Na vývoz léků doplácejí pacienti. Miliardový byznys měla utnout novela, podle expertů je bezzubá

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
21. 1. 2016 21:10
Důležité léky, které by mohly chybět pacientům, už neopustí hranice Česka, sliboval ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Měla tomu zabránit novela zákona o léčivech, kterou tento měsíc schválila vláda. Jenomže odborníci už tak optimističtí nejsou. Norma podle nich omezí vývoz léčiv jen zčásti.
Část léků na rakovinu či diabetes vyvezou do zahraničí. Místo českých nemocných se jimi léčí lidé v Estonsku, Německu či na Islandu.
Část léků na rakovinu či diabetes vyvezou do zahraničí. Místo českých nemocných se jimi léčí lidé v Estonsku, Německu či na Islandu. | Foto: Shutterstock

Praha - Stovky firem rozjely miliardový byznys, na který doplácejí čeští pacienti: část léků na rakovinu či diabetes vyvezou do zahraničí. Místo českých nemocných se jimi léčí lidé v Estonsku, Německu či na Islandu.

Ministerstvo zdravotnictví se tomu rozhodlo zabránit. Sepsalo novelu zákona o léčivech, podle které vznikne seznam klíčových medikamentů. Dostat by se sem měly všechny pilulky, kterých může být nedostatek, což může ohrozit zdraví či životy pacientů. Tyto léky se potom nebudou moci vyvážet. Alespoň pokud to úřady písemně nedovolí.

Jenomže podle odborníků je norma bezzubá. „Máme tady sice novelu zákona, která má omezit vývoz nedostatkových léků, problém je ale v tom, že možná nebudeme schopni tyto nedostatkové léky určit,“ vysvětluje poslanec TOP 09 a člen sněmovního zdravotního výboru Jiří Skalický.

Oslepený ústav?

Stanovit léky, které jsou nedostatkové, totiž bude mít za úkol Státní ústav pro kontrolu léčiv pomocí svých IT systémů. Jenomže ústav se právě nyní potýká s technickými problémy.

Ty mu vznikly proto, že mu pražský městský soud zakázal používat softwarové aplikace od soukromé společnosti Tronevia. Lékový ústav je totiž podle soudu používal neoprávněně. „Čímž se ztížilo třeba sledování pohybu léků na trhu,“ řekl už dříve právník Platformy zdravotních pojištěnců Ondřej Dostál. Ústav se tak podle něj stal částečně „oslepený“. To může být podle poslanců sněmovního zdravotního výboru problém.

Ministerstvo zdravotnictví i lékový ústav ale tuto obavu odmítají. „Ústav stále přehled o pohybu léků na trhu má,“ řekl šéf Státního ústavu pro kontrolu léčiv Zdeněk Blahuta. Konec spolupráce s firmou Tronevia podle něj na chod instituce žádný vliv nemá.

Směšná pokuta

Chybějící aplikace ale nejsou jediným problémem, který experti vidí. Další kritici upozorňují také na to, že je znění novely vágní. Z normy třeba není zcela zřejmé, co je to nedostatkový či nenahraditelný lék.

„Máme minimálně dva úhly pohledu, co to je nenahraditelný lék. Stále to není vyřešeno. Nejsou navíc jasně stanovena pravidla pro vytváření seznamu léků, stejně tak pro odstranění léků z toho seznamu,“ řekla tajemnice Asociace evropských distributorů léčiv Linda Prokopová.

Podle lékárníků je také příliš nízko stanovená pokuta za porušení zákona. Ministerstvo chce po distributorech, kteří vyvezou léky ze seznamu, až 20 milionů korun. Výdělky firem jsou přitom mnohokrát vyšší. Pohybují se v řádech 20 až 30 procent z obchodované ceny léků, tedy převyšují jednu miliardu korun.

Miliardové zisky firem

„Například v roce 2014 reexporty vydělaly distributorům více než 5 miliard korun. Jejich zisky během posledních tří let vrostly o 228,5 milionu korun,“ potvrzuje také Jana Skoupá z obecně prospěšné společnosti Czechta, která podniká v hodnocení zdravotnických technologií.

„Navíc jsou tu reexporty nenahlášené,“ upozorňuje také Jakub Dvořáček z Asociace inovativního farmaceutického průmyslu. Novela tak podle něj odřízne jen vrcholek ledovce.

Šéf resortu zdravotnictví Svatopluk Němeček připustil, že novela nepřináší univerzální řešení, které by plošně regulovalo paralelní vývoz léků. Norma ale podle něj pomůže lidem, jejichž lék by mohl kvůli reexportu vypadnout z trhu, což by přímo ohrozilo zdraví či život pacienta.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Tunisko má nového prezidenta, stal se jím univerzitní profesor Kaís Saíd

Tuniská volební komise potvrdila, že nedělní prezidentské volby v zemi vyhrál univerzitní profesor bez politické příslušnosti Kaís Saíd. Získal 72,71 procenta hlasů. Saídův protivník, mediální magnát Nabíl Karúí nedlouho před oznámením výsledků druhého kola voleb uznal svou porážku. Volební účast byla 55 procent, citovala agentura Reuters z prohlášení volební komise.

Karúí, který byl donedávna ve vazbě, a ani Saíd dosud nikdy nezastávali politický úřad, v prvním kole voleb 15. září ale předstihli řadu kandidujících vlivných politiků.

Vítěz prezidentského souboje převezme severoafrickou zemi usilující o vítězství v boji s korupcí, nezaměstnaností a sporadickým extremistickým násilím. Tunisané se také snaží stabilizovat demokracii, kterou budují od povstání za arabského jara v roce 2011. Oba kandidáti se již před hlasováním shodli na tom, že budou rovněž usilovat o mír v sousední válkou rozvrácené Libyi.

Zdroj: ČTK
Další zprávy