"Počty lidí na nemocenské po zrušení karenční doby stouply o desítky procent a roční účet pro české firmy bude zřejmě až pět miliard. Stalo se tak přesně to, před čím jsme socialistickou vládu varovali," dodala ještě TOP 09 na Twitteru ke slovům o efektu vládního populismu.
Pod příspěvkem se záhy objevila i řada kritických komentářů, kterým se snažila oponovat sama šéfka strany Pekarová Adamová. Později i v rozhovoru pro Aktuálně.cz hájila postoj strany: není to tak, že za nárůstem stojí pouze lidé předstírající nemoc, jejich podíl však není nezanedbatelný. "Dopad zrušení karenční doby je takový, že část lidí - samozřejmě nikdy bych netvrdila, že všichni nebo jejich velká množina - prostě zneužije možnosti prokázat se nemocnými ve chvíli, kdy nemocní nejsou, protože jim to systém umožňuje," míní předsedkyně TOP 09.
Náhlá epidemie? Kdepak. Jde o efekt vládního populismu.
— TOP 09 (@TOP09cz) January 6, 2020
Počty lidí na nemocenské po zrušení karenční doby stouply o desítky procent a roční účet pro české firmy bude zřejmě až 5 miliard. Stalo se tak přesně to, před čím jsme socialistickou vládu varovali.https://t.co/NNkGiNiXLR
Nárůst o 28 procent
Karenční doba je zrušená od začátku července. Analýza Hospodářské komory, na kterou upozornil server Echo24.cz, ukazuje, že za třetí čtvrtletí v meziročním srovnání vzrostl počet případů pracovní neschopnosti v délce jednoho až čtrnácti dnů o více než 28 procent, tedy o více než 40 tisíc na 183 882 případů. I podle Hospodářské komory za zvýšením stojí také ti, kteří se snaží vyhnout práci, aniž by byli nemocní.
Koaliční vláda ANO a ČSSD, podporovaná komunisty, zdůvodňovala zrušení karenční doby tím, že řada zaměstnanců chodila do práce i nemocná, protože si finanční výpadek nemohli dovolit - za první tři dny nemoci nedostali žádnou náhradu mzdy.
Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) proto na kritiku opoziční TOP 09 reagovala ostrým nesouhlasem. "Vyšší počet neschopenek znamená méně nemocných lidí na pracovišti. A to je přece dobře, ne? No, milá pravice si asi přeje, aby se nemocní udřeli k smrti," uvedla ministryně na Twitteru.
Pekarová Adamová sice uznává, že někteří lidé skutečně přecházeli nemoci a chodili takto do práce, aby nepřišli o peníze, přirovnává však karenční dobu k jakési formě spoluúčasti. "Každý zná ze svého okolí příklady někoho, kdo potřeboval jenom jeden dva dny volna. Ano, v tu chvíli to bylo pro zaměstnance složitější, takže to řešil tak, že přecházel nemoc, ale to je jeho nezodpovědnost vůči sobě a svému okolí," vysvětlila šéfka TOP 09.
Ministryně Maláčová si výrazné navýšení počtu nemocenských vysvětluje právě tím, že lidé přestali v takové míře chodit do práce nemocní, neboť jim nehrozí tak výrazný úbytek peněz na výplatní pásce. To, že by docházelo ke zneužívání nemocenské, odmítá. "Znamenalo by to, že lékaři jsou nekompetentní a neumí správně diagnostikovat, jestli někdo je, nebo není nemocný. A to si nemyslím," řekla Aktuálně.cz ministryně.
Simulanty nelze poznat, tvrdí praktici
Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka však připouští, že rozpoznat v prvotní fázi člověka, který se chce vyhnout práci, od skutečně nemocného pacienta není leckdy snadné. "Po nějaké době na simulanta přijdete, ale na začátku onemocnění je to dost složité. Zejména pokud vám někdo tvrdí, že v noci zvracel a má bolesti břicha. Tam vám v podstatě nic jiného nezbývá, než neschopenku vystavit, pacienta vyšetřit, což zabere včetně laboratoře a ultrazvuku více než jeden den, a potom samozřejmě můžete tohle řešit," vysvětlil Šonka.
"Někdy si můžete od začátku myslet, že pacient simuluje, ale problém je v tom, že my jsme lékaři a oni jsou naši pacienti. To znamená, že lékař by měl pacientovi věřit, že potíže, které mu sděluje, ho skutečně trápí. Až když se přesvědčíte o tom, že mu věřit nemůžete, tak můžete zakročit. To je věc i lékařské etiky," dodal Šonka.
Pekarová Adamová nechce kvůli případnému zneužívání nemocenské vinit lékaře, protože uznává jejich argument, že v některých případech skutečně nelze prokázat, zdali pacient nějakými obtížemi trpí. Tvrdí, že zná ze zkušenosti lékařů i případy, že lidé nemocenské využívají i po popíjení alkoholu a jdou si pro neschopenku kvůli kocovině.
To potvrzuje i Šonka. Podle něj je ale lékař i v takovém případě povinný pacientovi neschopenku vystavit. "Když se někdo opije, druhý den ho bolí hlava, zvrací a nemůže pracovat, tak to je samozřejmě důvod k vystavení neschopenky, protože ten člověk skutečně objektivně není schopen pracovat," vysvětluje Šonka.
Navíc dodává, že pokud pacient lékaři neřekne, že předešlý den holdoval alkoholu, tak ten zprvu nemůže vědět, zdali se nejedná o jiné onemocnění, které má podobné příznaky.
Lidé si berou neschopenky i kvůli krátkodobým potížím
Předseda Asociace praktických lékařů si však nemyslí, že za nárůstem počtu neschopenek po zrušení karenční doby stojí simulanti, ale spíše lidé, kteří si i kvůli krátkodobým zdravotním potížím nechají vystavit neschopenku, protože finanční ztráty nejsou tak citelné. Někteří sice využívají takzvaných sick days, takové benefity však zdaleka nenabízí všichni zaměstnavatelé.
Šonka však připouští, že i s lidmi předstírajícími nemoci se lékaři setkávají. "Neděje se to často, ale stává se to a není to výjimečná záležitost," říká Šonka.
Hospodářská komora však o výrazném vlivu simulantů nepochybuje a dokládá to mezinárodním srovnáním. Podle ní byla před znovuzavedením karenční doby před deseti lety míra krátkodobé pracovní neschopnosti výrazně nad průměrem Maďarska, Polska nebo Slovenska, přestože je podle lékařských průzkumů zdravotní stav obyvatel těchto zemí horší než v Česku.
TOP 09 by karenční dobu chtěla znovu zavést. "Za nás je to určitě legitimní nástroj, jak k nemocem zaměstnanců přistupovat, aby to bylo jak pro zaměstnavatele, tak zaměstnance únosné. Myslím, že to tady několik let fungovalo velice dobře," řekla Pekarová Adamová.
Uvítala by to i Hospodářská komora, podle které se kvůli zrušení karenční doby mohou dodatečné náklady firem vyšplhat až k pěti miliardám ročně. "Místo aby je investovaly do zvyšování mezd svých zaměstnanců nebo efektivnější výroby, půjdou peníze simulantům," vysvětlil mluvčí komory Miroslav Diro.
Podle něj si ani zaměstnavatelé nepřejí, aby jejich zaměstnanci chodili do práce nemocní, a i první tři dny mají zůstat doma a léčit se. "Problémem je, že mezi poctivými zaměstnanci je velké množství lidí, kteří chtějí tento systém jen zneužívat. A budou na to doplácet zase jen poctiví zaměstnanci a jejich zaměstnavatelé," dodal Diro.
