Do školy mohou, na tábory už ne, vláda odmítla volnější pravidla pro děti bez očkování

ČTK ČTK
Aktualizováno 18. 4. 2016 12:57
Návrh senátu o uvolnění pravidel pro neočkované děti vláda nepodpoří, informoval hlavní hygienik Vladimír Valenta. Novela by podle ministerstva zdravotnictví vedla "k negativnímu průlomu do zásady kolektivní imunity". Součástí návrhu byla například možnost jet na tábor či do školy v přírodě i pro neočkované. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská (KDU-ČSL) rozhodnutí vlády kritizuje s tím, že pokud je neočkovaným dětem dovoleno trávit čas s ostatními dětmi ve škole v průběhu školního roku, nevidí důvod, proč by nemohly jet i do školy v přírodě nebo na tábor. Ministerstvo se postavilo i proti snížení pokuty pro školky, které přijmou neočkované dítě, z 500 000 na 30 000 korun.
Očkování - ilustrační foto
Očkování - ilustrační foto | Foto: Isifa/Thinkstock

Praha - Vláda nepodpoří návrh senátorů, aby na letní tábory a školy v přírodě mohly i neočkované děti. O negativním postoji kabinetu k senátnímu návrhu novináře informoval v průběhu jednání kabinetu hlavní hygienik Vladimír Valenta.

Podle ministerstva zdravotnictví by novela vedla "k negativnímu průlomu do zásady kolektivní imunity". Opomíjí také oprávněné zájmy rodičů očkovaných dětí, že jejich děti nebudou vystaveny zvýšenému riziku nákazy nebezpečnými infekcemi, uvedlo ministerstvo.

Podle místopředsedkyně Senátu Miluše Horské z klubu KDU-ČSLale není důvod, proč by se neočkované děti nesměly účastnit škol v přírodě, když se po zbytek školního roku běžně pohybují mezi svými vrstevníky ve škole.

Ministerstvo zdravotnictví se před jednáním vlády postavilo i proti navrhovanému snížení sankce z 500 000 na 30 000 korun pro mateřské školy, které by přijaly neočkované dítě. Podle úřadu by to neodpovídalo následkům, kterým může být poškození zdraví dítěte, ale i ostatním správním deliktům, u nichž za méně závažné následky hrozí maximální výše pokuty až do výše tří milionů korun.

Senátorka ČSSD a někdejší ministryně zdravotnictví Milada Emmerová snížení sankce obhajovala s tím, že je nepřiměřeně vysoká a pro provozovatele školek by mohla být likvidační.

Podobné úpravy Senát prosazoval loni v létě ve vládní novele zákona o ochraně veřejného zdraví. Sněmovna ale tehdy tyto úpravy odmítla. Senát tehdy navíc požadoval z novely odstranit ustanovení, podle kterého nebude hlukem hudba při venkovních produkcích. Do zákona se přes nesouhlas horní komory dostalo také právo hygieniků vstupovat do soukromých bytů kvůli kontrole zdroje hluku, kterým byly překročeny hygienické předpisy.

Lékaři: Očkování není byznys, jde nám o zdraví

Odpůrců očkování dětí je v Česku podle vědeckého sekretáře vakcinologické společnosti profesora Romana Chlíbka mezi rodiči do pěti procent a nepřibývá jich. Zveřejňují ale nepotvrzená fakta o škodlivosti vakcín, a přibývá tak váhajících rodičů, kteří chtějí jiné intervaly očkování nebo chtějí některá očkování vynechat. Stoupá tím riziko, že nemoci, proti kterým se povinně očkuje, se začnou šířit, řekl Chlíbek.

Často se šíří například nepodložené teorie o souvislosti mezi očkováním a autismem. Chlíbek připomněl, že autor první studie o souvislosti autismu a očkování z počátku devadesátých let přišel kvůli manipulaci s fakty o lékařskou licenci. Tvrzení dokládal na 12 dětech. Žádná z dalších studií, v nichž bylo téměř 15 milionů dětí po celém světě, souvislost neprokázala.

Praktická dětská lékařka Parvine Gricová z Uherského Hradiště uvedla, že s rodiči mluví o rizicích i přínosech očkování. "Někteří rodiče mají pocit, že očkování je velký byznys, ale s ním nemám nic společného. Jde mi o zdraví dětí, a to nejen očkovaných, ale i těch, které očkovány být nemohou," řekla.

Proti nemocem z očkovacího kalendáře je v ČR očkováno 95 až 98 procent populace. Pro tzv. kolektivní imunitu je důležité, aby podíl neklesl pod 80 procent, pak by se posílila cirkulaci bakterií a virů v populaci. Hrozilo by tak onemocnění těm, kdo očkováni sice jsou, ale imunitu si nevytvořili, a těm, kteří kvůli chronické nemoci očkováni být nemohou.

Očkování jako nejúčinnější nástroj prevence vážných infekčních onemocnění vyzdvihl evropský komisař pro zdraví a bezpečnost potravin Vytenis Andriukaitis, když minulý týden navštívil Česko.

Ústavní soud opakovaně potvrdil zakotvení povinné vakcinace v české legislativě. Povinně se očkuje proti devíti nemocem, z nich šest, záškrt, tetanus, dávivý kašel, hepatitida B, haemophilus influenzae a dětská obrna, je v hexavakcíně a pak se celoživotně doočkovává proti tetanu. Další tři, spalničky, zarděnky a příušnice, jsou v trojvakcíně. Děti v riziku se očkují také proti tuberkulóze.

 

Právě se děje

před 9 hodinami

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci, která ohrožuje všechny demokratické země. Vláda by to měla prosadit i v Evropské unii, která by měla přestat rozlišovat rozdělení Hizballáhu na politickou a vojenskou část. Dolní komora se na tom dnes usnesla na popud předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jany Černochové (ODS)

"Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby na úrovni Evropské unie prosazovala opuštění konceptu dělení Hizballáhu na dvě části a jeho úplné zařazení na seznam teroristických organizací," stojí ve sněmovním usnesení. Ministři zahraničí EU zařadili před sedmi lety na evropský seznam teroristických organizací pouze vojenské křídlo hnutí.

Vláda by se podle poslanců měla rovněž zasazovat o potlačení vlivu Hizballáhu ve světě v zájmu posílení mezinárodní bezpečnosti. Sněmovna také konstatovala, že její usnesení "není nepřátelským aktem vůči libanonskému lidu a že má zájem na udržování partnerství s Libanonskou republikou". Zástupci Hizballáhu jsou součástí libanonské vlády.

Zdroj: ČTK
Další zprávy