"V kauze mediálně zvané jako Kauza Davida Ratha mohu sdělit, že v uvedené trestní věci bylo nejvyšším státním zástupcem podáno dne 24. října 2019 dovolání v neprospěch všech obviněných," uvedla Lenka Jirgalová ze sekretariátu nejvyššího státního zástupce.
Podle České televize je důvodem neuznání odposlechů. Vrchní soud totiž jako důkaz neuznal policejní odposlechy, které byly jedním z klíčových důkazů. Ratha tak zprostil čtyř z pěti bodů obžaloby a o rok a půl mu snížil trest. S tím nesouhlasilo pražské vrchní státní zastupitelství, které Pavlu Zemanovi navrhlo, aby se na Nejvyšší soud obrátil.
"Nejvyšší státní zástupce se domnívá, že rozhodnutí Vrchního soudu je v tomto směru nejen nesprávné, ale zcela flagrantně vadné, takže zde je skutečně nezbytný zásah Nejvyššího soudu v neprospěch obviněných," řekla televizi Jirglová. Dalším okruhem námitek je podle ní nesprávná právní kvalifikace jednání Davida Ratha v tom bodě, v jakém byl Vrchním soudem v Praze uznán vinným.
Rath dostal sedm let
Vrchní soud letos v červnu pravomocně uznal vinu v případech ovlivňování tendrů na rekonstrukci zámku Buštěhrad na Kladensku a budovy gymnázia v Hostivici. Rath od soudu odešel se sedmiletým trestem. Manželé Petr a Kateřina Kottovi s šestiletým trestem.
Pětileté tresty dostali od soudu podnikatelka Lucia Novanská, jejíž firma tendry pro kraj organizovala, a manažeři Pavel Drážďanský a Tomáš Mladý. Podmíněné tresty uložil soud spolupracující obviněné Ivaně Salačové a stavaři Václavu Kovandovi.
Ratha i další ale vrchní soud zprostil obžaloby z manipulací s výběrovými řízeními na vybavení středočeských nemocnic. Zproštění se týká i zbylých obžalovaných, manažerů zdravotnických firem Jindřicha Řeháka, Martina Jireše a Jana Hájka.
Odposlechy jako důkaz vrchní soud neuznal poprvé už v roce 2016. Nejvyšší soud ale o rok později konstatoval, že odposlechy jsou jako důkazy použitelné, a že vrchní soud porušil zákon ve prospěch obžalovaných.
