"Nepřijatelné a do budoucna velmi nebezpečné." Blažka kritizuje Soudcovská unie

Lukáš Valášek Adéla Jelínková Lukáš Valášek, Adéla Jelínková
22. 8. 2022 15:02
Aktuálně.cz a HN informovaly, že ministr spravedlnosti Pavel Blažek neposkytl analýzu, na jejímž základě odmítl jmenovat šéfa trestního úseku Krajského soudu v Brně. Ministerstvo tvrdí, že žádnou analýzu nemá. Přesto operuje s tím, že rozhodování Novotného způsobilo státu škodu téměř čtyři miliony korun. Soudcovská unie označila odůvodnění Blažka za "nepřijatelné a do budoucna velmi nebezpečné".
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek z ODS
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek z ODS | Foto: Lukáš Bíba

Pavla Blažka i jeho spolustraníky z brněnské ODS prověřuje Národní centrála proti organizovanému zločinu kvůli podezření z manipulací s městským majetkem Brna. To již redakce na základě informací z několika zdrojů popsaly. Ministr spravedlnosti ani nikdo jiný z jeho stranických kolegů stíhaný není. Zároveň jakékoliv možné nepravosti dlouhodobě odmítá. Pokud by však případ dospěl k obžalobě, o vině případných souzených by rozhodoval trestní úsek Krajského soudu v Brně.

Blažek v červenci využil své pravomoci ministra spravedlnosti a místopředsedou, který má trestní úsek na starosti, odmítl jmenovat soudce Aleše Novotného. I přesto, že ho předseda soudu Milan Čečotka do funkce navrhl. Server Česká justice na základě svých zdrojů informoval, že si ministr nechal vypracovat hodnocení, podle něhož Novotného senát chybnými rozhodnutími způsobil téměř čtyřmilionovou škodu, kterou stát musel vyplatit lidem na odškodném. 

Aktuálně.cz a HN se snažily analýzu získat, protože není jasné, jak ministr k této sumě dospěl. Mluvčí ministerstva Vladimír Řepka ji ale komentovat odmítl a odkázal na zákon o svobodném přístupu k informacím. Ministerstvo následně odpověď na zákonnou žádost zveřejnilo na webu. 

"Ministerstvo spravedlnosti požadovanými materiály nedisponuje, neboť v souvislosti s předmětným návrhem na jmenování nevypracovalo ani neobdrželo žádný z vámi specifikovaných materiálů, přičemž tuto skutečnost nikdy netvrdilo ani nepotvrdilo," napsal vedoucí oddělení styku s veřejností na ministerstvu spravedlnosti Jacek Morávek.

Ve stejném dokumentu však zároveň operoval s tím, že senát soudce Aleše Novotného svým rozhodováním údajně způsobil škodu 3 851 958 korun, které stát musel souzeným vyplatit na náhradách. "Ministr spravedlnosti tak nemohl do funkce místopředsedy Krajského soudu v Brně jmenovat někoho, kdo se opakovaně podílel svými nezákonnými rozhodnutími na vzniku takto vysokých škod," reagoval Morávek.

"Nepřijatelné a do budoucna velmi nebezpečné"

Proti argumentaci ministerstva se ale ve své pondělní reakci ohradila Soudcovská unie. Odůvodnění ministra Pavla Blažka označila za nepřijatelné a do budoucna velmi nebezpečné. Podle stavovské organizace soudců práci Aleše Novotného hodnotí vyšší instance velmi dobře.

"Ministr není oprávněn a ani odborně způsobilý hodnotit rozhodování konkrétního soudce. Kolega Novotný je přitom naopak za poslední léta vysoce nadprůměrně hodnocen Vrchním soudem v Olomouci, který projednává všechna odvolání ve věcech, kterým předsedal. Toto hodnocení má ministr k dispozici," napsali soudci ve vyjádření, které podepsal prezident Soudcovské unie Libor Vávra.

V minulosti Novotný poslal do vězení například českého podnikatele íránského původu Shahrama Zadeha za rozsáhlé daňové úniky. Navzdory tomu, že podle svých kolegů čelil nebývalé cílené kampani. V roce 2016 se ho 27 ze 29 soudců trestního úseku soudu zastalo a i jeho tehdejší nadřízený ho označil za soudce s vynikajícími výsledky.

To, zda konkrétní soudce způsobil státu svým rozhodováním škodu, podle prezidenta Soudcovské unie může posoudit výhradně kárný senát. Jak přesně resort zmiňované škody vyčíslil, přitom stále není jasné. "Všechna ministrem zmiňovaná rozhodnutí byla učiněna senátem a hlasování senátu je tajné. Ministr tudíž nemůže vědět, jak dotčený soudce hlasoval," doplnil Vávra.

"Pokud připustíme, že při rozhodování o tom, kdo se stane soudním funkcionářem, se může hodnotit konkrétní rozhodnutí soudce, jde o přímý a nepřípustný zásah moci výkonné do rozhodovací činnosti soudců," dodal prezident stavovské organizace.

Blažek státu svými rozhodnutími způsobil škodu 450 tisíc

  • Pavel Blažek při svém předchozím působení jako ministr spravedlnosti v roce 2013 vydal podnikatele Alexeje Torubarova do Ruska.
  • Jeho tehdejší vládní kolegové Miroslav Kalousek a Karel Schwarzenberg se tomu snažili zabránit tím, že nechali postavit do dráhy startujícího letadla cisternu s benzínem.
  • Ústavní soud později konstatoval, že Blažek porušil svým rozhodnutím mezinárodní dohody. Ministerstvo spravedlnosti pak v roce 2015 podnikateli zaplatilo odškodnění 250 tisíc korun.
  • Blažek ale argumentoval, že na vině není on, ale Torubarův advokát Milan Hulík, který podle něj nebyl schopný.
  • I Hulík stát zažaloval za poškození pověsti. A ministerstvo to stálo dalších 200 tisíc korun, které Hulíkovi soud přiřkl.
  • Úředníci zvažovali, že by peníze vymáhali přímo po Blažkovi. Podle analýz ale šance na úspěch byla malá.  

Ministerstvo odmítá zveřejnit analýzu proti olomouckým žalobcům

Ministr Pavel Blažek kritizuje i práci olomouckých vrchních žalobců. Rovněž argumentuje mimo jiné tím, že za jejich rozhodnutí musel stát platit vysoká odškodnění. Olomoučtí žalobci prověřování Blažkovy možné korupce dozorují. 

Ani v tomto případě ale případnou analýzu "škod" ministerstvo Aktuálně.cz a HN nevydalo. Spoluautor zákona o svobodném přístupu k informacím Oldřich Kužílek to označil za skandální porušení zákona.

Úřad nejprve argumentoval, že ministr analýzu slyšel jen ústně na poradě. Zápis z porady ale resort nevydal. Následně začal tvrdit, že se žádná porada nekonala. A na dotaz, kdo je autorem analýzy, odvětil, že "ministr spravedlnosti vydal pokyn k vytištění výkazů a statistik - porovnáním údajů vznikla srovnávací analýza".

Fragmenty údajů, které Blažek nechal zveřejnit na webu ministerstva, označil nejvyšší státní zástupce Igor Stříž za "zavádějící a kusá". A dodal, že jeho podřízení špatně nepracují.

Nejvyšší žalobce: Nevypovídající srovnání

  • Ministru Blažkovi dle zveřejněných fragmentů analýzy například vadí, že v případech olomouckých žalobců stát vyplácí vysoká odškodnění za nezákonná trestní stíhání. "Mediálnímu lynči jsou vystavováni nezákonně stíhaní či dokonce pouze prověřovaní jedinci, kteří nakonec nejsou obviněni," uvádí tisková zpráva.
  • Zpráva zdůrazňuje, že si lidé od roku 2012 v případech olomouckých žalobců nárokovali více než půl miliardy korun. Nejvyšší žalobce Igor Stříž si však nemyslí, že suma je vhodná k porovnání kvality práce žalobců. "To je údaj, který je do očí bijící. Kdyby si někdo dnes sedl a požádal o 20 miliard, tak to rozhodně vypovídající není," řekl Stříž.
  • Souhlasí s ním i protikorupční experti, které redakce požádaly o konzultaci. "Nakonec se vyplácí pouze malý zlomek. Bez znalosti jednotlivých případů lze navíc obtížně posoudit, zda šlo v těchto případech o selhání vrchního státního zastupitelství," uvádí k tomu Transparency International. 
  • Stříž si s Blažkem chce udělat jasno v tom, co čísla znamenají a jaký mají dopad z hlediska úspěchu a efektivity trestního řízení. "Jde o argument, který používala často i bývalá paní ministryně Marie Benešová. K číslům ohledně odškodňovací agendy my nemáme přístup," uvedl Stříž.
 

Právě se děje

Další zprávy