Kellner oplotil svůj les a začal chovat daňky. Ohrada má pět kilometrů, turisté to vítají

Tomáš Pergler
30. 6. 2017 5:30
V sousedství své usedlosti ve středočeském Dolním Podkozí postavil Petr Kellner uzavřenou daňčí oboru. Miliardář zřejmě využil jedinou legální možnost, jak si oplotit vlastní les. Ze zákona ovšem vyplývá, že přístupné musejí být i oplocené obory. Pro omezení vstupu do zbytku ohrazeného území by Kellner potřeboval rozhodnutí od úřadu. To ale nedostal. Místním nová obora nevadí. Klub českých turistů dokonce přivítal, že díky Kellnerovi teď vede značená trasa zajímavější cestou.
Foto: Matej Slávik

Dolní Podkozí - Že ke každému rodinnému domu patří plot, je v Česku nepsané pravidlo. Pokud dům stojí v běžné zástavbě a přilehlá zahrada měří obvyklých několik stovek metrů čtverečních, s výstavbou oplocení nebývají vážnější potíže. Co když má ale pozemek rozlohu 130 hektarů a z velké většiny je to les? Vždyť lesní porost, byť soukromý, se jen tak oplotit nesmí. Přesně takové dilema nejspíš řešil nejbohatší Čech, většinový majitel skupiny PPF Petr Kellner, u svého sídla ve středočeské osadě Dolní Podkozí. A vyřešil ho šalamounsky - stal se chovatelem daňků.

V údolí potoka Loděnice, přezdívaného Kačák, postavil Petr Kellner před lety jednu ze svých usedlostí. Rozsáhlý areál, který sousedí s oblíbenou rekreační destinací pražských chatařů, je obklopen vysokou kamennou zdí. Hustá síť bezpečnostních kamer nenechává nikoho na pochybách, že miliardářova rodina si pečlivě chrání svoje soukromí. Kellnerovi ale patří i zalesněné svahy, jež k sídlu přiléhají z východní strany a původně byly volně přístupné. To už ale neplatí.

Omezení v přístupu do přilehlého lesa si už loni mohli všimnout turisté, chataři nebo obyvatelé blízké vsi Ptice na pomezí Prahy-západ, Berounska a Kladenska, do jejichž katastru Kellnerovy pozemky patří. Mezi stromy vyrostla dvoumetrová dřevěná ohrada. Po obvodu měří více než pět a půl kilometru.

Kellner není myslivec

Že se jedná o uzavřenou oboru pro daňky, se kolemjdoucí může dočíst z papíru od obecního úřadu. Starosta Ptic Miloš Dvorský v něm nabádá, aby lidé neplašili zvěř, neničili plot, a také je spolu s mapkou informuje, že mohou volně projít do úzké, krajní části ohrady. Ta však tvoří asi jen dvacetinu z celkové oplocené plochy. Cestu směrem dovnitř obory přehrazuje další, drátěný plot s bílými cedulemi, jež návštěvníky prosí, aby dál nechodili.

"V oboře byla čerstvě vypuštěna nová zvěř. Je nezbytně nutné, aby nebyla nikým a ničím rušena," stojí na tabulce. Kdo se chce podívat do vnitřní části obory, může požádat přes e-mailovou adresu. Když se o to pokusil autor článku, neuspěl s odůvodněním, že by se vyrušila zvířata.

Motiv k postavení obory je celkem zřejmý. Vášniví myslivci se vyskytují i mezi českými miliardáři, Petr Kellner však mezi ně, jak známo, nepatří. Že obora nevznikla jenom kvůli chovu zvířat, potvrdil i člověk blízký vedení PPF: "Je to prosté. Obora je vlastně jediná cesta, jak si v podmínkách české legislativy oplotit vlastní les," řekl zdroj.

Nutno dodat, že Kellner není jediný ani první. Oboru si na východní Moravě už dříve zřídil také Leoš Novotný starší, bývalý majitel potravinářské společnosti Hamé. Kvůli omezování vstupu do obory Radějov se dostal do sporů s ochranáři i místními obyvateli.

Kellnerovi se zatím podobné problémy vyhýbají. Odbor životního prostředí Městského úřadu v Černošicích schválil "Oboru Podkozí" v březnu 2015. Jako žadatel vystupovala pražská firma Montería, bezprostřední majitel lesních pozemků, vlastněná jednou z nizozemských společností PPF. Vedle různých žádostí předložila i projekt mysliveckého hospodaření nebo odbornou studii "přírodních podmínek pro intenzivní chov daňka skvrnitého".

