V prosinci loňského roku pařížský soud potrestal trojici Čechů za napadení thajské transženy v jedné z kaváren ve francouzském hlavním městě. Dva z útočníků dostali trest 26 měsíců, jejž si ve Francii také odpykali. Třetímu vyměřil soud 30 měsíců v nepřítomnosti. Jde o typický příklad násilného zločinu z nenávisti namířeného vůči sexuální menšině.
Nenávistné delikty mají i virtuální podobu. Jedním z nejznámějších případů v Česku představují rasistické komentáře, jež provázely fotografii smíšené třídy v základní škole v Teplicích. Ročník byl složený převážně z romských a také arabských žáků. S narážkou na adresu v Plynárenské ulici někteří přispěvatelé přáli prvňáčkům smrt v plynové komoře, několik lidí za tyto projevy dostalo podmíněné tresty.
Shodou okolností ve stejný měsíc, kdy soud potrestal Čechy za útok v Paříži, Evropská komise oznámila iniciativu, jejímž cílem má být efektivní postih takových deliktů na evropské úrovni. Komise zaznamenala prudký nárůst zločinů v posledních dvou letech během pandemie nemoci covid-19, kdy se zintenzivnil přesun veřejného života na sociální sítě.
V tuto chvíli negativní postoj
"Náš resort má k tomu v tuto chvíli negativní postoj, protože všichni soudci, státní zástupci, policisté a úředníci z ministerstva jsou ostře proti, to je jednoduché. Důvodem je, že my už takovou úpravu máme. Vůbec nepotřebujeme, aby to upravovala Evropa," sdělil k tomu Aktuálně.cz ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
O iniciativě komise jednal vládní výbor pro Evropskou unii, jemuž předsedá premiér Petr Fiala (ODS) a jehož členy jsou všichni ministři spolu s vedoucí úřadu vlády Janou Kotalíkovou či velvyslankyní v Bruselu Editou Hrdou, na zasedání kabinetu 9. února. Debata měla vést k tomu, aby výbor přijal k záměru komise jasnou pozici. Výbor se však v tomto bodu vyslovil negativně.
"Výbor uložil úkol ministru spravedlnosti a ministru pro evropské záležitosti, aby bilaterálně jednali o konkrétním znění pozice Česka v této otázce. V návaznosti na to by se měl výbor k diskusi o této otázce vrátit na některém z budoucích jednání," řekl Aktuálně.cz mluvčí kabinetu Václav Smolka, co následovalo po neschválení agendy.
Hate crime a hate speech coby eurozločiny
"Nenávist nemá v Evropě místo, protože je v rozporu s našimi základními hodnotami a zásadami. Potřebujeme podniknout kroky na úrovni EU, aby byla všude v Evropě postihována stejným způsobem," uvedla k záměru komise eurokomisařka pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová. Upozornila na skutečnost, že ne všechny členské země tyto delikty stíhají stejnou měrou.
Snahou komise je proto zařadit delikty z nenávisti, takzvané hate crime a hate speech, mezi závažné zločiny ve Smlouvě o fungování Evropské unie, jako jsou terorismus, obchod s lidmi nebo vykořisťování žen a dětí. Podle komise mohou nenávistné projevy negativně zasáhnout soudržnost společnosti stejně jako delikty již ve smlouvě zanesené. Jedním z důvodů je jejich dosah s ohledem na možnost šíření online.
Zločiny z nenávisti v Česku
- "Lze pozorovat trend mírného poklesu ’čisté’ propagace extremistických hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka, který je však vyvážen nárůstem nenávistných výroků na internetu, zvláště sociálních sítích. Dlouhodobě se však nedaří efektivní postih těchto nenávistných výroků, zejména v důsledku jejich množství a obtíží spojených s prokázáním autorství těchto výroků," stojí v poslední zprávě ministerstva vnitra o extremismu za rok 2020.
