Praha - Přesvědčit Ústavní soud, aby se amnestií vůbec zabýval. Takový je hlavní záměr právníků, kteří sepsali pro třicet senátorů návrh na zrušení druhého článku prezidentova rozhodnutí o amnestii z prvního ledna.

Plné znění návrhu zveřejnil ve svém pondělním vydání deník Insider.

Uvedl, že mezi klíčové argumenty, že rozhodnutí o amnestii je právní předpis, patří připomínka verdiktu z podzimu 2009, kdy Ústavní soud zrušil na návrh poslance Melčáka prezidentovo rozhodnutí vyhlásit předčasné parlamentní volby.

Nezapomeňte na Melčáka

Senátoři potřebují soudce přesvědčit, že se amnestie může označit za právní předpis. V takovém případě patří k agendě Ústavního soudu.

Proto ve své stížnosti připomínají: "K obdobnému závěru, že rozhodnutí prezidenta republiky normativní povahy kontrasignované předsedou vlády je nutno považovat za právní předpis, dospěl Ústavní soud v případě rozhodnutí o vyhlášení voleb v kauze Melčák," stojí v návrhu na zrušení části amnestie.

Poslanec Miloš Melčák si v roce 2009 stěžoval, že prezident vyhlásil předčasné volby podle narychlo schváleného ústavního zákona. Ústavní soudci mu tehdy dali za pravdu, že předčasné volby poškodí jeho právo vykonávat čtyřletou poslaneckou funkci. Nevadilo jim přitom, že prezident volby nevyhlašuje zákonem.

Stejné to je v případě amnestie, dokazují právníci v čele s Hanou Marvanovou v první polovině senátorského návrhu na zrušení druhého článku.

Vypočítávají celkem čtyři základní vlastnosti, které amnestie sdílí s ostatními právními předpisy. Především je „závazná" a stává se součástí právního řádu. Vedle toho vykazuje „formální určitost", protože se zveřejňuje ve Sbírce zákonů. Za třetí se netýká jednotlivých případů, ale vymezuje pouze "obecně", koho se týká. Nakonec je amnestie "vynutitelná" a soudy se podle ní musí řídit.

Podvody, tunely, konkurzy

Návrh na zrušení amnestie - právního předpisu - se týká pouze druhého článku prezidentské amnestie, který je podle právníků v čele s Marvanovou protiústavní. Zastavuje trestní stíhání v případech, kde justice po osmi letech nedospěla ke konečnému verdiktu, a přitom se týká "nejzávažnějších úmyslných trestných činů proti majetku a nejzávažnějších trestných činů hospodářských".

Stížnost vypočítává některé z nich: krádež, zpronevěra, porušení povinností při správě cizího majetku, poškození věřitele, zvýhodnění věřitele, zneužití informace a postavení v obchodním styku, pletichy v insolvenčním řízení, při veřejné soutěži a při veřejné dražbě.

Vesměs jde o úmyslné trestné činy se sazbou do deseti let, při kterých mohla být způsobena škoda nebo získán prospěch neomezeně velkého rozsahu.

Amnestií poškodil prezident oběti v nebývale velkém počtu a celkově s několikasetmiliardovou škodou těchto trestných činů. Lidé okradení o svůj majetek při podvodech v bankách, fondech či při stavebních projektech teď budou s mnohem většími obtížemi bojovat o návrat svého majetku, pokud to vůbec bude reálně možné.

Pět článků ústavy

Tím amnestie porušila první článek ústavy, podle kterého "Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka". Porušeny byly i články 2, 11, 36 a 38 Listiny základních práv a svobod, podle kterých je možné "uplatňovat státní moc jen v případech a mezích stanovených zákonem" a které chrání právo občanů na majetek a na spravedlivý proces, jakož i legitimní očekávání domoci se svého majetku.

Stížnost odmítá tvrzení obhájců amnestie, podle kterého je ústavní právo na spravedlivý proces upíráno spíše obviněným v případech, jejichž vyšetřování trvá už přes osm let.

Senátorští právníci se odvolávají na verdikt Ústavního soudu z roku 2009, podle kterého "nepotrestání pachatelů závažné majetkové, finanční a hospodářské kriminality s odkazem na protiústavní prodlevy v trestním řízení by mohlo vést k celkovému podlomení důvěry občanů v demokratický právní stát".

Čtěte více v placeném deníku Insider
Co všechno návrh dokazuje? Kompletní autentické znění senátorského návrhu proti amnestii