Do obory se smí, ale rušilo by to daňky

Schvalování obory proběhlo celkem hladce. Proti se postavil jenom odbor územního plánování černošického městského úřadu, podle něhož byla obora v rozporu s územním plánem Ptic a nerespektovala zákaz oplocení, stanovený pro tuto lokalitu Středočeským krajem. Stavební úřad v Rudné, který měl v územním rozhodnutí poslední slovo, však tyto námitky odmítl a dal oboře zelenou.

Podle zákona o myslivosti je obora zvláštním druhem honitby, tedy územím určeným pro chov zvěře. I pro oboru nicméně platí ustanovení lesního zákona, který majitele do značné míry svazuje. Podle této normy má "každý právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest". Proto se v oborách stavějí schůdky, kterými se dá do oplocených území vstoupit.

Omezit nebo přímo zakázat vstup do obory umožňuje zákon jen ve vymezených případech, hlavně během odchovu mláďat nebo při lovu. O zákazu vstupu však musí rozhodnout orgán státní správy myslivosti. A Kellnerova obora se o takové úřední rozhodnutí opřít nemůže. "Orgán státní správy myslivosti správní řízení ve výše zmíněné věci nikdy nevedl," potvrdila Jana Lexová z odboru životního prostředí Městského úřadu v Černošicích, pod nějž záležitost spadá.

Skutečnost, že úřední schválení chybí, Kellnerovi lidé nezpochybňují. Prý nebylo potřeba. "Držitel a uživatel honitby zatím nepotřeboval využít zákonné možnosti k omezení vstupu veřejnosti do obory, jelikož veřejnost doposud respektovala a respektuje právo vlastníka k ochraně svého majetku," uvedl šéf komunikace PPF Radim Ochvat.

Nově vypuštěná zvěř podle něj bývá po převozu vystrašená a potřebuje klidnou aklimatizaci. "V současné době probíhá první kladení mláďat a je velmi důležité, aby vše proběhlo pokud možno bez vnějších stresů, které by mohly vyústit v mnoho nepříjemností, nebo dokonce v úmrtí samotných zvířat," zdůraznil a dodal, že v oboře je v tuto chvíli šest kusů zvěře, cílový stav je 25 kusů. Daňci se do Podkozí přivážejí z jiné, větší obory Klokočka u Bakova nad Jizerou, kterou si firma Montería pronajímá od Lesů ČR.

Proč padla volba na daňky, Ochvat neupřesnil. Nabízí se nicméně jednoduché vysvětlení - daňci na rozdíl například od jelenů nebo srnců tolik neničí kůru mladých stromků ani neokusují jejich výhonky.

Turisté si změnu pochvalují

Obora se nedotkla jen obyvatel z okolí a chatařů. Kvůli ní se přemístila turistická trasa, kterou se po modré značce sestupuje do údolí Kačáku. Zatímco dříve procházela napříč Kellnerovým lesem, nyní vede kolem ohrady. Klub českých turistů (KČT), jenž se o značení cest stará, nicméně proti změně neprotestoval, spíš naopak.

"Přeložka trasy byla skutečně vyvolána stavbou obory. Značkaři ji přivítali, protože původní trasa šla nezajímavou cestou přes kopec a pan Kellner nám připravil mnohem zajímavější cestu kolem skalnatého kaňonu potoka okolo obory. Na nové trase také bude v budoucnu v oboře vybudován dětský koutek s výhledy na zvěř," vyzdvihl generální sekretář KČT Mojmír Nováček. Kellner podle něj také zaplatil materiál na nové značení i cestovné značkařů.

Větší nesouhlas s oborou se prý nezdvihl ani mezi chataři nebo v Pticích, které jsou od Kellnerovy usedlosti vzdálené asi dva kilometry. "Kritiku jsem nezaznamenal, jenom se mě ptali na zastupitelstvu, když se obora stavěla, tak jsme podle informací stavebního úřadu napsali to oznámení," říká starosta Dvorský s odkazem na zmíněnou informační listinu, která stále visí na oboře.

Jeho vstřícný postoj ke Kellnerovi však bezpochyby souvisí také s faktem, že miliardář vesnici podporuje sponzorskými dary. Zaplatil například renovaci mariánské kapličky a jejího okolí.

"Uživatel honitby v oboře Podkozí postupně rozhodne o dalším zpřístupnění obory. Tuto skutečnost není v současné době možné časově specifikovat," řekl Radim Ochvat z PPF na dotaz, zda bude přístup do obory někdy volnější. Ujistil, že sem tam se do obory pouštět bude.

