Praha - Do skladů Hradní stráže na Hradčany dorazilo minulý týden osmnáct speciálních odstřelovacích pušek CZ 750 SNIPER a díky tomu lze s mírnou nadsázkou říci, že se z někdejšího sídla českých králů stalo místo s největší koncentrací odstřelovačů na světě.
Když k tomu připočteme, že ještě o něco větším arzenálem stejného typu zbraní, avšak mnohem výkonnějších, je vybaven policejní Útvar pro ochranu prezidenta, není divu, že toto dozbrojování Hradu budí mezi experty značné rozpaky.
Zbraně s účinným dostřelem 800 metrů, optickými zaměřovači, nočním viděním, laserovými dálkoměry, mobilní meteostanicí a na míru šitými přenosnými kufry navíc dodala za sedm milionů korun Česká zbrojovka Uherský Brod po výběrovém řízení, v němž byl pro ni jediným soupeřem její oficiální zástupce na Slovensku, společnost Vývoj Martin.
Technická specifikace na dodávku odstřelovací pušky je pak doslova opsána z produktového katalogu České zbrojovky, a to včetně velmi detailních katalogových podrobností příslušenství, které zbrojovka ke své pušce nabízí.
"Nové vedení ministerstva obrany nařídilo audit zakázek z posledních let," řekl k tomu v reakci mluvčí resortu Jan Pejšek. "Počkejme si - i v případě odstřelovacích pušek pro hradní stráž - na jeho výsledky."
Zbraně, co musí mlčet
Když experti formulují své výhrady proti nákupu nového hradního arzenálu, připomínají především to, že vojáci Hradní stráže nemohou v míru podle zákona odstřelovací pušky - na rozdíl od policie - proti případným útočníkům použít.
Taktika, ale i způsob nasazení policejních odstřelovačů při ochraně prezidenta či pro stát důležitých osob se kromě toho od těch armádních zásadně liší. Vyloučeno je tudíž i společné nasazení policejních a hradních odstřelovačů, pokud by si to okolnosti vyžádaly.
Velitel Hradní stráže Radim Studený přesto nákup odstřelovaček obhajuje, i když přiznává, že jeho odstřelovači nemohu být nasazeni do ostré akce v době míru.
"Je to tak, přivezli nám je," potvrzuje, že zásilka pušek dorazila do zbrojního skladu jeho jednotky.
Chystáme se na válku
Hradní odstřelovači se teď podle plukovníka s novým typem pušky seznamují a sestavují harmonogram výcviku, ale velitel ví, že jeho střelce nelze srovnávat s intenzivně trénujícími policejními odstřelovači - třeba se snajpry z prezidentovy ochrany.
Odstřelovači Hradní stráže totiž prý chodí navíc do strážních služeb a mají i další povinnosti. Hledání cíle v zaměřovacím dalekohledu je jen jednou z mnoha činností, které trénují.
"Cvičí tak, aby se v případě krizových situací či ohrožení země vyrovnali po měsíčním intenzivním tréninku těm nejlepším," vysvětluje plukovník.
Už v červenci Aktuálně.cz řekl, že návštěvníci Hradu si jeho vojáky často chybně spojují jen s parádními uniformami. "My máme ale kromě toho na starosti i ochranu důležitých objektů v míru či i v případné válce. Výcvik hradních odstřelovačů je tedy přípravou na válečný stav."
Na těchto slovech by prý hradní velitel nic neměnil ani dnes. "Stojím si za tím," říká.
Vzduchovkou na Klause
Naopak jeden z předních bezpečnostních expertů, který se před lety podílel na ochraně Hradu, stále nechápe, proč se Hradní stráž snajperkami vyzbrojuje.
"Hrad či zámek v Lánech nejsou vojenské objekty, ale kulturní památky. Takže pokud bude prezidentovi něco hrozit, anebo se takové podezření objeví, policejní odstřelovači to určitě zvládnou. Ti z prezidentovy ochrany - alespoň pokud se pamatuji - patří kromě toho k nejlepším. Přítomnost dalších odstřelovačů na Hradě je nesmysl, který si někdo vyvzdoroval," říká tento expert s dovětkem, že jinak nechce nijak zpochybňovat užitečnost a význam Hradní stráže.
Další kritici připomínají ne tak dávnou událost, kdy dva zvědaví kluci sledovali ze střechy domu na olomouckém náměstí tehdejšího prezidenta Václava Klause zaměřovacím dalekohledem připevněným ke vzduchovce. Prezidentovi ochránci zareagovali bleskově, ale hlavně s rozumem. Kluky sebrali, ale ani je nenapadlo, aby po nich stříleli.
"Tyhle reakce i schopnost rychlé analýzy, zda vystřelit, či ne, získáte jen tvrdým a letitým tréninkem. Jinak zaměníte třeba v Lánech dědu s holí na houbách za chlapa s puškou," srovnává schopnosti obou jednotek jiný expert ze zásahové jednotky (vzhledem k jeho specifické profesi ho nelze jmenovat).
Střelci první třídy
Kvalifikace odstřelovačů krajských zásahových jednotek je plně srovnatelná s úrovní sportovního střelce první třídy.
"Tyto návyky nezískáte jen občasným výcvikem, jak se možná leckdo domnívá, ale drilem, tréninkem součinnosti s jinými odstřelovači a samozřejmě ostrou střelbou. Ročně přitom musíte vypálit alespoň tisícovku nábojů, abyste si mohl říkat odstřelovač a udržel se v potřebné kondici. Při čtyřicetikorunové ceně za jeden náboj si pak lehce spočítáte, o jak složitém a nákladném výcviku na logistiku i peníze hovoříme," srovnává jeden z dalších špičkových odborníků s dovětkem, že tyto požadavky na kvalitní přípravu odstřelovačů (tak aby nebyli lidem nebezpeční) není Hradní stráž schopna zajistit.
A dává k dobru další příklad. Před lety vcházeli prezidenti Václav Havel s Billem Clintonem do Reduty, když nedaleko nich stojící mladík odpálil na Národní třídě ohlušující dělbuch. Odstřelovači ho okamžitě zaměřili a nezlikvidovali jen proto, že zachovali chladnou hlavu.
Bývalý šéf Národního úřadu pro vyzbrojování Pavel Bulant se domnívá, že Hradní stráž si měla místo odstřelovaček pořídit pušky pro přesnou střelbu.
"Pro účely této hradní jednotky by byly mnohem vhodnější. Lpěli ale s generálním štábem na odstřelovacích puškách, a tak jsme jim je pořídili. Měl jsem jim snad radit, že si nevybrali dobře a že nevědí, co dělají? Koneckonců ten kontrakt posvětili lidé z generálního štábu. Oni jsou na vyzbrojování armády odborníci. Já byl v roli obchodníka, jenž jim pořídil zbraně, jejichž vlastnosti si určili," vysvětluje svou pozici bývalý vysoce postavený důstojník, který mezitím z armády odešel.
