covidové prsty. Můžete ho popsat?
Covidové prsty se objevují především u dětí nebo mladistvých a někdy mohou být samostatným příznakem, který není doprovázený kašlem, teplotou nebo ztrátou chuti, jak je u covid-19 běžné.
S tím, jak s rozvolňováním protiepidemických opatření začnou chodit děti do škol, se riziko pacientů s takovým příznakem zvýší. Je proto potřeba, aby se nejen rodiče, ale třeba i praktičtí lékaři pro děti a dorost na tyto příznaky zaměřili a případně takového pacienta nechali vyšetřit na infekci covid-19.
Jak je možné, že se covid-19 projevuje tímto způsobem?
Při virové infekci se snadněji sráží krev. Především v nejtenčích cévách - tedy kapilárách - se sraženiny vychytávají a právě v konečcích prstů dochází k horšímu prokrvení. Okolní tkáň potom začíná "mikroskopicky odumírat", vytváří se tam drobné nekrózky, čehož si všimnou bílé krvinky a začnou tkáň různě požírat. Vytváří se pak zánět, který můžeme diagnostikovat jako zčervenání a zduření, které může svědět, pálit nebo bolet.
Dají se covidové prsty k něčemu připodobnit?
Připomíná to takzvané oznobeniny, což jsou změny, které vznikají z dlouhodobého působení podprahového chladu. Takovým typickým příkladem byla děvčata na E55 někde mezi Cínovcem a Teplicemi, která měla krátké sukně a čekala tam na své zákazníky. Jim se tyto oznobeniny objevovaly na stehnech.
Je to takové začervenání, trošku zduření dlouhodobě chladné kůže, které vede k tomu, že kůže je mírně poškozená, ale není omrzlá v tom pravém slova smyslu. Dlouhodobý chlad uzavírá drobné kapiláry a vytváří podobné klinické změny. Také je to na pohmat bolestivé a při přechodu z chladu do tepla to může zčervenat a podobně.
A telltale sign of #COVID19: pernio / pseudo-chilblains
— Ilan Schwartz MD PhD (@GermHunterMD) April 14, 2020
Painful, swollen and erythematous tips of toes (resembling frostbite).#DermTwitter #IDTwitter pic.twitter.com/4zplwrUiQ2
Objevuje se to opravdu výhradně na prstech? Některé fotky ukazují podobnou vyrážku také na patách pacientů.
Typické je to především na prstech dolních končetin, ale začervenání samozřejmě může vzniknout na jakémkoliv konci těla, které je vzdálené od srdce, protože tam je nejmenší prokrvení. Může to být klidně pata, mohou to být konečky prstů na rukou, i když u nich je prokrvení mnohem lepší než na dolních končetinách.
Proč se tento příznak objevuje zejména u dětí a mladých lidí?
Zřejmě se to snadněji projevuje tam, kde je normálně prokrvení velmi dobré, protože o to více je pak patrné, když se to zhorší. U starších lidí se s postupujícím zkornatěním tepen postupně vytváří takzvané kolaterály. V oblastech, kde postupně ubývá kvalitní prokrvení, tak mají náhradní oběh, což vede k tomu, že když nastane tento problém, tak krev do těchto oblastí protéká jiným způsobem a nemusí to tak být tak nápadné jako u mladých pacientů.
Mluvčí vaší nemocnice uvedla, že se to může objevit až u 20 procent nakažených covid-19. Jak je tedy možné, že se na tenhle příznak přišlo až teď?
Uvádí se, že kožní projevy jako takové jsou asi u 20 procent pacientů. Covidové prsty bych viděl tak u čtyřech až pěti procent, ale přesto je to relativně velká skupina lidí.
V České republice na rozdíl od zemí, kde měli obrovské množství pacientů, bylo naštěstí postiženo relativně málo mladých osob. Druhým důvodem, proč to není tak markantní, je to, že pacient, který trpí dušností, vlastně už tolik nevěnuje pozornost nějakým červeným flíčkům, protože se klade důraz na jiné symptomy.
Kůže je však zrcadlem vnitřních nemocí, takže je potřeba těmhle na první pohled nevýznamným projevům věnovat náležitou pozornost. Je to takový signál, který by nás měl vést k provedení odběrů z nosohltanu. Na druhou stranu ne každý červený flíček na prstech nohou nebo rukou musí nezbytně znamenat covidovou infekci, ale je dobré na to myslet.
Covidové prsty tedy nejsou jediným kožním příznakem, který může nákazu koronavirem provázet?
Virová onemocnění obecně vyvolávají kožní projevy. I u covid-19 máme celou řadu projevů, jako je třeba kopřivka, se kterou se setkáváme u žloutenky nebo zánětu jater. Nebo to můžou být klasické virové exantémy, které jsou charakteristické třeba pro plané neštovice nebo spalničky. Mohou to být takzvané petechie, to znamená drobná krvácení vyvolaná ucpanými sraženinami krve, které pak vidíme na kůži jako jemné hnědofialové nebo červenofialové tečky. Covidové prsty jsou ale pro dermatologa řekněme lahůdkou, protože jsou relativně charakteristické právě pro toto onemocnění.
Covidové prsty mohu být jediným symptomem covid-19. Jak se tyto případy odhalují? To lidé přišli ke kožnímu lékaři a až náhodným testováním se přišlo, že jsou pozitivní?
Ano, minulý týden jsme o tom při telekonferenci diskutovali s našimi kolegy ze Španělska a Itálie. Na to se přišlo tak, že tyto příznaky se objevovaly u nemocných, kteří měli typické projevy, a pak přicházeli na kožní pacienti jenom s těmito selektivními projevy bez složitých systémových příznaků. Ti se testovali a zjistilo se, že jsou taky infikováni, přestože jsou jinak bezpříznakoví.
Jsou covidové prsty samy o sobě nakažlivé?
Kontaktem se nic takového nepřenáší, protože je to výsledek vnitřního problému, který se pouze zrcadlí na koncích prstů. Samo o sobě toto ložisko není infekční, infekční je pacient jako takový.
Jak se tyto příznaky léčí?
Léčení není úplně jednoduché, protože se snažíme hlavně zlepšit prokrvení a zároveň potlačit zánět, který tkáň dále poškozuje. Pomáhá na to kyselina acetylsalicylová čili acylpyrin. Je to dáno tím, že acylpyrin prodlužuje čas, který je potřeba ke srážení krve. Tím se předchází vzniku krevních sraženin, které toto onemocnění vyvolávají. Ve Spojených státech se jako základní léčba covidových prstů využívá aspirin a pak samozřejmě jakékoliv protizánětlivé prostředky, jako jsou kortikosteroidní krémy, které ulevují od obtíží.
Co byste doporučil lidem, když na svém těle objeví něco, co se covidovým prstům podobá?
Postupoval bych stejně, jako když chce člověk zjistit, jestli je nekažený, když má horečku a kašel. Je dobré zavolat svému praktickému nebo kožnímu lékaři a nechat si vystavit elektronickou žádanku na vyšetření na některém z odběrových míst. Třeba u nás ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady máme drive-in stan. Když se s žádankou od praktického lékaře objednáte přes webové stránky, tak vás vyšetříme a v podstatě do druhého dne víte, jestli jste v pořádku, nebo máte toto onemocnění.