- "Doménou pro šíření nenávistných projevů byl nadále internet, zejména pak sociální sítě. Pokračoval trend agresivních výhrůžek a urážek protivníků, včetně snahy o jejich dehumanizaci. Primárně byly verbální útoky vedeny proti muslimům, migrantům a Romům, spektrum napadaných osob se ale stále rozšiřuje," píše se dále ve zprávě.
- V roce 2020 došlo k nárůstu počtu stíhaných osob pro trestné
činy spáchané z rasových, národnostních a jiných nenávistných pohnutek oproti roku 2019 (114 kauz) na 135 případů.
Pokud by došlo k rozšíření zmíněné smlouvy o nenávistné projevy, komise navrhne právní předpisy stanovující minimální definici pro takové delikty včetně trestů za tyto projevy. Následně by se evropským zákonodárným procesem přijaly odpovídající směrnice, které by se odrážely v národních legislativách členských států.
Není to konečné stanovisko
Jak zmínil ministr spravedlnosti Blažek, odmítavý postoj vládního výboru pro Evropskou unii se opírá o stávající tuzemskou zákonnou úpravu. Pro boj s těmito projevy slouží v českém trestním zákoníku kvalifikace násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci, hanobení národa, rasy či jiné skupiny nebo podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod.
Po jednání výboru už došlo k rozpravě ministra Blažka a ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN) nad touto agendou, jak jim výbor podle slov mluvčího Smolky nařídil. Ke shodě však nedošlo. "Bude potřeba, abychom to oba projednali ještě s předsedou vlády, což se kvůli jednání sněmovny zatím nestalo," řekl Blažek s odkazem na obstrukce ve sněmovně v posledních týdnech.
Blažek zdůraznil, že aktuální odmítavý postoj výboru není nutně konečný. V důsledku avizovaného jednání s premiérem se ještě může změnit. Nicméně výbor by v tomto ohledu neměl otálet. "Eurojust (Jednotka EU pro justiční spolupráci, pozn. aut.) bude o iniciativě jednat 4. března, kdy členské země představí své prvotní pozice," řekla Aktuálně.cz mluvčí českého zastoupení v Evropské unii Magdaléna Frouzová.
Nejvyšší žalobce: Jsme na vysoké úrovni
"Stávající právní úprava postihu kriminality typu hate speech a hate crime je v České republice na vysoké úrovni. Nejvyššímu státnímu zastupitelství jsou známy iniciativy Evropské unie směřující ke sjednocení postihu tohoto typu kriminality v celém evropském prostoru a jejich podřazení pod tzv. eurozločiny," řekl Aktuálně.cz nejvyšší žalobce Igor Stříž s tím, že taková úprava by v Česku nepřinesla zásadní zlepšení.
Český trestní zákon přitom výslovně neupravuje třeba nenávistné zločiny proti sexuálním menšinám, takové skutky obvykle zahrnuje pod kvalifikaci násilí vůči skupině osob a jednotlivci či podněcování k násilí vůči skupině osob nebo jednotlivci. Je otázkou, zda by výslovné zařazení skutků proti sexuálním menšinám nepřineslo jejich efektivnější trestání.
Pražská vrchní žalobkyně Lenka Bradáčová letos v lednu ohlásila, že žalobci jsou verbální násilí na internetu, byť ne nutně nenávistné povahy vůči menšinám, s ohledem na jeho vzestup během pandemie připraveni stíhat jako výtržnictví. "Budou tak vědět (pachatelé, pozn. aut.), která jednání v prostoru internetu dovolena nejsou, protože ubližují druhým," řekla serveru Seznam Zprávy.
Od února 2020 prochází čeští státní zástupci školením, jak účinněji rozpoznat a stíhat právě delikty z nenávisti. Kurzy vychází z dohody úřadu nejvyššího žalobce, Justiční akademie a Organizace pro spolupráci a bezpečnost v Evropě (OBSE). "Rozdělují společnost dle diskriminačních kritérií - etnického původu, náboženství či sexuální orientace. To působí újmu příslušným komunitám a společnosti jako celku," řekla už dříve Aktuálně.cz Katya Andruszová z OBSE.
