Stát nemá přehled o sbírkách. Chybí tisíce předmětů a nikdo to neřeší, zjistil úřad

ČTK ČTK
Aktualizováno 18. 5. 2020 12:59
Český stát nemá podle Nejvyššího kontrolního úřadu přehled o svých muzejních sbírkách. Jejich správa a evidence je roztříštěná, údaje o předmětech se liší a pravidla jsou jen obecná. Úřad k tomuto závěru došel na základě kontroly ochrany muzejních sbírek vlastněných státem v letech 2016 až 2018. Nedostatek kontrol Ministerstvo kultury uznalo, připravuje i novou legislativu.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Honza Mudra

Podle kontrolorů správci sbírek jako muzea a galerie chybovali v evidenci sbírkových předmětů a neřešili, kdo nese odpovědnost za to, že se některé předměty při inventuře nedohledaly, přičemž takových předmětů byly tisícovky. Ministerstvo kultury správce málo kontrolovalo, uvedl úřad.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zkontroloval deset správců sbírek a zjistil, že ve zmíněném období se u nich nepodařilo najít téměř 3000 sbírkových předmětů. Je tak podle NKÚ možné, že se ztratily nebo je někdo ukradl.

"Kontroly ze strany Ministerstva kultury se neděly tak často, jak by měly. Bylo to komplikované i z toho důvodu, že v příslušném odboru pracuje málo lidí, celé ministerstvo je personálně velmi poddimenzované," reagovala mluvčí ministerstva Michaela Lagronová. Situace se podle ní neřešila 20 let. "Chceme častější kontroly ze strany ministerstva, ale budeme muset posílit odbor, který se tím zabývá," uvedla. V období, na které se kontrola vztahovala, ministerstvo vedli Daniel Herman, Ilja Šmíd a Antonín Staněk, současný ministr Lubomír Zaorálek do funkce nastoupil loni na podzim.

Pokud správci sbírek předměty při inventurách nedohledají ani po letech, požádají ministerstvo kultury o jejich vyřazení z centrální evidence. Správci tak většinou ani neřeší osobní zodpovědnost za nedohledané předměty, ačkoli ročně jich jsou stovky, uvedl NKÚ.

Podle něj jsou navíc sbírkové předměty v mnoha evidencích, informačních systémech a databázích. V centrální evidenci, kde by všechny sbírky vlastněné státem nebo samosprávnými celky měly být, přitom chybí podle odhadu ministerstva desítky sbírek.

Novela zákona v nedohlednu

Nedostatky zjistili kontroloři i u vývozu sbírkových předmětů do zahraničí. Podle nich je ministerstvo kultury povolilo i v případech, kdy nemělo od správce všechny potřebné doklady jako smlouvy o výpůjčce nebo pojištění, a stačila mu jen informace od příslušného správce sbírky. "Nikdy, ani v období let 2016 až 2018 nedošlo k tomu, že by díla byla ohrožena," reaogovala mluvčí ministersta na NKÚ.

Úřad vytýká nedostatky i samotným právním předpisům ohledně ochrany sbírek. Podle něj jsou obecné a zastaralé a novela zákona, kterou mělo připravit ministerstvo kultury v roce 2016, dosud není k dispozici. "Konkrétnější povinnosti správců sbírek upravují metodické pokyny ministerstva kultury. Ty jsou ale závazné jen pro jeho příspěvkové organizace, které představují šest procent z celkového počtu správců sbírek," dodali kontroloři.

"Musí vzniknout novela zákona o ochraně sbírek muzejní povahy z roku 2000. Měly by se v ní posílit kompetence Ministerstva kultury ve vztahu ke kontrolovaným subjektům. Mají ale vlastní autonomii a v případě, že je u nich něco v nepořádku, měly by to samy řešit," vysvětlila mluvčí. Novela podle ní musí jít ruku v ruce s novým muzejním zákonem. Odborný konsenzus na ní je, doplnila. Součástí legislativy bude i zřízení nového registru sbírek a muzeí, uvedla mluvčí. "Připravuje se novela zákona o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty. Především musí řešit dovoz do ČR," dodala.

 

Právě se děje

před 53 minutami

Spojené státy chtějí do roku 2030 snížit emise o více než polovinu oproti roku 2005

Spojené státy se zavázaly do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o 50 až 52 procent oproti úrovni z roku 2005. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek řekl novinářům činitel administrativy prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu hostí dvoudenní virtuální summit světových lídrů zaměřený na boj s klimatickými změnami. Smyslem nově stanoveného cíle je podle americké vlády přimět další velké producenty skleníkových plynu ke zvýšení vlastních ambicí.

Biden se od ledna, kdy se ujal úřadu, snaží znovu postavit USA do čela celosvětového boje s klimatickými změnami po prezidentství jeho předchůdce Donalda Trumpa, který USA stáhl z pařížské klimatické dohody, která měla zajistit snižování emisí.

Nový cíl je podle Reuters význačným milníkem v Bidenově širší snaze dovést USA k takzvané uhlíkové neutralitě do roku 2050. Prezident přitom počítá s tím, že jeho plán přinese Američanům miliony nových a dobře placených pracovních pozic. Opoziční republikáni naopak tvrdí, že americké hospodářství poškodí.

Zdroj: ČTK
před 56 minutami

Ruská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu

Ruská armáda ve čtvrtek zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu a v Černém moři. Účastní se ho přes 10 tisíc vojáků, k dispozici mají více než 1200 kusů zbraní a vojenské techniky a desítky válečných lodí, informují ruské tiskové agentury s odvoláním na ministerstvo obrany. Podle agentury AP tím Moskva ukazuje sílu v době rostoucího napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014, kvůli čemuž Západ na Moskvu uvalil sankce. Kyjev a Západ v poslední době s obavami sledují posilování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou.

Do cvičení se podle ruského ministerstva obrany zapojily různé složky armády, mimo jiné také výsadkové vojsko či jednotky protivzdušné obrany. Na manévry dorazil rovněž ruský ministr obrany Sergej Šojgu, který na ně dohlíží. Kvůli cvičení Rusko již dříve uzavřelo část námořního a nyní také vzdušného prostoru v Černém moři kolem Krymu. Proti tomu protestovala Ukrajina i Spojené státy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy