Země každý rok mezi 17. červencem a 24. srpnem prochází na své dráze skrze ledoprachový proud částic rozptýlených za kometou Swift-Tuttle. "Prachové částice zvané meteoroidy se střetávají se Zemí a v atmosféře zazáří jako meteory," vysvětluje astrofotograf Petr Horálek. Roj se nazývá podle souhvězdí Persea, odkud meteory zdánlivě vylétají. Jde však o pouhé zdání vlivem perspektivy.
Maximum tohoto roje nastává z 12. na 13. srpna. Tuto noc by měl být úkaz nejčetnější. Jenže letos nepřeje pozorování oblohy počasí.
"Podmínky k pozorování Perseid budou v noci z 12. na 13. srpna špatné, ve večerních a nočních hodinách očekáváme převážně zataženou oblohu, jen zpočátku noci by ještě na krajním východě území mohlo být oblačnosti méně. Později odpoledne a večer se navíc od jihozápadu rozšíří na většinu území déšť, ve východní polovině území se budou objevovat i bouřky," říká meteorolog z Českého hydrometeorologického ústavu Martin Tomáš.
Podle něj existuje jen velmi malá šance, že by lidé na nejvýchodnějším cípu Česka stačili ještě zahlédnout Perseidy před příchodem srážek. Hypotetická šance je pak v druhé polovině noci na druhém konci republiky, kde již v tu dobu bude fronta pryč. "V západní polovině Čech se k ránu začne protrhávat oblačnost a mohlo by zde již být polojasno," konstatuje a dodává: "Jenže jak bude vlhko a vyjasní se, mohou se k ránu dělat mlhy, což opět pozorování nepřeje."
Jasné ani polojasné oblohy se podle dlouhodobé předpovědi navíc nedočkáme ani v následujících dvou dnech.
Proti je i Měsíc
Kvalita pozorování Perseid a kvantita meteorů, které je možné spatřit, nezávisí jen na počasí a míře potemnělosti oblohy, ale také na tom, v jaké fázi se nachází Měsíc v den, kdy nastane maximum roje. A ani ten pozorovatelům nepřeje - dorůstá a 15. srpna se ocitne ve fázi úplňku, čímž meteorickou podívanou přesvítí.
"V noci na 13. srpna nad ránem Měsíc zapadne, ale v dalších dnech bude zapadat stále později, takže bude rušit celou noc," upozorňuje popularizátor astronomie a publicista Petr Kubala.
V případě štěstí na počasí, které však v následujících dnech bude velmi vzácné, doporučuje co nejvíce temnou oblohu dál od města, lehnout si a sledovat oblohu v podstatě v jakémkoliv místě. Dalekohled není potřeba.
Veřejnost si možná ještě pamatuje na loňské ideální podmínky, kdy se měsíc 11. srpna, v době kulminujících Perseid, ocitl v novu, kdy je k Zemi natočen neosvětlenou stranou. Podobně dobré podmínky nastanou podle Petra Horálka až v srpnu 2023, kdy nov nastane jen tři dny po maximu roje.
Kdo letos Perseidy zmeškal, má šanci v polovině prosince na jiný meteorický roj, tzv. Geminidy, kdy se v době maxima může dočkat až sta meteorů v hodině. Jenže i tentokrát bude Měsíc v nepříznivé fázi úplňku.
Název roje Geminidy pochází z latinského názvu souhvězdí Blíženců, z něhož meteory po celou dobu aktivity roje zdánlivě vylétají. Ledoprachové částice, které svým hořením při průletu zemskou atmosférou vytvářejí toto nebeské divadlo, pocházejí z drolící se planetky 3200 Phaethon.
