Dospívajícím dětem se mění spánkové vzorce, proto přirozeně chodí spát i vstávají později. Bylo by tedy vhodnější, kdyby výuku začínaly později. Tyto závěry vyplývají hned z několika zahraničních vědeckých studí. Vychází z nich také ministr školství Vladimír Balaš, který navrhuje, aby na první hodinu zvonilo až v devět. Balaš ve funkci před měsícem nahradil Petra Gazdíka a právě návrh na posunutí začátku výuky byl první, kterým na sebe upozornil.
"Podle některých studií může brzké vstávání u pubertální mládeže vést až k depresím a psychickým poruchám," vysvětlil Balaš v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Žáci, kteří začínají výuku v půl deváté nebo v devět, také podle něj mají lepší výsledky než děti, které chodí do školy dříve.
O tom, že brzké vstávání dospívajícím nesvědčí, se zmiňuje například studie z roku 2015, za kterou stojí skupina zahraničních vědců v čele s Paulem Kelleym, který se na Oxfordské univerzitě zabývá neurovědou. Autoři upozorňují na to, že je potřeba, aby se výuka přizpůsobila biologickým změnám, kterými dospívající procházejí. Jinak budou mít tak velký nedostatek spánku, že jim to může zhoršit psychické i fyzické zdraví.
"Většina učitelů nechápe, jaké dopady na adolescenty brzký začátek školy má. Domnívají se, že jsou unavení, podráždění a nespolupracují, protože prostě chtějí zůstat vzhůru dlouho do noci a jsou líní ráno brzy vstávat," stojí ve studii.
"Mozek nedovolí studentům jít spát brzy, ale škola stále vyžaduje, aby vstávali příliš brzy," dodávají vědci. Spánkový deficit se podle nich pojí například s poruchou imunitní odpovědi, metabolickými poruchami, cukrovkou, úzkostí, depresemi či obezitou.
Za potenciálně škodlivý pokládají vědci spánek kratší než šest hodin. Podle autorů je ale mylné se domnívat, že by se měli přizpůsobovat teenageři. Naopak školy by se měly přizpůsobit spánkovým vzorcům mladých lidí.
Děti by přišly o kroužky, zní od ředitelů
Oslovení ředitelé škol však ministrův návrh příliš nevítají. Upozorňují, že začátek výuky v osm hodin má své důvody. Jedním z nich je například to, že děti vozí do škol autobusy tak, aby v osm seděly v lavicích. Pokud by výuka začínala o hodinu později, musely by do té doby stát před školou a po škole o to déle čekat na zastávce, tvrdí odpůrci změny.
"Jsme spádová škola, proto jsme vázaní na autobusy. Výuka u starších žáků končí v půl třetí odpoledne, tím pádem by se posunula o hodinu později a děti by v zimních měsících šly domů potmě. Děti by tak byly ochuzeny o volnočasové aktivity a kroužky," vysvětluje ředitelka Základní a mateřské školy Újezd ve Zlínském kraji Eva Janošová, proč s návrhem nesouhlasí.
Podobně to vidí i ředitelka Základní školy Zárubova v Praze 12 Dagmar Bolfová. "Nesouhlasím s tím. Dětem by ubyl odpolední volný čas a tím by jich ještě méně sportovalo a hýbalo se," míní.
Oslovení ředitelé pak jsou zcela proti plošnému zavádění pozdějšího začátku výuky, zvlášť proto, že nyní si mohou začátek první hodiny nastavit podle svého uvážení. Nejdříve však mohou začít v sedm ráno, výuka smí končit nejpozději v pět odpoledne.
Nový ministr školství říká, že školám pozdější zahájení výuky nechce nařizovat. Chtěl by ale spustit debatu, která by mohla vést k tomu, že by k takovému kroku přistoupilo mnohem více škol. Ředitelům škol chce doporučovat, aby sami vyzkoušeli posunout začátek výuky nejdříve třeba v jedné třídě, a pak výsledky těchto žáků porovnali s těmi, kteří začínají v osm. "Pokud by zjistili, že to má pozitivní dopady, mohli by se k tomu nějak postavit," vysvětluje Balaš.
K výhradám ohledně dopravy dětí do školy ministr upozorňuje, že posunutí by se mělo týkat především pubertálních dětí. "Ty do školy nemusí nikdo vozit," zdůrazňuje.
"U nás začíná první vyučovací hodina v 7:50, protože dopravní společnosti nejsou ani po řadě mých žádostí ochotné měnit příjezdy. A odpolední autobusy odjíždějí vhodně ke konci vyučování, takže dojíždějící žáci by museli buď oželet oběd, aby stihli autobus, nebo jít na oběd a čekat hodinu na další," říká například ředitel přerovského Gymnázia Jakuba Škody Jan Raška.
Ředitelé středních odborných škol zase argumentují tím, že žáci se brzkým začátkem připravují na vstávání do práce. "Zatím si nedovedu představit, že by přicházeli do firem na devátou hodinu," poukazuje Irena Jonová ze Střední školy řemesel v Šumperku.
S posunutím výuky naopak souhlasí například ředitelka pražského Gymnázia Paměti národa Tereza Meinczingerová, ale jen o půl hodiny. "U nás ve škole výuka začíná v 8:30. U středoškoláků je posun adekvátní vzhledem k dokázané změně biorytmu u teenagerů. Posun na devátou hodinu z mého pohledu příliš zasáhne do odpolední a zkrátí studentům prostor pro volnočasové aktivity," vysvětluje.
Gazdík: Smysl to má jen někde
S návrhem na pozdější start výuky Balaš příliš neuspěl ani u svých spolustraníků. Když se jich na nedávném sněmu hnutí STAN zeptal na názor, na souhlas zvedla ruku jen necelá třetina delegátů. Balašův předchůdce Petr Gazdík s myšlenkou souhlasí, ale ani on by posun plošně nenařizoval. "V některých školách to může být vhodné, centrálně ale ne," myslí si Gazdík.
Jejich stranický kolega a místostarosta Prahy 6 Jan Lacina udělal v této městské části anonymní průzkum mezi školami. "Z něj vyšlo, že o pozdější začátek vyučování by stáli především sami žáci, hlavně na prvním stupni. Výrazně méně už učitelé i rodiče," vzpomíná Lacina. Největší poptávka byla na Základní škole Antonína Čermáka v Bubenči, podle Laciny se však nepodařilo přesvědčit ředitele, aby k takovému kroku přistoupil.
Také předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová je pro ponechání rozhodnutí na každém řediteli. A to právě proto, že takové nařízení by vyžadovalo velkou systémovou změnu v dopravě, začátku pracovní doby či kroužků. "Nicméně je pravda, že z hlediska wellbeingu (pocitu spokojenosti) dětí by to bylo namístě. Podle mě by se spíše mohly zrušit nulté hodiny," doplňuje Mazancová.
Jsou však školy, které už dnes později začínají, jako například pražské Gymnázium Jana Keplera. Tam na první hodinu zvoní v půl deváté. "Je to však spojeno s problémem, kdy se rozvrh posouvá do odpoledních hodin, naštěstí s pochopením studentů i rodičů," přiznává ředitelka Ivana Landsingerová.
