Nejvyšší soud určil výši odškodnění za nezákonnou vazbu

ČTK ČTK
9. 2. 2012 9:56
Pohybuje se od 500 do 1500 korun za den, soudy budou muset zvážit konkrétní okolnosti
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Reuters

Brno - Přiměřené odškodnění za nezákonnou vazbu činí 500 až 1500 korun za den. V novém sjednocujícím stanovisku to uvedl Nejvyšší soud (NS). Doteď se rozhodování soudů v otázce odškodňování nemajetkové újmy různilo.

Většinou bývalo odškodné spíš nižší, řekl mluvčí NS Petr Knötig. Stanovené rozmezí je podle něj orientační a soudy musejí vždy zvážit konkrétní okolnosti případu. Stanovisko NS dopadne na soudní spory, v nichž se lidé zpětně domáhají peněz od státu za neoprávněnou vazbu.

Soudy v České republice nebyly podle stanoviska dosud vázány žádnými pravidly ani pevnými limity pro stanovení odškodného.

Nejvyšší soud proto vycházel například z rozhodování Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, z úrovně odškodnění v jednotlivých evropských státech a ze životní úrovně v České republice.

Vazba může způsobit šok

Konkrétní rozmezí prý Nejvyšší soud uvedl proto, aby zamezil "extrémnímu poskytování zcela zjevně neodůvodnitelně nepřiměřeně nízkých, či naopak zcela zjevně nepřiměřeně vysokých odškodnění."

V konkrétním případě je třeba posoudit, jak závažně působí držení poškozené osoby ve vazbě z hlediska plynutí času, uvedl Knötig.

Neoprávněná vazba může podle NS působit na uvězněného nejsilněji na začátku, kdy dochází k prvotnímu šoku ze zatčení. "Trvání vazby jen po několik dnů může působit stejně intenzivně jako vazba trvající několik týdnů. Z tohoto důvodu má Nejvyšší soud za to, že první dny vazby by měly být odškodňovány vyšší částkou než dny případně následující," popsal Knötig.

Krátká vazba jinak bezúhonného člověka může také způsobit větší újmu než delší vazba například u recidivisty.

Rozhodnutí je závazné pro všechny soudy

Nejvyšší soud vyjmenoval také řadu okolností, které mají soudy při stanovení odškodného zohlednit. Jde například o životní podmínky ve vazební věznici, možnost kontaktu s rodinnými příslušníky a dopad do profesního života jedince a jeho společenské cti.

Obecně si soudy musejí uvědomit, že samotné držení ve vazbě má z povahy věci negativní dopady na svobodu pohybu a právo na soukromí, navíc působí stres, nejistotu a úzkost. Samostatným a odlišným nárokem zůstává případná újma na zdraví způsobená protiprávní vazbou.

Sjednocující stanovisko schválilo občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu. Vyjde ve sbírce rozhodnutí. Je závazné pro všechny soudy.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Obyvatelé San Marina se v referendu vyslovili pro legalizaci potratů

Obyvatelé San Marina se v nedělním referendu velkou většinou hlasů vyslovili pro legalizaci potratů. Na základě konečných výsledků o tom s odvoláním na místní média informovala agentura AP. Interrupce zde budou povoleny během prvních 12 týdnů těhotenství, v případě ohrožení života či psychického zdraví ženy i po tomto období. Maličký, převážně katolický stát obklopený Itálií byl jedním z posledních v Evropě, který potraty zcela zakazoval.

Podle konečných výsledků hlasovalo pro legalizaci interrupcí 77 procent voličů. Účast podle agentury APA činila 41 procent z více než 35 tisíc oprávněných voličů.

Zákaz interrupcí v San Marinu platil už od roku 1865. Tamní ženy proto cestovaly kvůli tomuto zákroku do Itálie, kde jsou potraty legální od roku 1978. Pokud obyvatelé San Marina podstoupí v Itálii jiné lékařské zákroky, které v jejich vlasti nejsou dostupné - jako kupříkladu transplantace - veřejný zdravotnický systém náklady proplatí. To však neplatí pro potraty, jelikož je stát považuje za nelegální.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Írán nedodržel plně dohodu o monitorování svých jaderných provozů, tvrdí Mezinárodní agentura pro atomovou energii

Írán v plném rozsahu nedodržel dohodu o monitorování svých jaderných provozů, kterou před dvěma týdny uzavřel s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE). Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na nedělní prohlášení MAAE, podle nějž Teherán nepustil inspektory do jednoho ze svých zařízení.

Írán v dohodě z 12. září podle MAAE umožnil jejím inspektorům nainstalovat nové paměťové karty do sledovacích kamer a pokračovat v monitorování íránských jaderných aktivit. V praxi to ale nedovolil v zařízení na výrobu součástek centrifug v Karadži, dodala agentura se sídlem ve Vídni.

MAAE uzavřením dohody o obsluze monitorovacích zařízení podle dřívějšího prohlášení Grossiho vyřešila svůj nejnaléhavější problém s Íránem, čímž byl vytvořen prostor pro širší diplomatické úsilí. Ředitel ale zdůraznil, že obě strany k trvalému řešení monitorování íránských jaderných zařízení dosud nedospěly.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Seemanová vylepšila v Neapoli další dva české rekordy

Plavkyně Barbora Seemanová na mezinárodní lize ISL v Neapoli vylepšila další dva své české rekordy. Sto metrů volný způsob zvládla v krátkém bazénu za 52,31 sekundy a její maximum na 200 metrů kraul má nově hodnotu 1:53,31.

Jednadvacetiletá reprezentantka, jež v týmové soutěži hájí barvy maďarského týmu Iron, dnes zaplavala další dva rekordy po sobotní čtyřstovce. Z dosavadního nejlepšího času na stovce z 9. září ubrala šest setin, na dvoustovce se zlepšila oproti dosavadnímu rekordu z prosince 2019 z Glasgow o 52 setin.

Zdroj: ČTK
Další zprávy