NKÚ: Modernizace železničních koridorů se neúměrně prodlužuje. Podle odhadů potrvá přes 18 let

ČTK ČTK
7. 3. 2016 8:00
Náklady i doba na plánovanou modernizaci železničních koridorů podle Nejvyššího kontrolního úřadu stále rostou. Úřad už před 12 lety poukázal na to, že model financování modernizace je nereálný. Největší průtahy provázejí přípravu projektů. Od zpracování první projektové dokumentace do získání stavebního povolení uplynulo průměrně šest let. U některých projektů to bylo i víc než deset let.
Úřad už před dvanácti lety poukázal na to, že model financování modernizace železničních koridorů zpracovaný ministerstvem dopravy je nereálný. (Ilustrační foto)
Úřad už před dvanácti lety poukázal na to, že model financování modernizace železničních koridorů zpracovaný ministerstvem dopravy je nereálný. (Ilustrační foto) | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Modernizace tranzitních železničních koridorů se neúměrně prodlužuje. Koridory měly být dokončeny v roce 2010, dostavěné ale budou nejdřív v roce 2021.

Oproti plánům rostou i náklady staveb, od loňska se je ale daří snižovat. Vyplývá to ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který prověřil poskytování, použití a čerpání peněz na modernizaci III. a IV. tranzitního železničního koridoru.

Už v roce 2004 poukázal NKÚ na to, že model financování modernizace zpracovaný ministerstvem dopravy je nereálný. U kontrolovaných projektů se stavební náklady na jeden kilometr pohybovaly od 117 do 352 milionů korun.

"Od cenového normativu, který by měl sloužit k ocenění nákladů při přípravě stavby, se tak liší až o 156 procent, SŽDC ale tento normativ, stejně jako další nástroje pro kontrolu, zda je předpokládaná cena oprávněná, nepoužívala," uvedli kontroloři. Náklady na jeden kilometr modernizace byly u III. koridoru 176 milionů korun, u IV. koridoru 203 milionů korun.

Ministerstvo dopravy zavedlo závazné používání normativu a dalších kontrolních nástrojů až v únoru 2015. Přitom díky kontrole oprávněnosti nákladů a hledání jiných technických řešení se SŽDC v minulosti podařilo náklady výrazně snížit. V roce 2015 to bylo podle NKÚ o 23,2 miliardy korun méně oproti roku 2005. "Jejich poklesu ale ministerstvo dosáhlo jen díky tomu, že z plánovaných nákladů vyškrtlo náklady na modernizaci dvou finančně náročných úseků," míní úředníci.

Modernizace se podle NKÚ neúměrně prodlužuje. Podobný problém přitom kontroloři popsali už v roce 2009, situace se ale podle nich i přes přijatá opatření k lepšímu nezměnila.

Největší průtahy provázejí přípravu projektů

Modernizaci koridorů schválila vláda v letech 2001 a 2002 s tím, že budou dokončeny do roku 2010. Podle současného odhadu se je ale nepodaří dokončit dříve než v roce 2021. Modernizace tak potrvá přes 18 let. Navíc stále není dořešena stavba některých úseků.

Největší průtahy provázejí přípravu projektů. Od zpracování první projektové dokumentace do získání stavebního povolení uplynulo průměrně šest let, u 12 z 37 staveb ještě více. U některých projektů to bylo i víc než deset let. Přípravu staveb prodlužovaly především nevyřešené výkupy pozemků a problémy při získání územních rozhodnutí nebo stavebních povolení. Podle NKÚ tuto dobu prodlužovaly také změny v koncepci a v technickém řešení některých staveb ze strany SŽDC.

Do června 2015 se podařilo zmodernizovat z III. koridoru dlouhého 329,4 kilometru 71 procent trasy. Příprava a stavba dosud stály 41,6 miliardy korun. Ze IV. koridoru, který měří 179,9 kilometru, je zatím dokončeno 59 procent trati. Příprava a stavba už stály 23,1 miliardy korun. Největší část nákladů na modernizaci financuje EU z operačního programu Doprava, celkem chce ministerstvo z evropských fondůzaplatit téměř 55,5 miliardy korun.

Rychlovlak Pendolino se srazil u Studénky na Novojičínsku s nákladním autem. Nehoda si vyžádala tři oběti a 17 zraněných. | Video: Reuters
 

Právě se děje

Aktualizováno před 24 minutami

Útočník ve Švédsku pobodal osm lidí, policie případ vyšetřuje jako terorismus

Při útoku nožem ve městě Vetlanda na jihu Švédska bylo zraněno osm lidí, z toho dva vážně. Policie čin vyšetřuje jako terorismus. Pravděpodobného pachatele, kterým je přibližně dvacetiletý muž, strážci zákona postřelili a zatkli. S odvoláním na policii o tom informovaly zahraniční tiskové agentury.

Podle agentury DPA byl údajný útočník zasažen do nohy a nyní je v péči lékařů. Několik oblastí ve středu města vzdáleného asi 270 kilometrů na jihozápad od Stockholmu bylo uzavřeno. Policisté nejprve případ vyšetřovali jako pokus o vraždu, později ho ale přehodnotili na možný terorismus. Policie rovněž uvedla, že má situaci pod kontrolou.

Policisté přijeli na místo činu v centru města s přibližně 13 000 obyvateli kolem 15:00 poté, co lidé hlásili několik zraněných bodnou zbraní, uvedla veřejnoprávní televize SVT. Ministr vnitra Mikael Damberg hovořil o několika těžce zraněných osobách.

Švédský premiér Stefan Löfven odsoudil útok jako "hrůzný čin" a dodal, že na případu pracuje také tajná policie Säpo. "Průběžně vyhodnocují, zda je důvod k posílení bezpečnostních opatření, a jsou připraveni tak v případě potřeby učinit," uvedl v prohlášení citované švédskou tiskovou agenturou TT.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

Izrael obvinil kvůli masivnímu úniku ropy Írán z ekologického terorismu

Za únik ropy, která zamořila desítky kilometrů pobřeží v Izraeli a Libanonu, je odpovědná loď libyjského majitele, která vyplula z Íránu. Řekla to izraelská ministryně životního prostředí Gila Gamlielová a únik označila za "ekologický terorismus", který má vazbu na Írán.

Podle ministryně je loď stará 19 let a z Íránu vyplula s nákladem surové ropy. V blízkosti Izraele plula za tmy s vypnutými komunikačními kanály. Gamlielová řekla, že posádka toxický materiál nelegálně vypustila do izraelských vod. Izrael podle ní bude usilovat o náhradu u firmy, u níž je loď pojištěna, a nedovolí Íránu ničit moře a život v něm.

Izraelci prověřovali několik desítek plavidel, z nichž mohla ropa uniknout. Pátrali po lodi, která 11. února plula ve vzdálenosti asi 50 kilometrů od izraelských břehů ve Středozemním moři.

Ochránci životního prostředí hovoří o ekologické katastrofě, jejíž následky se budou likvidovat několik let. Na čistění pláží se podílí tisíce dobrovolníků, pro veřejnost jsou nyní pláže zavřené. Izraelské úřady také z obezřetnosti zakázaly prodej ryb a mořských plodů z izraelských vod.

Zdroj: ČTK
Další zprávy