Na post prezidenta si myslí Pospíšil i Dlouhý. Další čekají na rozhodnutí Zemana

Domácí Domácí
26. 1. 2016 11:38
Ekonom Vladimír Dlouhý, europoslanec Jiří Pospíšil a senátor Zdeněk Škromach jako první řekli, že uvažují o kandidatuře na českého prezidenta. Pospíšil považuje za svou výhodu svůj nízký věk, Škromach hodlá o Hrad usilovat jen tehdy, pokud nebude kandidovat Miloš Zeman. Prezidentské volby se uskuteční za dva roky v lednu.
Jiří Pospíšil
Jiří Pospíšil | Foto: Vojtěch Marek

Praha – Do boje o prezidentský post po Miloši Zemanovi vstupují nová jména. Vážný zájem podle Hospodářských novin projevil europoslanec Jiří Pospíšil a druhý pokus má v plánu i Vladimír Dlouhý.

O postu hlavy státu sní i další zájemci, ale ti zatím vyčkávají, jací budou soupeři a hlavně − zda do toho půjde právě i silný Zeman. Prezident slíbil, že kandidaturu oznámí rok před volbami, tedy příští rok v lednu. Dlouhý s Pospíšilem sice také nejsou definitivně rozhodnuti, ale jako jediní jsou ochotni veřejně popsat, jak o prezidentské kandidatuře přemýšlí.

Čtyřicetiletý europoslanec Jiří Pospíšil sází na svůj věk. "Osobně si myslím, že po třech českých prezidentech stejné věkové generace, kteří do politiky vstoupili hned po revoluci v roce 89, by měl přijít někdo o generaci mladší," tvrdí Pospíšil, jenž byl v letech 2006 až 2012 ministrem spravedlnosti v Topolánkově i Nečasově vládě.

V případném boji o Hrad neplánuje, že by musel složitě usilovat o podporu pravicových stran, které hledají společného "Antizemana". "Klíčová bude podpora občanů. Ti rozhodnou, kdo se postaví ve druhém kole Miloši Zemanovi," předpokládá Pospíšil, že Zeman v prvním kole volby uspěje, pokud bude kandidovat.

I o generaci staršího Vladimíra Dlouhého, jenž byl v letech 1992−1997 ministrem průmyslu a obchodu v Klausově vládě, motivuje právě Miloš Zeman. "Žijeme v neklidné době a prezident i někteří další čelní politici vedou naši zemi směrem, který se mně a jistě i dalším spoluobčanům nelíbí. Bude dobře, když se najde silný kandidát, který přinese změnu. Je však předčasné dnes říct, že takovým kandidátem budu právě já," říká nynější šéf Hospodářské komory Dlouhý.

Ve vyjádření je opatrnější než Pospíšil, protože si sám prezidentskou volbu vyzkoušel už před třemi roky. A spálil se − po ověření jmen na petičních arších ho odmítlo zaregistrovat ministerstvo vnitra pro nedostatečný počet platných podpisů. Co tedy rozhodne, jestli do toho půjde znovu?
"Okolností je vícero, zatím si je však nechám pro sebe. Co se ale týče obhajoby prezidentského postu Milošem Zemanem, byl bych překvapen, kdyby znovu kandidoval, ze zdravotních i dalších důvodů," myslí si Dlouhý.

Mezi politiky však převládá spíše názor, že Zeman bude chtít zůstat na Hradě dalších pět let. "Pokud bude v kondici, hlavně fyzické, tak jsem přesvědčen, že do toho půjde. Tu možnost má a jeho aktivita, která je v poslední době poměrně velká, svědčí o tom, že si tu pozici připravuje," připomíná senátor Zdeněk Škromach z ČSSD prezidentovy intenzivní mítinky v regionech.

Exministr práce svůj zájem o Hrad netají, ale coby velký prezidentův stoupenec vyčkává. V případě obhajoby se Škromach nechce Zemanovi plést do cesty.

"Beru to vážně, jdu do toho. Ovšem platí, že pokud bude kandidovat Miloš Zeman, tak to zkusím až příště, v roce 2023. Kandidovat proti němu by bylo zbytečné tříštění sil na levici, to by mohlo jen nahrávat pravici," domnívá se Škromach.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

V Česku žije 10,68 milionu lidí, za tři čtvrtě roku přibylo 31 tisíc obyvatel

Počet obyvatel České republiky se za letošních devět měsíců zvýšil o 31 400 na 10,68 milionu. Kladně se na tom podepsala zejména zahraniční migrace, které nadále vévodí občané Ukrajiny. Více lidí se narodilo, než zemřelo. V meziročním srovnání bylo však narozených i zemřelých méně, informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

"V průběhu tří čtvrtletí letošního roku se živě narodilo více než 85 000 dětí. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2018 to však bylo téměř o 2000 méně. Meziročně mírně ubylo jak dětí narozených vdaným ženám, tak ženám svobodným," uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Benešovská nemocnice funguje po kybernetickém útoku stále v omezeném provozu

Provoz v benešovské nemocnici je po útoku počítačovým virem stále omezený. IT specialisté pracují na nápravě, zařízení ale zatím funguje ve stejném režimu jako ve středu, kdy ke kybernetickému útoku došlo, uvedl mluvčí nemocnice Petr Ballek.

V nemocnici se ráno sešel krizový štáb, změny podle mluvčího zatím žádné nejsou. "Situace je stejná, uvidíme v poledne," uvedl Ballek. Dodal, že kvůli omezenému režimu bylo dosud přesunuto do jiných nemocnic devět pacientů. 

Stále nelze spustit žádný přístroj včetně počítačové sítě, všechny plánované operace nemocnice zrušila a lékaři nemohou v ordinacích ani vyšetřovat. Pro hospitalizované byl zajištěn náhradní provoz. Podle hejtmanky Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO) situace nicméně pacienty neohrožuje, protože ostatní krajské nemocnice problém s počítači nemají. Na nápravě nemocnice spolupracuje i  se specialisty na kybernetickou bezpečnost, problémy nicméně mohou teoreticky trvat i týdny.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

V Británii se otevřely volební místnosti, průzkumy očekávají výhru konzervativců

V Británii začaly ve čtvrtek v 08:00 středoevropského času předčasné parlamentní volby. Mají vyřešit patovou situaci, která nastala kolem plánovaného odchodu Británie z Evropské unie. Voliči mohou hlasovat až do 23:00 hodin. 

Podle průzkumů veřejného mínění se čeká vítězství vládní Konzervativní strany premiéra Borise Johnsona. Zda se jí podaří získat v Dolní sněmovně většinu, ale není jisté. V případě, že by konzervativci absolutní většinu neměli, mohl by se moci chopit menšinový kabinet v čele s labouristou Corbynem, který by si ale musel vyjednat podporu menších stran.

Premiér Johnson chce brexit v případě vítězství ve volbách dokončit a opustit evropský blok 31. ledna příštího roku. Pokud by se ale příštím britským premiérem stal Corbyn, čekalo by Brity druhé referendum o brexitu. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy