Tažení žalobců proti nenávisti na sítích. Od slov není daleko k násilí, varuje Zeman

Jan Horák Jan Horák
11. 2. 2020 15:46
Zhruba stovka státních zástupců má před sebou školení, jak efektivněji stíhat trestné činy z nenávisti. Odborná příprava je čeká na základě pokynu nejvyššího žalobce Pavla Zemana. Rozhodnutí vychází z dohody, kterou jeho úřad uzavřel s Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Smyslem memoranda je důsledněji postihovat trestné činy, které svou povahou mají vliv na atmosféru ve společnosti.
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman | Foto: ČTK

Bývalý tajemník hnutí SPD Jaroslav Staník dostal loni na jaře podmíněný trest za svůj opilecký výstup na půdě Poslanecké sněmovny. Vulgárně vykřikoval, že homosexualita je nemoc a Romové zaslouží plynovou komoru. Policie prověřuje rasistické výroky poslankyně SPD Karly Maříkové o imigrantech. Několik lidí policie stíhá také za projevy souhlasu s teroristickými útoky v městě Christchurch na Novém Zélandu nebo s činem Anderse Breivika.

To jsou v poslední době jedny z nejvýraznějších slovních trestných činů z nenávisti, jimiž se policie zabývá. Případ zpěváka Radoslava Bangy naopak ukazuje, že ne všechny takové delikty se vyšetřují důsledně. Za gesto protestu vůči kapele Ortel se na Bangově profilu na sociální síti Facebook sešly stovky nenávistných příspěvků včetně výhrůžek smrtí, u soudu však skončilo jen několik lidí.

"Předsudečné trestné činy dopadají negativně nejen na oběti, kterých se přímo týká, co do jejich osobní zkušenosti a bezpečí. Vytváří také povědomí o 'nás' a 'nich'. Rozdělují společnost dle diskriminačních kritérií - etnického původu, náboženství či sexuální orientace. To působí újmu příslušným komunitám a společnosti jako celku," řekla Aktuálně.cz Katya Andruszová, mluvčí Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

Po dohodě mezi tímto úřadem, Nejvyšším státním zastupitelstvím a Justiční akademií tak vzniklo memorandum, jež má přispět k naplnění závazku České republiky jako jedné z 57 členských zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě chránit lidská práva. Přímým důsledkem memoranda je školení vybraných českých žalobců, aby důsledněji rozeznávali, vyhodnocovali a trestali zločiny z nenávisti.

Vyjasníme si, co stíhat, říká Zeman

"Nejvyšší státní zastupitelství dlouhodobě pozoruje určitý nepříznivý trend, kdy se zejména v rámci internetových diskusí objevují příspěvky, které už mnohdy překračují hranici trestného činu. Od verbálních útoků přitom nemusí být daleko k fyzickému násilí. Školení nám pomůžou sjednotit praxi, vysvětlit některé pojmy v oblasti nenávistných projevů, vyjasnit, co stíhat nebo jak zajišťovat důkazy," řekl Aktuálně.cz nejvyšší žalobce Pavel Zeman.

Přestože kategorie hate crime (zločin z nenávisti) není univerzálně přesně vymezena, Nejvyšší státní zastupitelství do ní řadí zejména násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci, hanobení rasy a podněcování k nenávisti vůči skupině osob. Poslední dva zmíněné skutky jsou typické pro příspěvky na sociálních sítích. Pokud je ale pohnutkou k vraždě nenávistný motiv vzhledem k původu či víry oběti, řadí se mezi hate crime i tento zločin.

Zločiny z nenávisti

  • "Podíl trestných činů spáchaných z rasových, národnostních či jiných nenávistných pohnutek na celkovém objemu kriminality byl i v roce 2018 minimální. Přesto tento typ trestné činnosti nelze podceňovat. Orgány činné v trestním řízení by se měly zaměřit zejména na důsledný postih nenávistných projevů na internetu a sociálních sítích," stojí v poslední zprávě ministerstva vnitra o extremismu. 
  • Nejvyšší státní zastupitelství se na Úřad pro demokratické instituce a lidská práva při OBSE obrátil na jaře 2018, aby pomohl s přípravou zdejších žalobců v boji proti hate crime (zločinům z nenávisti). Memorandum uzavřely loni v dubnu, letos v únoru se dohoda začne naplňovat.

"Obecně do konceptu hate crime spadají trestné činy spočívající primárně ve fyzickém útoku vůči jednotlivci či skupině, přímých výhrůžkách vůči jednotlivci či skupině nebo poškození majetku - vždy za předpokladu, že trestný čin je spáchán s předsudečným motivem," vysvětlila zmíněná mluvčí Katya Andruszová.

Lektorem je žalobce z Finska

Úvodní školení k této problematice se uskuteční 18. až 20. února na půdě Justiční akademie v Kroměříži. Třídenní odbornou přípravu povede Viktor Kundrák ze zmíněného úřadu a finský prokurátor Juha-Mikko Hämäläinen. Společně připraví na patnáct expertů z řad státních zástupců, akademického prostředí i neziskového sektoru, kteří následně vyškolí zhruba 80 řadových žalobců k lepšímu potírání hate crime.

"Následovat budou jeden a půl dne trvající školicí kurzy, každý pro maximálně 25 účastníků, které proběhnou do konce roku 2020. Předpokladem je účast státních zástupců ze všech okresních, krajských a obou vrchních státních zastupitelství," popsal Aktuálně.cz itinerář projektu mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý. Cílem je, aby na každém úřadu okresního, krajského či vrchního státního zastupitelství byl jeden proškolený žalobce.

"K poskytnutí ochrany a pomoci obětem takového jednání i k předcházení takového jednání," přiblížila Aktuálně.cz další význam školení Martina Nedvědová z Justiční akademie. Podle mluvčí Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva Andruszové podtrhuje důležitost projektu atmosféra ve společnosti. "Zvyšující se rozdělení a polarizace, které v řadě míst pozorujeme, činí naši misi pomáhat posilovat demokracii a stavět společnost založenou na toleranci o to důležitější."

Poslední kompletní zpráva ministerstva vnitra o extremismu za rok 2018 uvádí, že kriminalisté stíhali 177 lidí pro trestné činy z rasových, národnostních a jiných nenávistných motivů. Oproti roku 2017 jde o 49 lidí více. Jednotný přehled o aktuálním výskytu takových zločinů však neexistuje. Statistiky Nejvyššího státního zastupitelství a ministerstva spravedlnosti se vykazují podle okamžiku podané obžaloby či zastavení stíhání, zatímco policejní evidence odráží dobu spáchání skutku.

 

Právě se děje

Další zprávy