Praha - Náklady na vybudování a provoz elektronického mýtného odčerpaly v prvních pěti letech polovinu jeho výnosů. Vyplývá to ze zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Ministerstvo dopravy také uzavřelo smlouvu o zvýšení odměn pro generálního dodavatele, která byla nevýhodná pro stát, dodal NKÚ.

Mýtné pro stát smluvně provozuje firma Kapsch. Podle ní je zavádějící posuzovat výhodnost smlouvy v průběhu období, ve kterém Kapsch systém spravuje. Stejný názor zastává i ministerstvo, které však zároveň připustilo, že systém je nákladný.

V letech 2007 až 2011 se na mýtném vybralo 31,3 miliardy korun, ale náklady na jeho výběr dosáhly 15,6 miliardy. Výběr mýtného sice svůj účel splnil, ale stalo se tak za cenu vysokých nákladů a významného zvýšení ceny za užívání zpoplatněných komunikací, napsal NKÚ. Náklady na jeho výběr dosáhly téměř 50 procent vybrané částky, zatímco u časových kuponů to bylo jen 7,4 procenta, upozornil úřad.

Generální ředitel společnosti Kapsch Karel Feix tvrdí, že výsledky šetření ovlivňují náklady, které bylo nutné vynaložit na stavbu mýtných bran a vybudování celého systému. Podle původního kontraktu má Kapsch za desetiletou obsluhu systému získat 18,5 miliardy s tím, že stát za toto období vybere podle aktuálních odhadů 85 miliard korun. Podíl, který zaplatí společnosti Kapsch, se tím má snížit na 21 procent, dodal Feix.

Ani po skončení kontraktu ale systém pro stát lacino nevyjde, připustil náměstek ministra dopravy Lukáš Hampl.

Parametry smlouvy, kterou s dodavatelem uzavřelo ministerstvo v roce 2005, není možné změnit. Je nutné smlouvu nechat doběhnout do roku 2016 a současné zkušenosti promítnout do výběrového řízení na nového poskytovatele, dodal.

Peníze do státní kasy nepřineslo ani zdražování

Peníze do státní kasy podle NKÚ nepřineslo ani zdražování cen. "Jak v roce 2011, tak v roce 2012 došlo k navýšení mýtného o 25 procent, což se však adekvátně nepromítlo do výběru mýtného, a dokonce přineslo i další navýšení nákladů na provoz systému," uvedl NKÚ.

Důvodem jsou podle kontrolorů mimo jiné nižší sazby mýtného pro vozy emisní třídy Euro V a s nimi související výdaje. Jejich dopad vyčíslilo Ředitelství silnic a dálnic na 685 milionů v roce 2011 a pro rok 2012 ho odhadlo na 815 milionů.

Negativní vliv těchto slev na výběr mýtného potvrdil i Kapsch. Pokud by ministerstvo dopravy nezavedlo slevy pro nejekologičtější kategorii vozů, slevy pro autobusy a dále množstevní slevy, vybral by stát do roku 2017 zhruba 100 miliard korun.

NKÚ také zjistil, že Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) firmě Kapsch za roky 2007 až 2011 vyplatilo 499,5 milionu korun za poplatky, které nebyly zahrnuty ve smlouvě.

Má jít o poplatky za zprostředkování platby mýtného kartou - takzvané disážio, jejichž hrazení nařídil státu soud. Podle Hampla původní smlouva počítala s mnohem menším objemem bezhotovostního platebního styku, než jak tomu ve skutečnosti bylo.

ŘSD dále začalo zjišťovat a vyúčtovávat uniklé mýtné s tříletým zpožděním.

Nejasností je více

V roce 2009 uzavřelo smlouvu s advokátní kanceláří a společností pro vymáhání pohledávek, jejíž součástí byly nejen právní služby, ale i vytvoření softwaru za téměř 40 milionů korun. "Obdobnou agendu, jakou je vymáhání uniklého mýtného, si přitom jiné správní orgány zabezpečují vlastními silami," upozornil NKÚ.

Kontroloři zjistili, že problematická je i evidence provozovatelů vozidel v režimu placení předem. Její neúplnost znesnadňuje identifikaci dlužníků.

Stát vybírá elektronické mýto na zhruba 1300 kilometrech převážně rychlostních komunikací. V systému je zaregistrováno na 649 000 aktivních uživatelů, tedy držitelů palubních jednotek. Mýtné platí od roku 2007 vozidla nad 12 tun a od roku 2010 také vozy nad 3,5 tuny, v roce 2011 přibyla zvýhodněná kategorie pro autobusy.

Přestože loni stát na mýtném vybral rekordních 8,7 miliardy korun, očekával mnohem více - kolem deseti miliard korun.