Od loňského srpna prý proběhlo několik individuálních návštěv, včetně jedné exkurze pod vedením renomovaného odborníka na myslivost Jaroslava Kostečky. Právě on zpracoval pro Kellnera studii pro chov daňků.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Ozbrojenci v Kamerunu zaútočili na školu, zabili osm dětí

Nejméně osm dětí ve věku 12 až 14 let zabili a další desítku žáků zranili ozbrojenci, kteří dnes vtrhli do školy ve městě Kumba na západě Kamerunu. Informovala o tom agentura AFP. Masakr, při němž ozbrojenci použili i mačety, se stal v regionu, kde vládní jednotky několik let vedou tvrdý boj se separatistickými skupinami. "Přijeli na motorkách, vtrhli do třídy a začali střílet," popsal scénu místní zastupitel. Zatím není jasné, kdo za útokem na školu stojí. Oblast sužuje konflikt od roku 2017, kdy separatisté vyhlásili po násilném potlačení pokojných protestů vlastní stát Ambazonii. Prezident Paul Biya, který Kamerunu vládne od roku 1982, poté vyhlásil separatistům válku a označil je za teroristy. Podle nevládních organizací se zločinů dopouštějí obě strany.

před 2 hodinami

Ajax překonal rekord nizozemské ligy, Venlu nastřílel 13 gólů

Fotbalisté Ajaxu deklasovali 13:0 Venlo a zaznamenali nejvyšší výhru v historii nizozemské ligy. Útočník Lassina Traoré přispěl k debaklu pěti góly a třemi asistencemi. Pět gólů v jednom utkání dal v dresu slavného amsterodamského celku naposledy před 35 lety legendární Marco van Basten.

Ajax překonal svou nejvyšší výhru ze sezony 1971/72, kdy porazil 12:1 Arnhem. Také střelecký rekord v utkání na soupeřově hřišti byl dosud v držení úřadujícího nizozemského šampiona, který před třemi lety vyhrál na půdě Bredy 8:0.

Favorit ovládl první poločas ve Venlu 4:0, po změně stran navíc dostal červenou kartu domácí Christiaan Kum a Ajax spustil ve zbytku utkání kanonádu. Míč držel 76 procent hracího času a prostor mezi tyčemi trefil třiadvacetkrát. Soupeř naproti tomu ani jednou.

Výjimečný výkon devatenáctiletého útočníka Traorého z Burkiny Faso doplnili i další spoluhráči. Dva góly a asistenci zaznamenal Jurgen Ekkelenkamp, dvakrát se trefil i střídající veterán Klaas-Jan Huntelaar.

Ajax se tak posunul do čela soutěže, na první místo se ale v případě nedělní výhry v Arnhemu může vrátit PSV Eindhoven. Venlo je s pěti body z šesti zápasů ve středu tabulky.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Ženy opět vyšly do boje proti Lukašenkovi

Několik stovek běloruských žen dnes opět demonstrovalo v Minsku za odstoupení autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Nejméně deset aktivistek policie zadržela. Menší protivládní demonstrace se konaly i v dalších městech země. Ženy pochodovaly centrem města a měly v deštivém dni červenobílé deštníky v barvách historické běloruské vlajky. Nesly také transparenty, na nichž měly napsány své profese, aby zdůraznily šíři opozice vůči Lukašenkovi. Ten vládne v Bělorusku už 26 let a letos v srpnu ho ústřední volební komise opět vyhlásila vítězem prezidentských voleb. Opozice, EU, USA i další země považují výsledky za zmanipulované. Demonstrace v Bělorusku pokračují už dva a půl měsíce i přes četné zatýkání i mnohdy brutální zákroky vůči jejich účastníkům. 

před 4 hodinami

Wellens vybojoval na Vueltě první etapový triumf, dál vede Roglič

Pátou etapu cyklistické Vuelty vyhrál Belgičan Tim Wellens ze stáje Lotto-Soudal. Čtvrtý dojel obhájce prvenství Primož Roglič (Jumbo-Visma) ze Slovinska a nadále vévodí celkovému pořadí. Jan Hirt (CCC) byl se ztrátou více než čtyř minut jednasedmdesátý, Zdeněk Štybar (Deceuninck-Quick Step) obsadil 107. místo s mankem téměř 13 minut.

Po páteční rovině přišla na řadu již čtvrtá kopcovitá etapa v programu náročného úvodního týdne. Po takřka 185 kilometrech na trase Huesca - Sabiňánigo se rozhodovalo mezi trojicí závodníků, která se zformovala přibližně 70 kilometrů před cílem a dotáhla svůj únik až k obsazení pódia.

V závěru měl při dojezdu v těžkém stoupání do cíle nejvíc sil devětadvacetiletý Wellens. Udolal Francouze Guillaumea Martina (Cofidis) a dočkal se etapového vavřínu při prvním startu na Vueltě. Na Grand Tours slavil dvakrát také na Giru d'Italia. Třetí byl Nizozemec Thyman Arensman (Sunweb), který ale z boje o etapový primát odpadl již několik desítek metrů před cílem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy